Vila Eden I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vila Eden I
/původně vila Dr. Müller/
stav v listopadu 2020
stav v listopadu 2020
Účel stavby

původně soukromé sanatorium,
v současnosti dětská léčebna

Základní informace
ArchitektPaul Schauffuss[1]
Výstavba1928–1929[1]
Přestavba1981 rekonstrukce[1]
2021 rekonstrukce[1]
StavitelPaul Schauffuss[1]
StavebníkDr. Isidor Müller[1]
Současný majitelČeská republika
hospodář Léčebné lázně Lázně Kynžvart[2][3]
Poloha
AdresaKarlovy Vary, Westend[4], ČeskoČesko Česko
UliceKřižíkova 1345/10
Souřadnice
Vila Eden I, Karlovy Vary
Vila Eden I, Karlovy Vary
Vila Eden I, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Eden I, původně vila Doktor Müller, event. psáno vila Dr. Müller, v období druhé světové války s názvem Polizeikuranstalt, později po válce léčebný ústav Jiřího Dimitrova, se nachází v Křížíkově ulici 1345/10 ve vilové čtvrti Westend[4]Karlových Varech. Nechal si ji v letech 1928–1929 postavit karlovarský lékař Isidor Müller. O vyhotovení projektu, stejně jako o realizaci stavby, se postaral karlovarský architekt a stavitel Paul Schauffuss. Dnes je vila součástí léčebny Mánes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V nově rozparcelované lokalitě za výletní restaurací Malé Versailles ve Findlaterově ulici (dnes Křižíkově) již stály tři nové vily – Schmidt, MimosaHess. Západně od vily Hess zakoupil pozemek lázeňský lékař Isidor Müller za účelem vybudovat zde lázeňské sanatorium. Projekt pro dvoupatrovou vilu zhotovil v květnu 1928 karlovarský architekt a stavitel Paul Schauffuss. Stavební povolení bylo vydáno 23. června 1928. Doktor Müller pak požadoval větší lůžkovou kapacitu a ještě během stavby se snažil získat stavební povolení na zvýšení budovy o jedno patro. Karlovarský stavební úřad však žádost zamítl, neboť podle předchozího rozhodnutí se v této lokalitě směly stavět pouze vily dvoupatrové, s eventuálním zvýšeným přízemím a obytnou mansardou. Doktor Müller se po zamítnutí odvolal k Zemské radě v Praze. Její rozhodnutí ze dne 14. února 1929 však potvrdilo nesouhlasné stanovisko karlovarské rady a navýšení objektu vyloučilo. Vila Doktor Müller byla dokončena v roce 1929 podle původního projektu.[1][5]

O rok později vyřešil doktor Müller nedostatečnou kapacitu svého sanatoria výstavbou depandance na vedlejší parcele s názvem Depandance Haus Dr. Müller, dnes Eden II. S hlavní budovou je propojena krytou chodbou. V roce 1930 se též uskutečnily úpravy svahu pod oběma budovami. Bylo vybudováno reprezentační dvouramenné schodiště s půlkruhovým odpočívadlem a fontánkou ve střední části; vše též podle plánu stavitele Paula Schauffusse.[1][5]

Sanatorium patřilo doktoru Müllerovi do roku 1939. Po druhé světové válce došlo ke znárodnění obou budov. Ty nejprve připadly nemocenské pojišťovně, poté se staly rekreačními domy odborů a od roku 1957 spadaly pod podnik Československé státní lázně s názvy léčebný ústav Jiřího Dimitrovadepandance léčebného ústavu Jiřího Dimitrova. V roce 1981 došlo k rekonstrukci obou vil. Po sametové revoluci se staly součástí léčebny Mánes. [1][5]

V současnosti (únor 2021) je budova s názvem Eden I evidována jako objekt k bydlení ve vlastnictví České republiky, příslušnost hospodařit s majetkem státu má příspěvková organizace Léčebné lázně Lázně Kynžvart.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Předsazené vstupní schodiště, listopad 2020

Budova se nachází ve čtvrti Westend[4] v Křižíkově ulici 1345/10 na samém okraji karlovarských lázeňských lesů. Jedná se o dvoupatrovou vilu s mansardovou střechou stojící na zahradně upraveném vyvýšeném svahu. Široké průčelí je ve střední ose zdůrazněno rizalitem, který u mansardového podlaží končí balkonem. Nad ním ční zalamovaný atikový štítvikýřem. Na rizalit jsou napojeny v prvém i druhém patře průběžné balkony. K hlavnímu vstupu vede dvouramenné schodiště ukončené terasou. Schodiště i zábradlí terasy je zdobeno pilířky ve tvarech obrácených komolých jehlanů.[1][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Křižíkova ulice, s. 153–154. 
  2. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitostí, 2021-02-23 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  3. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1345. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-23]. 
  4. a b c ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňské centrum – Westend, s. 303. 
  5. a b c d ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola 43. Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 189–191. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Křižíkova ulice, s. 153–154. 
  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola 43. Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 189–191. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]