Brno dolní nádraží
| Brno dolní nádraží | |
|---|---|
 Stanice Brno dolní nádraží s provizorními nástupišti pro cestující (2017) | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Brno |
| Souřadnice | 49°10′59,04″ s. š., 16°36′57,51″ v. d. |
  Brno dolní n. | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 380154 |
| Tratě | Břeclav–Brno, Brno – Česká Třebová |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| V provozu od | 1856 |
| Zabezpečovací zařízení | reléové AŽD 71 / elektrodynamické |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Poznámky | nákladní nádraží, v menší míře využíváno jako osobní nádraží |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno dolní nádraží (označováno též jako Brno-dolní nebo Rosické nádraží) je železniční stanice v Brně nacházející se ve čtvrti Trnitá (ulice Rosická 505/1a) v km 2,420 dvoukolejné elektrifikované trati Brno-Horní Heršpice – Brno-Maloměřice. Disponuje osmi dopravními (navazující koleje č. 22 a 22a jsou počítány jako samostatná dopravní kolej) a dvanácti manipulačními kolejemi, jsou do ní zaústěny dvě vlečky.[1] Zprovozněno bylo v roce 1856 a od roku 1870 sloužilo výhradně nákladní dopravě. Po roce 2010 bylo při rekonstrukcích hlavního nádraží a okolních tratí několikrát využíváno i osobními vlaky, které sem byly kvůli dlouhodobým výlukám přesměrovány.
V místě Dolního nádraží má být postaveno nové hlavní nádraží.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o druhé nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“),[2][3] která si zde zřídila také výtopnu.[4] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s Dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem dnešní Vaňkovky a obchodního domu Tesco (podél ulice Dornych) k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici.[5] Od té doby bylo Dolní nádraží využíváno již pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží.[6] V roce 1879 se společnost Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.[5]
Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na Dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na Dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou střelickou spojku, odbočující z jižního zhlaví stanice a vedoucí na trať KFNB, kterou začaly pro jízdu na hlavní nádraží využívat osobní vlaky od Střelic.[5] V roce 1909 byla StEG zestátněna.[7] V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka z Dolního nádraží na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.[5]
Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na Dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, která byla sloučena až v roce 1994. Depo je nyní součástí DKV Brno.[4]
.jpg)
V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[8] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo Dolní nádraží využito i pro pravidelnou osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží bylo na místě třetí staniční koleje Dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.[6][9] Další výluka hlavního nádraží byla zahájena 3. června 2017 a ukončena 10. září téhož roku. Dolní nádraží tak bylo opětovně využito pro zastavování dálkových vlaků, zatímco spoje regionální linky S3 jej zase jen projížděly. Novinkou bylo vybudování druhého provizorního nástupiště.[10]
Od jara 2018 probíhaly další úpravy Dolního nádraží. Přibylo nové ostrovní nástupiště, ke kterému Správa železniční dopravní cesty vybudovala podchod, zřízena byla také provizorní čekárna s prodejnou jízdenek. Od začátku září 2018 zajížděly na Dolní nádraží kvůli rekonstrukci mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici vlaky linky S41 ze směru od Moravských Bránic.[11] Velká výluka začala 9. prosince 2018, při níž byla kvůli modernizaci zabezpečovacího zařízení na částečně vyloučeném hlavním nádraží vedena veškerá dálková doprava přes Dolní nádraží.[12] Běžný provoz přes hlavní nádraží byl obnoven 15. prosince 2019. Dolní nádraží od té doby slouží jako záložní stanice pro osobní vlaky mezi Tišnovem a Vranovicemi v případě provozních komplikací na centrální stanici.[13] Podle jízdního řádu 2019/2020 bylo pravidelně obsluhováno dvěma vlaky denně (jeden ranní osobní vlak z Tišnova do Židlochovic[14] a odpolední spěšný vlak z České Třebové do Brna, který zde končil[15]). Během července a začátku srpna 2020 bylo opět využíváno v důsledku částečné výluky mezi hlavním nádražím a Židenicemi.[16]
Roku 2022 došlo ke zrušení vlečky na výstaviště, která byla do Dolního nádraží zaústěna.[17]
Nové hlavní nádraží
[editovat | editovat zdroj]V místě Dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového hlavního nádraží.[18][19][20] Stavba nádraží podle návrhu nizozemských ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8 by měla začít v roce 2028, otevřeno by mělo být v roce 2034.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Staniční řád železniční stanice Brno dolní nádraží [online]. Eu07.pl [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ KOTOUL, Vlastimil, a kol. 130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy Brno – Zastávka u Brna, Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu. Brno: Sdružený klub železničářů Brno, 1986. S. 53. [Dále jen Kotoul.]
- ↑ tsch. Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004, rev. 2018-07-11 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b HÁJEK, Zdeněk. Historický vývoj provozu a oprav železničních vozidel v uzlu Brno – Výtopny a depa. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 45–50.
- ↑ a b c d KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
- ↑ a b NOHEL, Petr. Léto ve znamení rozsáhlých výluk na jižní Moravě [online]. Spz.logout.cz, 2013-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06.
- ↑ Kotoul, s. 55.
- ↑ Poslední vlak přes dolní nádraží [online]. Jza.smerem.cz, 2012-12-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Letní výluky vlaků v Brně [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu.
- ↑ HROMKOVÁ, Dominika. Začíná velká vlaková výluka, cestující v Brně znovu objeví dolní nádraží. iDNES.cz [online]. 2017-06-02 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
- ↑ HROMKOVÁ, Dominika. Výluka na hlavním nádraží v Brně: změny v dopravě a jízdní řád. iDNES.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Největší výluka v historii. Hlavní nádraží v Brně kvůli modernizaci přerušilo na rok svůj provoz. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-12-09 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online.
- ↑ VAŠÍČKOVÁ, Klára. Velká výluka končí. Vlaky i cestující se vrací z "rozvojové země" do centra Brna. Brnensky.denik.cz [online]. 2019-12-14 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Jízdní řád platný od 15. 12. 2019. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-05. S. 595. Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Jízdní řád platný od 15. 12. 2019. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-05. S. 626. Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ GREGOROVÁ, Lenka. Co čeká cestující vlakem během letních měsíců v Brně a okolí? [online]. Centrumnews.cz, 2020-06-23 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Zánik vlečky na brněnské výstaviště. Trať ustoupí protipovodňovým opatřením [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-11-01 [cit. 2023-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-02.
- ↑ Nové hlavní nádraží [online]. Kancelář architekta města Brna. Dostupné online.
- ↑ Brno Main Station (CZ) [online]. Benthem Crouwel Architects. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Vlaky z Brna do Prahy pojedou v létě až od Zvonařky. iDNES.cz [online]. 2013-05-24 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno dolní nádraží na Wikimedia Commons
