Chotěšice
Chotěšice | |
---|---|
Kostel Rozeslání svatých apoštolů | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Městec Králové |
Obec s rozšířenou působností | Poděbrady (správní obvod) |
Okres | Nymburk |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°16′43″ s. š., 15°16′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 324 (2024)[1] |
Rozloha | 22,51 km²[2] |
Nadmořská výška | 213 m n. m. |
PSČ | 289 01 |
Počet domů | 284 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Chotěšice 29 289 01 Dymokury ou.chotesice@quick.cz |
Starosta | Tomáš Peřina |
Oficiální web: www | |
Chotěšice | |
Další údaje | |
Kód obce | 537225 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chotěšice jsou obec ležící v okrese Nymburk, asi 21 km severovýchodně od města Poděbrady. Mají 324[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci Chotěšice je z 26. září 1199, kdy Přemysl Otakar I., král český, potvrzuje bratřím Božehrobcům držení poloviny vesnice, kterou jim daroval Hugo z Čelčic. Vsi Chotěšice a Sloveč patřily až do roku 1375 klášteru Zderazskému, který je v tomto roce prodává Albrechtovi z Valdštejna, jemuž náležela ves ještě v roce 1395.
Dalším zmínkou je v roce 1408 zádušní dar Aldíka z Radostova za pána Zdeněk z Chotěšic (potomka Alberta z Valdštejna) formou platu kostelu Dobřenskému. Aldík z Radostova Chotěšice roku 1410 prodal. Ladislav Ostrovec z Kralovic léta 1528 tvrz, dvůr a ves Chotěšice a ves Chotěšičky, které po otci svém zdědil, přenechal Vácslavovi Haugvicovi z Biskupic, který ves věnoval manželce Johance z Klinšteina. Syn Vácslava Haugvice z Biskupic a Johanky z Klinšteina – Jindřich (potom pán na Nepokojnicích) prodal Chotěšice a Běchary Zikmundovi Andělovi z Ronovce. Ves zdědily dcery Eliška Heřmanská a Kateřina. Kateřina vzala si při dělení (roku 1578) vesnice, ležící na Železných Horách, tvrz Chotěšice s příslušenstvím a 11.000 kop míšeňských. Kateřina převedla v roce 1585 Chotěšice na manžela Jana mladšího z Valdštejna, zápis v zemských deskách je k roku 1590. Po smrti Jana (řečeného pak nejstarší) nebylo dědiců a jeho majetek si dělili páni z Valdšteina Adam, Heník, Karel, Jindřich, Hanibal, Jan Kryštof a Bartoloměj. Smlouvou o dědictví sepsali 5. března 1599 v Poličanech.
Heník dostal díl Chotěšický, ale prodal jej roku 1617 Mikuláši z Gerštorfu. Tomuto byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 majetek zabrán a Chotěšice s panstvím dymokurským získal Jan Eusebius Khan, svobodný pán z Belasy. Potom byla sice roku 1622 ves prodána Albrechtovi z Valdštejna, ale od toho ještě téhož roku byla ponechána Janu Eusebiusovi Khanu, svobodnému pánu z Belasy. Roku 1674 již žádné tvrze v Chotěšicích nebylo, zůstal z ní jen kopec za panským dvorem.
Roku 1854 byla postavena vesnická škola a v roce 1882 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1961 byla připojena Břístev, Malá Strany a Nová Ves a roku 1980 byl sloučen Nouzov a Malý Nouzov.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[4]
- 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[6]
- 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Rok 1918
[editovat | editovat zdroj]Památník obětem první světové války (1914–1918) uvádí jména:[9] J. Hlaváček (č.p. 58), J. Hlaváček (č.p. 102) František Hlávka (legionář - vojín. Narozen 18. 2. 1873, Malá Strana. Zajat 7. 8. 1916 u Gorice, 18. 4. 1918 vstoupil do čsl. legie v Itálii, 16. 6. 1918 škodlivý zájmům čsl.republiky, předán do tábora zajatců Sulmona[10]), Alois Holáň (legionář - střelec 3. stř. pluku. Narozen 21. 7. 1889, Chotěšice. V civilním životě dělník. V čs. vojsku od 6.8 . 1917. Padl 26. 8. 1918 u Verchně Něvjinska. Pohřben v Jekatěrinburgu[11]), František Jelínek, Josef Ježek, Václav Kancnýř, František Kopecký, František Kubeška, Václav Libánský, Vojtěch Libánský, Antonín Nezbeda, Antonín Pažout, František Řeháček, Josef Řeháček (legionář - vojín. Narozen 14.12.1895, Nouzov. Zajat 17. 9. 1916 u Lokvice, 25. 5. 1918 v Pulmoně vstoupil do čsl. legie v Itálii, 23. 10. 1918 padl v boji u Vrch 153. Chestres[12]), Josef Steklý, Alois Suchánek, Josef Vorel a Vojtěch Zach.
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Chotěšice (601 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] autodoprava (Vomáčka Josef), 2 holiči (Steklý František, Zábraha Jaroslav), 3 hostince (Jančák Josef, Němec Jaroslav, Peklák Josef), 2 koláři (Císař Josef, Knap Josef), 2 kováři (Bělka Josef, Kostka Antonín), obchod s máslem a mlékem (Karásek Alois, Zach Karel), půjčovna mlátiček (Strojní družstvo Chotěšice), 3 obuvníci (Balda Josef, Krupička František, Mareš S.), 3 řezníci (Antošová Františka, Jančák Josef, Němec Jaroslav), 4 obchody se smíšeným zbožím (Antošová Františka, Burda František, Linhart Ladislav, Němcová Anna), spořitelní a záložní spolek pro Chotěšice a okolí, šrotovník na elektr. pohon (Burda František), trafika (Vitíková Anna), 2 truhláři (Etrich Josef, Vyleťal Antonín), velkostatek Rudolf Rädisch, obchod se zvěřinou a drůbeží (Zach Alois).
V obci Nouzov (299 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Chotěšic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] obchod s dobytkem, hospodářské strojní družstvo, hostinec, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1381 | 1582 | 1515 | 1504 | 1554 | 1442 | 1368 | 974 | 884 | 653 | 497 | 378 | 315 |
Počet domů | 203 | 226 | 227 | 244 | 275 | 280 | 311 | 316 | 275 | 240 | 188 | 266 | 272 |
Obyvatelé
[editovat | editovat zdroj]V obci Chotěšice je evidováno 298 adres. Z celkového počtu obyvatel je žen 169 a mužů 156 (pod 15 let je dívek 22 a chlapců 18). V obci je 310 domácností.[kdy?]
Památky v obci
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Rozeslání svatých apoštolů
- Krucifix
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Chotěšice (i název k. ú.)
- Břístev (i název k. ú.)
- Malá Strana (k. ú. Malá Strana u Chotěšic)
- Nouzov (k. ú. Nouzov u Dymokur)
- Nová Ves (k. ú. Nová Ves u Chotěšic)
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřila i Záhornice.[15]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Okolo obce vede silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Kopidlno - Jičín.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Obcí projížděly 2 autobusové linky a to 463 a 540 zařazené v PID linka 463 jezdí z Městce Králové do Rožďalovic , a některé spoje až do Mladý Boleslavi. Linka 540 jezdí z Poděbrad do Záhornice . Obě linky jezdí pouze v pracovní dny . Linka 540 jezdí celkem 15x denně a linka 463 14x denně. Na linkách jezdí dopravci OAD Kolín nebo Arriva .O víkendu je obec bez dopravní obsluhy.
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Na jihovýchodním okraji obce na Smíchovském potoce se nachází soustava dvou rybníků.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad
-
Domky ve střední části obce
-
Křížek na návsi
-
Bývalá sýpka na západním okraji vsi
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Vykydal, Adam. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
- ↑ František Hlávka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Alois Holan v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Josef Řeháček v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 436. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 915. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 653. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěšice na Wikimedia Commons
- Chotěšice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)