Vila Margareta (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vila Margareta
v Karlových Varech
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Základní informace
Slohsecese
ArchitektJosef Waldert
Výstavba1895–1896
StavebníkFriedrich Unger
Další majiteléMinisterstvo zdravotnictví,
společnost Balnex
Poloha
AdresaU Imperiálu 1048/2, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceU Imperiálu
Souřadnice
Vila Margareta v Karlových Varech
Vila Margareta
v Karlových Varech
Další informace
Rejstříkové číslo památky45809/4-4563 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Margareta (rovněž Vila Marghareta či Lázeňský dům Margareta) je samostatně stojící secesní objekt v Karlových Varech, postavený na konci 19. století. Nachází se v jižní části lázeňského území při pravém břehu říčky Teplá v sousedství Parkhotelu Richmond.

Od roku 1991 je vila chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bohatý karlovarský měšťan Friedrich Unger se rozhodl postavit rodinnou vilu, kterou nazval jménem své vnučky Margharety. Mnoho zdrojů však nesprávně uvádí, že vilu dal vybudovat Anton Pupp, spolumajitel Grandhotelu Pupp, a daroval ji své milované dceři Margharetě k osmnáctým narozeninám. Ta ovšem podle karlovarského adresáře ve vile nikdy nebydlela. Po smrti Friedricha Ungera ji v roce 1911 zdědila jeho starší dcera Marie, provdaná Puppová. Ve dvacátých letech byla vila přičleněna k provozům Grandhotelu Pupp. V letech 1938–1939 patřila vila Margharetině mladší sestře Elisabeth, provdané Schäfflerová.[2]

Koncem roku 1944 obsadili vilu vlasovci. Ve vile bydlel generál Vlasov, někdejší hrdina obrany Moskvy, později zajatec a kolaborant, v roce 1946 odsouzený k trestu smrti a popravený za vlastizradu. Tehdy 44letý generál se rozhodl uzavřít sňatek 13. dubna 1945 v Karlových Varech, o čemž svědčí zápis v karlovarské Knize sňatků. Právě ve vile Margareta se konal svatební obřad a sňatek byl uzavřen i přesto, že generál v té době byl již ženatý.[3]

Po druhé světové válce byla vila znárodněna a převzalo ji ministerstvo zdravotnictví. Vila sloužila jako lázeňský dům prominentním hostům ministerstva.[2] Mezi časté hosty vily Margareta patřil maršál Sovětského svazu Koněv. Při jeho první návštěvě v roce 1946 ho fotografoval karlovarský fotoreportér Jaroslav Houf alias Fo-Fi-Fo ve společnosti mladé milenky, kterou ostatní oslovovali jako paní Koněvovou. Snímky se objevily v tisku a České noviny se dostaly do ruky jeho manželky v Moskvě. Ta si šla stěžovat Stalinovi, který si pak pozval maršála na kobereček.[4]

Koncem osmdesátých let 20. století vlastnila vilu společnost Balnex a provozovala ji jako dependance hotelu Dvořák.[2]

Podle katastru nemovitostí vlastní vilu v současnosti (2019) společnost Vila Margareta, v níž mají podíl subjekty registrované na Panenských ostrovech a na Kypru. Jedna z nejromantičtějších vil Karlových Varů je nabízena realitními kancelářemi k prodeji za 130 milionů Kč.[5][6] Ruští majitelé neměli zájem do objektu investovat. Patří mezi nemovitosti, které se v Karlových Varech snaží Rusové prodat, mnohdy za nereálné ceny.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Secesní rodinná vila byla postavena ve stylu romantické podoby francouzské neorenesance. Reprezentativní čtyřpodlažní zděná vila stojí na zastavěné ploše 390 m². Ve vile se nachází 10 pokojů, 8 ložnic a 6 balkonů. Areál vily dotváří terasa a schodiště. Vilu obklopuje rozlehlý oplocený park o rozloze 8000 m². V interiéru se dochovala část původního neporušeného mobiliáře i bohatá štuková výzdoba, krbová kamna, secesní interiérové dveře a dřevěné podlahy.[8][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lázeňský dům Margaretta (vila) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – architekti, stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské editační sdružení ve spolupráci se společností Baustav, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. S. 111–112. 
  3. FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. S. 65–69. 
  4. Maršál Ivan Stěpanovič KONĚV [online]. fofifo.wz.cz [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  5. SOUKUP, Zdeněk. Karlovarská vila Puppa je k mání za čtvrt miliardy, zájem měli Vietnamci. idnes.cz. 2011-01-28. Dostupné online [cit. 2019-01-26]. 
  6. Prodej rodinného domu Karlovy Vary [online]. Západočeské reality, rev. 2018-05-10 [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23. 
  7. MENZELOVÁ, Kateřina. Vila Margareta stále hledá kupce. Lidové noviny. 2019-04-20. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-23]. Identifikátor záznamu 158277 : Lázeňský dům Marghareta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]