Bušín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O osadě Studené Loučky, části města Mohelnice pojednává článek Bušín (Studená Loučka).
Bušín
Kaple Panny Marie Bolestné
Kaple Panny Marie Bolestné
Znak obce BušínVlajka obce Bušín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel380 (2023)[1]
Rozloha8,60 km²[2]
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ789 62
Počet domů163 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBušín 84
789 62 Olšany u Šumperka
obec@busin.cz
StarostkaJarmila Hloušková
Oficiální web: www.busin.cz
Bušín
Bušín
Další údaje
Kód obce532894
Kód části obce16306
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bušín (německy Buschin) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, severovýchodně od Štítů. Žije zde 380[1] obyvatel.

Geografie a demografie[editovat | editovat zdroj]

Obec Bušín se rozkládá v nadmořské výšce od 350 do 400 metrů nad mořem. Část obce (osada Hartíkov) se nachází ve výšce nad 500 metrů nad mořem. Bušín leží v horském údolí Bušínského potoka. Ten pramení nad Janoušovem asi ve výšce 800 metrů nad mořem. Protéká celým údolím a v Olšanech se vlévá do řeky Moravy. Obec leží na důležité cestě, která spojuje Šumperk a Hradec Králové (č. 11). V roce 1960 byla připojena nedaleká osada Hartíkov a potom v roce 1976 i Janoušov, který se však po sametové revoluci v roce 1990 opět osamostatnil.

Katastr obce Bušín je velmi kopcovitý a tvoří jej málo úrodná pole a lesy. Nadmořská výška katastru je 320–627 metrů nad mořem. V roce 1900 měl rozlohu 647 hektarů. V témže roce žilo v Bušíně 706 obyvatel ve 117 domech. Naprostá většina byli Češi (v roce 1930 zde bylo pouze 7 Němců). Po druhé světové válce se dříve stabilní počet obyvatel snížil, protože mnozí hledali obživu jinde (na rozdíl od jiných obcí se Bušína netýkal odsun německého obyvatelstva, z Bušína bylo odsunuto jen 6 obyvatel). V roce 1950 bylo v obci 499 občanů ve 147 domech. V roce 1991 na katastru 859 hektarů (včetně Hartíkova) žilo 447 obyvatel ve 116 domech. Nejvíce obyvatel žilo v obci roku 1869 (912). Aktuální[kdy?] míra nezaměstnanosti je 5,8 %. Lesy zabírají přes 420 ha, louky mají 380 ha a orná půda 160 ha. Zbytek je zastavěná plocha a zahrady.[4]

Název a symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Bušě/Búšě (domáckého podoby některého jména začínajícího na Bu-, např. Budislav) a znamenalo "Bušův majetek".[5] Pečetním znamením je kolmo postavená radlice, která je po stranách lemována sedmi hvězdami. Znakem obce je třikrát polcený červeno-zeleno-bílý štít. V bočních pruzích je šesticípá hvězda. V prostředním zeleném pruhu je žlutý smrk a podkova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1490. V tomto roce bratři Jan, Jiří, Albrecht, Jindřich a Kryštof Tunklové z Brníčka prodali ves strýci Jiřímu Tunklu staršímu z Brníčka a Zábřeha. Lze předpokládat, že vesnice je nejspíš mnohem starší. V obci stála dědičná rychta a ves patřila k panství Ruda. Podle pověsti se zde na tzv. Švédských šancích v lese Zmrzlíku ukrývalo před Švédy v zimě 1643 až 1644 několik stovek lidí a řada z nich tam zemřela. Podle lánového rejstříku z roku 1677 bylo v Bušíně pouze 25 usedlých. Roku 1834 měla ves již 100 domů a 676 obyvatel. V následujícím roce už je zde uváděna i škola. Na tzv. císařské silnici, postavené v letech 1841 až 1844, se za vesnicí zvedá série serpentin až na tzv. Hambálek (v moderní době se zde několikrát jel závod do vrchu, naposledy v roce 2012). Bušínští sedláci si zde dlouho přivydělávali přípřeží k těžkým vozům. Na vrchu Františku a Králově hoře se v první polovině 19. století těžila železná ruda.

Po roce 1848 připadl Bušín k okresnímu soudu Štíty a politickému okresu Zábřeh. Obec měla i nadále spíše zemědělský ráz. Část obyvatel se zabývala domáckou výrobou kartáčů a někteří našli práci v nedaleké papírně Olšany. Ve volbách za první republiky sice vítězila většinou strana lidová, ale značná část místních obyvatel volila i komunisty. Za druhé světové války bylo v obci aktivní odbojové protifašistické hnutí.

Po roce 1945 zde zanikla domácká výroba kartáčů. Zemědělské družstvo v obci působilo poměrně krátce a nakonec v roce 1964 bylo převedeno i s družstvy v okolních vesnicích do působnosti státního statku ve Štítech. V roce 1990 v obci nabízel služby obyvatelům jediný obchod a jeden hostinec. Byla tu základní škola nižšího stupně a zdravotní středisko.

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kaple P. Marie Bolestné, která byla postavena roku 1715 a obnovena v roce 1820. Nebyla však zatím zařazena do seznamu památek. Jako historicky cennější jsou uznávány dvě sakrální plastiky u školy a bývalé rychty: sousoší Kalvárie (zlidovělá kamenická práce z 1. třetiny 19. století) a sousoší Nejsvětější Trojice (kamenická práce s lidovými prvky z roku 1824). Nedaleko bývalé rychty je také jako doklad lidové architektury památkově chráněný výměnek (zděná lidová architektura) z počátku 19. století.[6][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 135.
  6. SCHULZ J., MELZER M. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Vlastivědné muzeum Šumperk, 1993. 585 s. ISBN 80-85083-02-7. 
  7. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]