Václav Kašlík

Václav Kašlík
Václav Kašlík
	Václav Kašlík (1963)
Základní informace
Narození	28. září 1917; Poličná ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. června 1989 (ve věku 71 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	městský hřbitov v Příbrami
Žánry	klasická hudba a opera
Povolání	dirigent, hudební skladatel, režisér, filmový režisér, dramaturg, scenárista, operní režisér a televizní režisér
Ocenění	Státní cena Klementa Gottwalda (1956); zasloužilý umělec (1958); národní umělec (1988)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kašlík (28. září 1917 Poličná – 4. června 1989 Praha) byl český dirigent, hudební a operní skladatel a režisér opery.

Život

V roce 1936 maturoval na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí, v letech 1930–1940 studoval na pražské konzervatoři. Dirigování studoval u M. Doležila a P. Dědečka, skladbu u R. Karla a Aloise Háby. Na mistrovské škole konzervatoře byl v letech 1939–1942 žákem Václava Talicha.^[1] Operní režii studoval u Ferdinanda Pujmana. Současně s konzervatoří studoval na Universitě Karlově v Praze v letech 1936–1939 hudební vědu a estetiku.

V letech 1940–1941 byl dirigentem v Divadle E. F. Buriana, v letech 1941–1943 byl asistentem režie v Národním divadle a v sezóně 1943/1944 byl dirigentem a režisérem opery ve Státní divadle v Brně. V roce 1945 spoluzakládal s Antonínem Kuršem a Aloisem Hábou Divadlo 5. května a v letech 1945–1948 zde vedl operu jako šéf, režisér a dirigent. Po sloučení divadla s Národním divadlem v roce 1948 se stal režisérem a dirigentem Národního divadla. V sezóně 1951/1952 byl členem tříčlenného vedení opery, v letech 1958–1960 byl zástupcem šéfa opery pro Smetanovo divadlo. V letech 1962–1965 byl současně i režisérem Laterny magiky.

V Národním divadle působil v letech 1948–1989. Po dobu svého působení úzce spolupracoval s výtvarníky Františkem Tröstrem a Josefem Svobodou. Ve svých inscenacích používal úspěšně filmové prostředky a projekce.^[2]

Pohostinsky režíroval v La Scale v Miláně, v Royal Opera House v Londýně, v Teatro La Fenice v Benátkách, ve Staatsoper a Volksoper ve Vídni, v Deutsche Oper v Berlíně a rovněž na operních scénách v Mnichově, Drážďanech, Curychu, Kodani a dalších městech.^[3]

Byl autorem několika baletů, instrumentálních skladeb, dvou oper a dvou zpěvoher. V 60. a 70. letech 20. století natočil mnoho operních a baletních inscenací pro televizi a film. V roce 1987 vyšla jeho kniha pamětí Jak jsem dělal operu (vydal Panton Praha).

Je pohřben v Příbrami na Městském hřbitově "na Panské louce".^[4]

Autorství děl

1939 Don Juan (balet)
1941 Zbojníkova balada (opera)
1951 Jánošík (balet)
1959 Pražský karneval (balet)
1960 Krakatit (opera)
1978 La Strada (opera)
1980 Silnice (zpěvohra)

Režie/řízení orchestru, výběr

1940 Václav Kašlík: Don Juan, D41, dirigent
1940 Jiří Benda: Ariadna na Naxu; Josef Kohout: Zámečník, D41, dirigent
1942 Pavel Borkovec: Krysař, Národní divadlo, režie+dirigent
1945 Bedřich Smetana: Braniboři v Čechách, Divadlo 5. května, režie
1945 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, Divadlo 5. května, režie
1948 Georges Bizet: Carmen, Divadlo 5. května, režie
1948 Sergej Prokofjev: Maškaráda, Divadlo 5. května, režie+dirigent
1950 Antonín Dvořák: Rusalka, Smetanovo divadlo, režie
1955 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, Národní divadlo, režie
1957 Giuseppe Verdi: Aida, Smetanovo divadlo, režie
1960 Antonín Dvořák: Rusalka, Smetanovo divadlo, režie, 642 repríz^[2]
1961 Bedřich Smetana: Dalibor, Národní divadlo, režie
1962 Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni, Tylovo divadlo, režie
1965 Leoš Janáček: Věc Makropulos (opera), Národní divadlo, režie
1974 Bedřich Smetana: Čertova stěna, Smetanovo divadlo, režie
1978 Giuseppe Verdi: Macbeth (opera), Smetanovo divadlo, režie
1980 Carl Maria von Weber: Čarostřelec, Smetanovo divadlo, režie
1986 Václav Kašlík: Zbojnická balada, Národní divadlo, režie

Režijní filmografie, výběr

1959 Bohéma (TV)
1962 Prodaná nevěsta (TV)
1966 Věc Makropulos (TV)
1969 Juliette (TV)

Ocenění

1956 Státní cena
1958 titul zasloužilý umělec
1978 ocenění Zasloužilý člen ND
1988 titul národní umělec

Odkazy

Reference

↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 211
↑ ^a ^b Václav Kašlík v databázi Archivu Národního divadla/
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 212
↑ Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 66.

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 654
Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 179, 183, 193, 198, 207, 211–2, 214, 216, 219, 220
František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 97, 109, 113, 177, 126, ISBN 80-85096-02-1
František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 329, ISBN 80-200-0782-2
František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 360, 412
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 43–4, 49, 63, 66, 92, 104, 120, 148, 163, 204–5, 213, 250, 376, 378, 387, 420, 421, 452, 465, 473, ISBN 978-80-200-1502-0
Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 428
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 456
Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 60, 63–4, 66, 98, 103, 125, 130, 131
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 211–2
Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 211, 236, 337–9, 344, 348, 380, 396–9, 401
Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 157, 315, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kašlík na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Kašlík
Václav Kašlík v databázi Archivu Národního divadla

[1] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 211

[rfr1-2] Václav Kašlík v databázi Archivu Národního divadla/

[3] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 212

[4] Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 66.

[1]

[2]

[3]

[4]