Ambrozie peřenolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxAmbrozie peřenolistá
alternativní popis obrázku chybí
Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod ambrozie (Ambrosia)
Binomické jméno
Ambrosia artemisiifolia
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) je statná, expanzivní, plevelná rostlina šedozelené barvy, jednoletý druhrodu ambrozie. Rostlina je jednodomá a má samčí a samičí květy seskupené do jednopohlavných úborů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je původníSeverní Americe, odkud se druhotně rozšířil nejen do celé Ameriky, ale na sklonku 19. století i do Evropy. Postupně se dostal i do severní Afriky, místně i do Asie a Austrálie, včetně Nového Zélandu i Tichomoří.

V české přírodě byla ambrozie peřenolistá poprvé zaregistrována již v roce 1883 a v současnosti se v Česku vyskytuje lokálně hojně. Je považována za invazní neofyt, který byl do ČR neúmyslně zavlečen ze Severní Ameriky.[1]

České republice roste hlavně v klimaticky teplejších oblastech, hlavně v Polabí, méně častěji na jižní Moravě a Ostravsku. Na území státu se dostala hlavně s dovozem americké sóje a osiva jetelovin, kanadského obilí i železné rudy. Její dlouhodobě životné nažky do ČR putují hlavně vodní cestou po Labi a po železnici. Nejčastěji vyrůstá na plně osvětlených místech na ruderálních stanovištích, kolem lidských sídel, podél železničních tratí a silnic, na okrajích polí nebo i přímo na orné půdě. Pro velký vzrůst, bohaté kvetení i tvorbu semen potřebuje výživnou půdu.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá jednodomá rostlina s lodyhou vysokou až 150 cm, ojediněle vyrůstá i do výše 200 cm. Tupě čtyřhranná, přímá, vespod dřevnatějící lodyha bývá nahoře bohatě větvená a je obvykle porostlá přitlačenými chlupy. Vyrůstá z kůlovitého rozvětveného kořene který proniká do hloubky i 4 m. Až 15 cm dlouhé listy, rostoucí vespod lodyhy vstřícně a výše střídavě, mají krátké řapíky a jsou v obryse vejčité. Chlupaté čepele jsou jednoduše až trojnásobně peřenosečné a jejich úkrojky mohou být obvejčitě kopinaté nebo podlouhle, po obvodu bývají celokrajné, zubaté či laločnaté a z lícní strany jsou tmavě zelené a z rubové našedlé.

Květní úbory jsou jednopohlavné, samčí vyrůstají ve vrcholových hroznovitých bezlistenných květenstvích a samičí v úžlabních svazečcích nebo jednotlivě. Nicí zelenožluté stopkaté samčí úbory bývají 4 až 5 mm široké a v počtu 10 až 100 úborů vyrůstají na vřetenu hustého hroznu vysokého až 20 cm. Úbor obsahuje 5 až 15 světle žlutých, 2 mm dlouhých trubkovitých kvítků s pětilaločnou korunou a s pěti tyčinkamiprašníky. Nenápadné samičí květy s redukovaným okvětím vyrůstají nejčastěji jednotlivě v úžlabí listu nebo pod samčím květenstvím. Květy jsou větrosnubné, rostliny kvetou od srpna do října.

Plodem je semeno obalené tvrdými miskovitě srostlými listeny zákrovu. Vytváří vzhledově velmi variabilní nažku, která může mít barvu od světle po tmavě hnědou nebo i černou s bílými tečkami. Nažka je obvejčitého tvaru a na vrcholu má kuželovitý zobáček, pod kterým je několik ostnitých výrůstků. Bývá 1,5 až 4 mm dlouhá a 0,75 až 2 mm široká a poměrně lehká, HTS je udávána od 1,5 do 2 gramů. Ploidie druhu je 2n = 36.[3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Ambrozie peřenolistá se rozmnožuje výhradně semeny, která dozrávají většinou až koncem září, na jedné rostlině jich uzraje 500 až 3000. Vlastní holé semeno se v přírodě běžně nevyskytuje, je vždy obaleno ztvrdlým zákrovem, pod názvem semeno je zde myšlena nažka.

Nažky opadají z rostliny obvykle až během zimy a musí projít obdobím dormance. Klíčí v polovině dubna při teplotě 6 až 8 °C z hloubky nejvíce 8 cm. Nažky, které nemají chmýr, jsou šířeny větrem, vodou nebo přichycením na srst zvířat, na velké vzdálenosti jsou však rozšiřovány hlavně lidským zapříčiněním při přepravě zboží. V půdě si podržují extrémní klíčivost, je uváděno 25 až 40 roků.[2][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ve své severoamerické domovině je ambrozie peřenolistá místně používána jako léčivka, využívá se oleje ze semen. Pro pasoucí se dobytek a koně je čerstvá rostlina pochoutkou. V Americe má několik přirozených hmyzích škůdců požírající listy nebo semena a je napadána i houbovitými nemocemi, které se v Evropě nevyskytují.

Patří mezi rostliny s bohatou produkcí pylu. Obsahuje proteiny, které jsou nebezpečnými alergeny s nepříjemnými dopady na zdravotní stav lidí. Tím, že kvete až od srpna do října, šíří svůj pyl v období, kdy většina stromů i travin již odkvetla a u mnoha lidí tak prodlužuje období alergické rýmy. Odhaduje se, že v Německu po rozšíření ambrozie peřenolisté stouply náklady na léčbu senné rýmy přibližně o 3 miliardy eur ročně.

V Severní Americe i dalších zemích, kde zdomácněla, se jedná o závažný plevel. Je to konkurenčně silná rostlina, které kulturním plodinám odčerpává velké množství vody i živin a silně je zastiňuje. Nejvíce škodí v širokořádkových plodinách, jako jsou slunečnice, kukuřice nebo kořenová zelenina. Českou republiku zatím tento plevel příliš nepostihuje, jen ojediněle se vyskytuje na polích v kukuřičné nebo řepařské oblasti.

Na zemědělské půdě lze její výskyt potlačit pravidelným zpracováním půdy a střídáním plodin, na nezemědělské půdě aplikací herbicidů. Pokud se rostliny pokosí v době, kdy kvetou, velmi rychle regenerují. V USA ale existují klony s velkou rezistencí vůči běžným herbicidům. Hledá se způsob, jak její výskyt omezit použitím fytofágního hmyzu, konají se pokusy využít můru světlopásku Tarachidia candefacta nebo brouka mandelinku Zygogramma saturalis.[2][3][4][5][6]

Ambrozie peřenolistá je zařazena mezi 100 nejnebezpečnějších invazivních druhů bioty, které se v Evropě vyskytují.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Ambrosia artemisiifolia je vzhledově dost proměnlivá a někdy jsou uváděny tři její variety:

  • Ambrosia artemisiifolia L. var. artemisiifolia
  • Ambrosia artemisiifolia L. var. elatior
  • Ambrosia artemisiifolia L. var. paniculata[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.09.2014]. Roč. 84, čís. 2, s. 155-255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  2. a b c d VEREŠ, Tomáš. Výskyt, biológia a regulácie ambrózie palinolistej. Nitra, 2009 [cit. 02.09.2014]. Dizertačná práca. Slovenská poľnohospodárská univerzita v Nitre. Vedoucí práce Magdaléna Lacko-Bartošová. Dostupné online. (slovensky)
  3. a b c d MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Ambrozie peřenolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.11.2007 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c Herba, Atlas plevelů: Ambrosia artemisiifolia [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b MIKULKA, Jan; SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené, invazní a rezistentní plevele: Ambrosia artemisiifolia [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, odbor Agroekologie, Praha – Ruzyně, rev. 2009 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. GROOM, Quentin. Factsheet list: Ambrosia artemisiifolia [online]. Botanical Society of the British Isles, UK, rev. 05.08.2011 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 100 of The Worst: Ambrosia artemisiifolia [online]. DAISIE, Delivering Alien Anvasive Apecies Anventories for Europe, EU [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]