Přeskočit na obsah

Vila Trocnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Trocnov
/původně evangelický hospic/
stav květen 2019
stav květen 2019
Účel stavby

původně evangelický hospic
dnes lázeňský hotel

Základní informace
ArchitektJulius Zeissig[1]
Výstavba1897–1899[1]
otevření 16. května 1899[2]
StavebníkEvangelické společenství Karlovy Vary
Současný majitelStatutární město Karlovy Vary[3][4]
Poloha
AdresaWestend, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceKrále Jiřího 1053/3
Souřadnice
Vila Trocnov, Karlovy Vary
Vila Trocnov, Karlovy Vary
Vila Trocnov, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky10846/4-5037 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Trocnov, původně evangelický hospic, stojí ve čtvrti WestendKarlových Varechulici Krále Jiřího 3, č. p. 1053. Stavba vznikla z podnětu evangelického pastora Camillo Fellera, podle projektu architekta Julia Zeissiga a probíhala v letech 1897–1899.[1]

Vila byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 18. srpna 1995, rejstř. č. ÚSKP 10846/4-5037.[5]

Hospic, rok 1925

V období výstavby městské části Westend v souvislosti se stavbou dvou sakrálních stavebanglikánského kostela sv. Lukášepravoslavného kostela sv. Petra a Pavla – přesvědčil evangelický pastor Camillo Feller městskou radu o potřebě postavit v těchto místech též hospic.[2]

V roce 1897 zakoupilo Evangelické společenství Karlovy Vary pozemek v tehdejší Eduard Knoll-Strasse, dnes ulici Krále Jiřího. Projekt vypracoval lipský architekt Julius Zeissig. Výstavba probíhala v letech 1897–1899. Objekt byl postaven k příležitosti oslav jubilea nastoupení na trůn císaře Františka Josefa I., k slavnostnímu otevření došlo 16. května 1899.[1][2]

Po roce 1948 byla budova znárodněna a v této souvislosti pak i přejmenována.

V roce 1995 došlo k její kompletní renovaci.[6] Od téhož roku je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[5]

V současnosti (únor 2021) je evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví Statutárního města Karlovy Vary.[3][4]

Budova stojí v ulici Krále Jiřího 3, č. p. 1053. Jedná se o typickou reprezentativní lázeňskou vilu se zahradou s oplocením.[5] Má německý charakter hrázděných středověkých hradů a tvrzí. Poslední, hrázděné patro věže má na spodních výplních motiv slunce. Použití ondřejských křížů na zábradlí balkonů dodává budově saský výraz.[1]

  1. a b c d e ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňské sanatorium Trocnov (Evangelický hospic), s. 284. 
  2. a b c FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2014. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. Kapitola Westend, s. 74, 79–80. 
  3. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  4. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1053. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-13]. 
  5. a b c Lázeňský dům Trocnov [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  6. Spa Hotel Trocnov Karlovy Vary [online]. Kudyznudy.cz [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňské sanatorium Trocnov (Evangelický hospic), s. 284. 
  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2014. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. Kapitola Westend, s. 74, 79–80. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]