Bristol Palace
| Bristol Palace /původně hotel Bristol/ | |
|---|---|
.jpg) stav v prosinci 2020 | |
| Účel stavby | |
hotel | |
| Základní informace | |
| Sloh | severská novorenesance[1] |
| Architekt | Hans Schidlo[1] |
| Výstavba | 1890–1891[1] |
| Přestavba | 1909 nový vstup 1925 vestavba koupelen 1929 přístavba mansardy |
| Stavitel | neznámý[1] |
| Stavebník | Emil Teller[1] |
| Další majitelé | 1928 bratři Teller[1] 1930 Teller Karl, Emil, Alfred, dr. Rudolf a Emil a Johann Hoffer[1] 1939 Ernst, Alfred, Rudolf Teller, Emil Mattoni, Johanna Knoll, Martha Knoll, Isabella Schrötter[1] |
| Současný majitel | Bristol Group s. r. o.[2][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary Westend,  Česko |
| Ulice | Zámecký vrch 918/34 |
| Souřadnice | 50°13′31,66″ s. š., 12°52′44,54″ v. d. |
  Bristol Palace, Karlovy Vary Bristol Palace, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45979/4-4164 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dominantní dům Bristol Palace, původně hotel Bristol, později lázaňské sanatorium Bristol, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend na nejvyšším bodě ulice Zámecký vrch. Byl postaven v letech 1890–1891 stavebníkem Emilem Tellerem.
Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958, event. 15. dubna 1984, rejstř. č. ÚSKP 45979/4-4164.[4]
Historie
Dům si dal postavit Emil Teller[pozn. 1] za účelem provozování hotelu. Plány na stavbu vypracoval v roce 1889 Hans Schidlo, stavba byla realizována v letech 1890–1891. Stavitel není znám.[1][5]
V roce 1891 byla u vstupního rizalitu zahradního průčelí instalována litinová veranda firmy Construktions-Bureau von R. Ph. Waagner, Eisen und Emailerwerk in Wien. Roku 1909 pracoval architekt Alfred Bayer na novém vstupu se secesní litinovou markýzou. V roce 1925 došlo k vestavbě nových koupelen a toalet a roku 1929 k přístavbě obytné mansardy v podkroví.[1][5]
Bristol patřil v roce 1928 bratřím Tellerovým. Roku 1930 vlastnili hotel Teller Karl, Emil, Alfred, dr. Rudolf a Emil a Johann Hoffer. V roce 1939 byli jako spolumajitelé zapsáni Ernst, Alfred, Rudolf Tellerovi, Emil Mattoni, Johanna Knollová, Martha Knollová a Isabella Schrötterová.[1]
Za druhé světové války, kdy v Karlových Varech byly všechny lázeňské domy a hotely vyhrazeny pro zraněné německé vojáky, sloužil i Bristol vojákům z jednotek SS. Po válce byla budova znárodněna a národním správcem byl určen Karel Heřmánek. Dům se pak stal státním sanatoriem pro nejvyšší československé i zahraniční funkcionáře. Součástí podniku Sanatorium Bristol byly budovy Bristol Palace, Orava a vila Sokol. Později sem byla od Československých státních lázní převzata ještě vila Křička.[1]
V současnosti (únor 2021) je stavba evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.[2][3] Kromě výše uvedených objektů spadají do společnosti Bristol Group i další stavby. Hotel Bristol v Sadové ulici na místě, kde kdysi stávala židovská synagoga; vybudovaly jej Pozemní stavby v letech 1984–1987 s tehdejším názvem hotel Družba. V dalších letech byla v areálu Bristol Palace postavena budova s názvem Georgy House, která rozšířila možnosti ubytování lázeňských hostů. Též byl přistavěn krytý bazén. Stavbu realizovala společnost Chemobudowa Krakov podle projektu firmy Porticus Karlovy Vary.[1]
Popis
.jpg)
Monumentální dům ve stylu severské novorenesance se nachází ve čtvrti Westend na samém vrcholu Zámeckého vrchu. Čtyřpodlažní dům s podkrovím byl postaven na pravidelném, téměř čtvercovém půdorysu s vysazenými rizality a věžicemi na severozápadní straně.[1]
Hlavní průčelí je šestiosé se širokým středním rizalitem ve výši všech tří pater. Nad středem rizalitu je dvoupatrový vikýř, jehož čelní spodní část je dělena polosloupky a tvořena třemi nepravými edikulami. Horní část je výrazně užší, po straně s volutami, završená trojúhelným frontonem. Po obou stranách štítu je věžovitý nástavec čtvercového půdorysu se dvěma okénky v čelní stěně a střechou zvonového tvaru. V přízemí asymetricky vystupuje v šíři tří okenních os veranda s balkonem s balustrádou. Dole je taktéž klasická balustráda. Nad vchodem je použit baldachýn krytý měděnkou. Okna jsou v přízemí zakončena půlkruhově v profilovaných ostěních, v patrech jsou v edikulách završených v prvém patře trojúhelnými štíty, ve druhém a třetím přímými nadokenními římsami. U oken ve čtvrtém podlaží je pouze archivolta s kladím. Nároží jsou výrazně skosená nahoře s věžovitým nástavcem stejného typu jako po stranách štítu, v prvém a druhém patře s lodžiemi vynášející balkon třetího patra. Valbové střechy jsou ukončeny ozdobným zábradlím.[4][5]
Zajímavost
V roce 1928 v hotelu Bristol jednal president republiky T. G. Masaryk s ministrem zahraničí Výmarské republiky a nositelem Nobelovy ceny za mír Gustavem Stressemannem.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Emil Teller pocházel ze známé karlovarské rodiny. Tellerové v roce 1859 začali vyrábět hořký bylinný likér s názvem Original Karlsbader Tellerbitter a pokoušeli se ve své době konkurovat výrobci Becherovky Johannu Becherovi.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Bristol Palace, s. 136–137.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-08 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 918. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-08].
- ↑ a b Lázeňský dům Bristol [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 35–38, 168–174.
Literatura
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Bristol Palace, s. 136–137.
- ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 35–38, 168–174.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lázeňský dům Bristol na Wikimedia Commons
