Královská vila (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Královská vila
/původně Königsvilla,
později Orava/
stav v prosinci 2020
stav v prosinci 2020
Účel stavby

původně soukromá vila, lázeňský hotel
v současnosti lázeňské sanatorium

Základní informace
Slohnovorenesance[1]
ArchitektAlfred Kirpal[1]
Výstavba1872–1873[1]
StavitelDamian A. Klemm[1]
StavebníkTheresia Fasolt[1]
Další majitelé1888–1896 Theresia Fasolt[1]
1905 Fritz Teller(?), Theresia Fasolt[1]
1922 Fritz a Isabella Teller[1]
1930–1939 Isabella Teller[1]
1939 Isabella Teller, Maria Rose Rougon a Maria Theresia Fasolt[1]
Současný majitelBristol Group s. r. o.[2][3]
Poloha
AdresaKarlovy Vary, Westend, ČeskoČesko Česko
UliceZámecký vrch 766/30
Souřadnice
Královská vila, Karlovy Vary
Královská vila, Karlovy Vary
Královská vila, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královská vila, původním názvem Königsvilla, později lázeňský dům Orava, se nachází v prestižní vilové čtvrti WestendKarlových Varech v ulici Zámecký vrch 766/30. Byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1872–1873.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 bylo zahájeno rozparcelování území severně od Schlossbergstrasse (dnes Zámecký vrch), kde stávaly hospodářské objekty a stodoly patřící zámožnějším měšťanům, převážně stavitelům Damianu A. Klemmovi a Josefu Koretzovi. Od roku 1872 zde vznikaly noblesní vily, z nichž první byla Königsvilla majitelky Theresie Fasoltové. Byla postavena podle projektu architekta Alfreda Kirpala v letech 1872–1873 firmou stavitele Damiana A. Klemma. Později Theresia Fasoltová přikoupila ještě další pozemky a dala postavil sousední vilu Theresa.[1][4]

V letech 1888–1896 patřila vila Theresii Fasoltové. V roce 1905 figuruje v adresáři u hotelu Königsvilla jméno Fritz Teller, majitelkou je stále Theresia Fasoltová. Podle Kur-Almanachu z roku 1922 patřila vila Fritzi Tellerovi a jeho manželce Isabelle. V letech 1930–1939 je podle adresáře majitelkou Isabella Tellerová, v roce 1939 pak Isabella Tellerová, Maria Rose Rougonová a Maria Theresia Fasoltová.[1]

Po druhé světové válce byla vila znárodněna a jejím národním správcem se stal Bohumil Baják. Zároveň došlo k přejmenování na lázeňský dům Orava.[1]

V současnosti je s názvem Královská vila součástí lázeňského komplexu Bristol Group. V katastru nemovitostí je zapsána (únor 2021) jako stavba občanského vybavení v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční vila stojí na území městské památkové zóny ve čtvrti Westend v ulici Zámecký vrch 766/30. Jedná se o pětipodlažní objekt s bosovaným přízemím a nárožími, s okny zasazenými do klasických edikul.[5] Čistá forma toskánského paláce byla poškozena nástavbou nepatřičné mansardové střechy.[1]

Technickým pokrokem svého času býval v roce 1897 instalovaný hydraulický osobní výtah firmy W. Philippy z Wiesbadenu.[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Král Vilém III. Nizozemský[editovat | editovat zdroj]

V Královské vile byl v červnu 1883 i v následujícím roce inkognito ubytován holandský král Vilém III. Nizozemský se svojí druhou manželkou královnou Emmou a dcerou princeznou Vilemínou, pozdější nizozemskou královnou Vilemínou III. Ta přijela do Karlových Varů ještě několikrát a vždy byla ubytována v Královské vile.[1][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vilové čtvrti – Westend – Královská vila, s. 135–136. 
  2. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-11 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  3. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 766. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-11]. 
  4. a b ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Počátky vilové čtvrti nad Zámeckým vrchem, s. 23–25. 
  5. a b ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Královská vila, s. 272. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Počátky vilové čtvrti nad Zámeckým vrchem, s. 23–25. 
  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vilové čtvrti – Westend – Královská vila, s. 135–136. 
  • ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Královská vila, s. 272. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]