Dům Král anglický
| Dům Král anglický /König von England/ /dříve Zum polnischen Sall/ | |
|---|---|
.jpg) Severovýchodní průčelí, stav v dubnu 2023 | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | raný historismus pozdní klasicismus |
| Architekti | neznámý 1852 projekt úpravy |
| Výstavba | někdy mezi 1818–1823 |
| Přestavba | 60.–70. léta 19. století[1] |
| Materiál | zdivo |
| Stavitel | neznámý |
| Stavebník | Josef Bernhardt ml.? |
| Další majitelé | od 1839 Josef a František Tellerové 1949 zestátnění |
| Současný majitel | (2023) BS-VICTORIA s.r.o. Krále Jiřího 1314/17[3][4] |
| Poloha | |
| Adresa | Zámecký vrch 463/22, 360 01 Karlovy Vary, Česko, Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Zámecký vrch 463/22 |
| Souřadnice | 50°13′29,83″ s. š., 12°52′52,17″ v. d. |
  Dům Král anglický, Karlovy Vary Dům Král anglický, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 107132 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Král anglický, z německého názvu König von England, někdy v českém překladu nazýván Anglický král, původního názvu Zum polnischen Sall, česky U Polského sálu, se nachází na území městské památkové zóny v lázeňské části Karlových Varů v ulici Zámecký vrch 463/22. Současná podoba pochází z úpravy v druhé polovině 19. století. Od 23. ledna 2024 je objekt kulturní památkou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům byl postaven někdy[1] mezi léty 1818–1823. Nejstarší písemný doklad jeho existence pochází z roku 1826. Prvním známým vlastníkem byl Josef Bernhardt ml., lahůdkář z Karlových Varů. Tehdy byl dům charakterizován jako „obytný“ a jmenoval se Zum polnischen Sall. Společenské taneční sály měly v té době v Karlových Varech velkou tradici. Jedním z nich byl i Polský sál, který nechal Josef Bernhardt v letech 1817–1820[2] zřídit právě ve svém domě. Místo se stalo střediskem zejména polského kulturního života.[1][2]
V roce 1839 přešel objekt do majetku Josefa a Františka Tellerových a jako „hotel“,[2] event. jako „lázeňský dům“,[1] dostal název König von England, česky Král anglický. Tellerové byli rodem významných karlovarských hoteliérů a patřily jim mj. Královská vila, vila Shakespeare nebo dům Hygeia na Zámeckém vrchu. V 60.–70. létech 19. století prošel objekt jedinou zásadní stavební úpravou. Podle projektu z roku 1852 byla stavba navýšena o jedno podlaží a dosavadní empírově-klasicistní podoba fasád byla upravena do klasicistní podoby.[1][2]
V majetku rodiny Tellerových zůstal dům až do roku 1949, kdy byl zestátněn. K lázeňským účelům ale nebyl využíván již ve dvacátých letech 20. století. Od roku 1949 zde mělo sídlo karlovarské muzeum.[1][2]
Ze současnosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 2014 byl dům Král anglický uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) jako nevyhovující v seznamech „4. Navrhované objekty k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek na území MPZ Karlovy Vary“ a „5. Památkově hodnotné objekty na území MPZ Karlovy Vary“.[5]
V současnosti (srpen 2023) je budova evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti BS-VICTORIA s.r.o.[3][4]
Majitel se o dům nestará a chce ho nechat zbourat. Objekt má narušenou statiku. Karlovarská radnice se snaží zabránit demolici této historické budovy na jedné z nejprestižnějších adres Karlových Varů a rozhodla se požádat o prohlášení za kulturní památku, což by zajistilo objektu ochranu. Podle sdělení regionálního archeologa, historika a někdejšího náměstka primátora Jiřího Klsáka statické poruchy objektu nemusí vést nutně k jeho demolici.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Budova se nachází v lázeňské části Karlových Varů na adrese Zámecký vrch 463/22. Je umístěna ve svahu spadajícím ostře severovýchodním směrem do údolí řeky Teplé. Stojí v pohledově vysoce exponované poloze nad Mlýnskou kolonádou.[1]
Jedná se o starší klasicistní dům, který byl v 60.–70. letech 19. století upraven do současné podoby. Fasádu člení vysoký pilastrový řád v toskánském řádu. Nízká valbová střecha dává stavbě podobu antikizujících neopalladiánských forem. Objekt je typickým příkladem raného historismu.[1]
Dům má tři pohledová průčelí. Čtvrtým (severozápadním) přiléhá k vedlejšímu domu. Za hlavní průčelí lze označit to vstupní (jihozápadní), stejnou důležitost má však i průčelí protilehlé, obrácené do lázeňského centra. Dům má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. První podzemní podlaží však díky svažitosti terénu na severovýchodní straně vybíhá plně nad úroveň terénu a představuje přízemí. Stavba má lehce lichoběžníkový půdorys a její podélná osa probíhá ve směru severozápad–jihovýchod. Maximální délka stavby dosahuje asi 19,5 metrů, šířka objektu je přibližně 14 metrů.[1]
Popis památkové hodnoty[editovat | editovat zdroj]
Na území Karlových Varů se jedná o jeden z posledních zachovaných pozdně klasicistních objektů s dochovaným vnějším výrazem i vnitřní dispozicí s původními prvky interiéru. Svým umístěním nad Mlýnskou kolonádou v centru lázeňské části Karlových Varů již po 200 let vytváří nad kolonádou výraznou pohledovou dominantu.[1]
Kulturně historické hodnoty nespočívají pouze ve stáří objektu, autenticky dochované dispozici, stavebních konstrukcích a dochovaných architektonických a uměleckořemeslných prvcích, ale také v jeho hodnotě historické a ve spojení s významnými karlovarskými i zahraničními osobnostmi. V letech 1854 až 1884 zde bydlel básník a spisovatel Heinrich Laube, ředitel Dvorního divadla ve Vídni, a od roku 1876 též čestný občan města Karlovy Vary. Své zážitky z Karlových Varů popsal v šestidílné práci Cestovní novely. V letech 1874 a 1875 zde bydlel Ivan Sergejevič Turgeněv.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Dům Král anglický, stav 17. dubna 2023
-
Jihovýchodní průčelí -
Vstupní (JZ) průčelí -
Jižní nároží -
Část vstupního průčelí -
Vchod do domu -
Podled od Zámeckého vrchu
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l Dům - König von England [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 47.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2023-08-05 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1314. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-08-05].
- ↑ ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024, část II., tabulková část 1–5 Přehledy [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-10-08 [cit. 2023-08-05]. Kapitola 4. Seznam navrhovaných objektů k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek na území MPZ Karlovy Vary“ a „5. Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary“, s. 20, 31. Dostupné online.
- ↑ Karlovy Vary nechtějí nechat Anglického krále padnout [online]. Praha: Česká televize, 2015-07-16 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 47.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Král anglický na Wikimedia Commons - Karlovy Vary nechtějí nechat Anglického krále padnout – článek a video České televize o snaze zabránit demolici karlovarské historické empírové budovy „King of England“, 2015-07-16 [cit. 2023-08-05]
