Bristol Palace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bristol Palace
/původně hotel Bristol/
stav v prosinci 2020
stav v prosinci 2020
Účel stavby

hotel

Základní informace
Slohseverská novorenesance[1]
ArchitektHans Schidlo[1]
Výstavba1890–1891[1]
Přestavba1909 nový vstup
1925 vestavba koupelen
1929 přístavba mansardy
Stavitelneznámý[1]
StavebníkEmil Teller[1]
Další majitelé1928 bratři Teller[1]
1930 Teller Karl, Emil, Alfred, dr. Rudolf a Emil a Johann Hoffer[1]
1939 Ernst, Alfred, Rudolf Teller, Emil Mattoni, Johanna Knoll, Martha Knoll, Isabella Schrötter[1]
Současný majitelBristol Group s. r. o.[2][3]
Poloha
AdresaKarlovy Vary Westend, ČeskoČesko Česko
UliceZámecký vrch 918/34
Souřadnice
Bristol Palace, Karlovy Vary
Bristol Palace, Karlovy Vary
Bristol Palace, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky45979/4-4164 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominantní dům Bristol Palace, původně hotel Bristol, později lázaňské sanatorium Bristol, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend na nejvyšším bodě ulice Zámecký vrch. Byl postaven v letech 1890–1891 stavebníkem Emilem Tellerem.

Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958, event. 15. dubna 1984, rejstř. č. ÚSKP 45979/4-4164.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dům si dal postavit Emil Teller[pozn. 1] za účelem provozování hotelu. Plány na stavbu vypracoval v roce 1889 Hans Schidlo, stavba byla realizována v letech 1890–1891. Stavitel není znám.[1][5]

V roce 1891 byla u vstupního rizalitu zahradního průčelí instalována litinová veranda firmy Construktions-Bureau von R. Ph. Waagner, Eisen und Emailerwerk in Wien. Roku 1909 pracoval architekt Alfred Bayer na novém vstupu se secesní litinovou markýzou. V roce 1925 došlo k vestavbě nových koupelen a toalet a roku 1929 k přístavbě obytné mansardy v podkroví.[1][5]

Bristol patřil v roce 1928 bratřím Tellerovým. Roku 1930 vlastnili hotel Teller Karl, Emil, Alfred, dr. Rudolf a Emil a Johann Hoffer. V roce 1939 byli jako spolumajitelé zapsáni Ernst, Alfred, Rudolf Tellerovi, Emil Mattoni, Johanna Knollová, Martha Knollová a Isabella Schrötterová.[1]

Za druhé světové války, kdy v Karlových Varech byly všechny lázeňské domy a hotely vyhrazeny pro zraněné německé vojáky, sloužil i Bristol vojákům z jednotek SS. Po válce byla budova znárodněna a národním správcem byl určen Karel Heřmánek. Dům se pak stal státním sanatoriem pro nejvyšší československé i zahraniční funkcionáře. Součástí podniku Sanatorium Bristol byly budovy Bristol Palace, Oravavila Sokol. Později sem byla od Československých státních lázní převzata ještě vila Křička.[1]

V současnosti (únor 2021) je stavba evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.[2][3] Kromě výše uvedených objektů spadají do společnosti Bristol Group i další stavby. Hotel Bristol v Sadové ulici na místě, kde kdysi stávala židovská synagoga; vybudovaly jej Pozemní stavby v letech 1984–1987 s tehdejším názvem hotel Družba. V dalších letech byla v areálu Bristol Palace postavena budova s názvem Georgy House, která rozšířila možnosti ubytování lázeňských hostů. Též byl přistavěn krytý bazén. Stavbu realizovala společnost Chemobudowa Krakov podle projektu firmy Porticus Karlovy Vary.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Bristol Palace z ulice Krále Jiřího, listopad 2020

Monumentální dům ve stylu severské novorenesance se nachází ve čtvrti Westend na samém vrcholu Zámeckého vrchu. Čtyřpodlažní dům s podkrovím byl postaven na pravidelném, téměř čtvercovém půdorysu s vysazenými rizality a věžicemi na severozápadní straně.[1]

Hlavní průčelí je šestiosé se širokým středním rizalitem ve výši všech tří pater. Nad středem rizalitu je dvoupatrový vikýř, jehož čelní spodní část je dělena polosloupky a tvořena třemi nepravými edikulami. Horní část je výrazně užší, po straně s volutami, završená trojúhelným frontonem. Po obou stranách štítu je věžovitý nástavec čtvercového půdorysu se dvěma okénky v čelní stěně a střechou zvonového tvaru. V přízemí asymetricky vystupuje v šíři tří okenních os veranda s balkonem s balustrádou. Dole je taktéž klasická balustráda. Nad vchodem je použit baldachýn krytý měděnkou. Okna jsou v přízemí zakončena půlkruhově v profilovaných ostěních, v patrech jsou v edikulách završených v prvém patře trojúhelnými štíty, ve druhém a třetím přímými nadokenními římsami. U oken ve čtvrtém podlaží je pouze archivoltakladím. Nároží jsou výrazně skosená nahoře s věžovitým nástavcem stejného typu jako po stranách štítu, v prvém a druhém patře s lodžiemi vynášející balkon třetího patra. Valbové střechy jsou ukončeny ozdobným zábradlím.[4][5]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 v hotelu Bristol jednal president republiky T. G. Masaryk s ministrem zahraničí Výmarské republiky a nositelem Nobelovy ceny za mír Gustavem Stressemannem.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Emil Teller pocházel ze známé karlovarské rodiny. Tellerové v roce 1859 začali vyrábět hořký bylinný likér s názvem Original Karlsbader Tellerbitter a pokoušeli se ve své době konkurovat výrobci Becherovky Johannu Becherovi.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Bristol Palace, s. 136–137. 
  2. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-08 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  3. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 918. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-08]. 
  4. a b Lázeňský dům Bristol [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  5. a b c ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 35–38, 168–174. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola 5. Vilové čtvrti – Bristol Palace, s. 136–137. 
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 35–38, 168–174. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]