Dům Král anglický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům Král anglický
/König von England/
/dříve Zum polnischen Sall/
Severovýchodní průčelí, stav v dubnu 2023
Severovýchodní průčelí,
stav v dubnu 2023
Účel stavby

původně obytný dům
později lázeňský dům,[1] hotel[2]
nyní (2023) objekt občanské vybavenosti

Základní informace
Slohraný historismus
pozdní klasicismus
Architektineznámý
1852 projekt úpravy
Výstavbaněkdy mezi 1818–1823
Přestavba60.–70. léta 19. století[1]
Materiálzdivo
Stavitelneznámý
StavebníkJosef Bernhardt ml.?
Další majiteléod 1839 Josef a František Tellerové
1949 zestátnění
Současný majitel(2023) BS-VICTORIA s.r.o.
Krále Jiřího 1314/17[3][4]
Poloha
AdresaZámecký vrch 463/22, 360 01 Karlovy Vary, Česko, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceZámecký vrch 463/22
Souřadnice
Dům Král anglický, Karlovy Vary
Dům Král anglický, Karlovy Vary
Dům Král anglický, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky107132 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Král anglický, z německého názvu König von England, někdy v českém překladu nazýván Anglický král, původního názvu Zum polnischen Sall, česky U Polského sálu, se nachází na území městské památkové zóny v lázeňské části Karlových Varů v ulici Zámecký vrch 463/22. Současná podoba pochází z úpravy v druhé polovině 19. století. Od 23. ledna 2024 je objekt kulturní památkou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dům byl postaven někdy[1] mezi léty 1818–1823. Nejstarší písemný doklad jeho existence pochází z roku 1826. Prvním známým vlastníkem byl Josef Bernhardt ml., lahůdkář z Karlových Varů. Tehdy byl dům charakterizován jako „obytný“ a jmenoval se Zum polnischen Sall. Společenské taneční sály měly v té době v Karlových Varech velkou tradici. Jedním z nich byl i Polský sál, který nechal Josef Bernhardt v letech 1817–1820[2] zřídit právě ve svém domě. Místo se stalo střediskem zejména polského kulturního života.[1][2]

V roce 1839 přešel objekt do majetku Josefa a Františka Tellerových a jako „hotel“,[2] event. jako „lázeňský dům“,[1] dostal název König von England, česky Král anglický. Tellerové byli rodem významných karlovarských hoteliérů a patřily jim mj. Královská vila, vila Shakespeare nebo dům Hygeia na Zámeckém vrchu. V 60.–70. létech 19. století prošel objekt jedinou zásadní stavební úpravou. Podle projektu z roku 1852 byla stavba navýšena o jedno podlaží a dosavadní empírově-klasicistní podoba fasád byla upravena do klasicistní podoby.[1][2]

V majetku rodiny Tellerových zůstal dům až do roku 1949, kdy byl zestátněn. K lázeňským účelům ale nebyl využíván již ve dvacátých letech 20. století. Od roku 1949 zde mělo sídlo karlovarské muzeum.[1][2]

Ze současnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byl dům Král anglický uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) jako nevyhovující v seznamech „4. Navrhované objekty k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek na území MPZ Karlovy Vary“ a „5. Památkově hodnotné objekty na území MPZ Karlovy Vary“.[5]

V současnosti (srpen 2023) je budova evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti BS-VICTORIA s.r.o.[3][4]

Majitel se o dům nestará a chce ho nechat zbourat. Objekt má narušenou statiku. Karlovarská radnice se snaží zabránit demolici této historické budovy na jedné z nejprestižnějších adres Karlových Varů a rozhodla se požádat o prohlášení za kulturní památku, což by zajistilo objektu ochranu. Podle sdělení regionálního archeologa, historika a někdejšího náměstka primátora Jiřího Klsáka statické poruchy objektu nemusí vést nutně k jeho demolici.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova se nachází v lázeňské části Karlových Varů na adrese Zámecký vrch 463/22. Je umístěna ve svahu spadajícím ostře severovýchodním směrem do údolí řeky Teplé. Stojí v pohledově vysoce exponované poloze nad Mlýnskou kolonádou.[1]

Jedná se o starší klasicistní dům, který byl v 60.–70. letech 19. století upraven do současné podoby. Fasádu člení vysoký pilastrový řád v toskánském řádu. Nízká valbová střecha dává stavbě podobu antikizujících neopalladiánských forem. Objekt je typickým příkladem raného historismu.[1]

Dům má tři pohledová průčelí. Čtvrtým (severozápadním) přiléhá k vedlejšímu domu. Za hlavní průčelí lze označit to vstupní (jihozápadní), stejnou důležitost má však i průčelí protilehlé, obrácené do lázeňského centra. Dům má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. První podzemní podlaží však díky svažitosti terénu na severovýchodní straně vybíhá plně nad úroveň terénu a představuje přízemí. Stavba má lehce lichoběžníkový půdorys a její podélná osa probíhá ve směru severozápad–jihovýchod. Maximální délka stavby dosahuje asi 19,5 metrů, šířka objektu je přibližně 14 metrů.[1]

Popis památkové hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Na území Karlových Varů se jedná o jeden z posledních zachovaných pozdně klasicistních objektů s dochovaným vnějším výrazem i vnitřní dispozicí s původními prvky interiéru. Svým umístěním nad Mlýnskou kolonádou v centru lázeňské části Karlových Varů již po 200 let vytváří nad kolonádou výraznou pohledovou dominantu.[1]

Kulturně historické hodnoty nespočívají pouze ve stáří objektu, autenticky dochované dispozici, stavebních konstrukcích a dochovaných architektonických a uměleckořemeslných prvcích, ale také v jeho hodnotě historické a ve spojení s významnými karlovarskými i zahraničními osobnostmi. V letech 1854 až 1884 zde bydlel básník a spisovatel Heinrich Laube, ředitel Dvorního divadla ve Vídni, a od roku 1876 též čestný občan města Karlovy Vary. Své zážitky z Karlových Varů popsal v šestidílné práci Cestovní novely. V letech 1874 a 1875 zde bydlel Ivan Sergejevič Turgeněv.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Dům - König von England [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 47. 
  3. a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2023-08-05 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  4. a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1314. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-08-05]. 
  5. ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024, část II., tabulková část 1–5 Přehledy [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-10-08 [cit. 2023-08-05]. Kapitola 4. Seznam navrhovaných objektů k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek na území MPZ Karlovy Vary“ a „5. Seznam památkově hodnotných objektů na území MPZ Karlovy Vary“, s. 20, 31. Dostupné online. 
  6. Karlovy Vary nechtějí nechat Anglického krále padnout [online]. Praha: Česká televize, 2015-07-16 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 47. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]