Becherova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Becherova vila
v Karlových Varech
Pohled od jihovýchodu
Pohled od jihovýchodu
Účel stavby

Rodinná vila; galerie

Základní informace
Slohsecese
ArchitektKarl Heller
Výstavba1913–1914
Současný majitelKarlovarský kraj
Poloha
AdresaKrále Jiřího 1196/9, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
UliceKrále Jiřího
Souřadnice
Becherova vila
Becherova vila
Další informace
Rejstříkové číslo památky20197/4-4991 (PkMISSezObrWD)
Webhttp://www.becherovavila.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Becherova vilaKarlových Varech je secesní stavba z počátku 20. století. Nachází se ve vilové čtvrti dříve zvané Westend. Objekt je využíván od roku 2011 jako interaktivní galerie.

Budova je chráněna od roku 1995 jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Boční pohled (od západu)

Reprezentativní vilu dal postavit významný karlovarský podnikatel Gustav Becher v rozrůstající se karlovarské honosné vilové čtvrti Westend na nároží ulice, později nazvané krále Jiřího, proti Strunzově vile (nyní lázeňský dům Smetana). Zastavovací plán na výstavbu vily byl vypracován v roce 1912 a ještě téhož roku architekt Karl Heller vypracoval projekt. Částečně přepracovaný projekt nesl letopočet 1913, a poté se začalo stavět. Výstavba probíhala pouze v podzimním a zimním období, aby stavební práce nerušily lázeňskou sezónu v sousedních vilách. Stavba byla dokončena v roce 1914.[2][3]

Ve vile nakonec nikdo z rodiny Becherů nebydlel. Gustav Becher zemřel 19. února 1921, ještě před nastěhováním.[4] Po smrti Gustava Bechera přešla vila Becherů do vlastnictví Spolku pro chemickou a hutní výrobuÚstí nad Labem avšak nadále byly nazývána Becherovou vilou. Po Mnichovské dohodě a připojení pohraničí k Velkoněmecké říši v roce 1938 se stala sídlem krajského velitelství SS. Po konci druhé světové války byla znárodněna a převedena do majetku československého státu. V období 1951–1987 sloužil objekt jako Dům pionýrů a mládeže a poté na delší čas uzavřen a postupně chátral.[2]

V letech 2009–2011 provedl Karlovarský kraj celkovou rekonstrukci objektu a prostory budovy přeměnil na Interaktivní galerii Becherova vila, určenou mladým výtvarníkům. Náklady na rekonstrukci činily 88,7 milionu korun, přičemž 77,6 milionu korun z této částky představovaly dotace.[5] Slavnostní otevření nové galerie proběhlo v květnu roku 2011 a stala se pobočku Galerie umění Karlovy Vary.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Konají se zde výstavy moderního a současného výtvarného umění, workshopy a umělecké dílny. V suterénu vily jsou ateliéry, společenský sál a výstavní prostory. Dále je v budově na panelech prezentována historie rodu Becherů i vznik vilové čtvrti Westend v Karlových Varech.[6]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

První patro vily
Schodiště do patra

Becherova vila je samostatně stojící třípodlažní budova na téměř čtvercovém půdorysu s osmibokou nárožní věží, s vystupujícími oblými rizality vstupního schodiště a zimní zahrady, krytá mansardovou střechou.

Na vrcholu střechy se nacházejí světlík a vikýře. Na jihovýchodním nároží je mezi východní a jižní průčelí vložena válcová věž, zakončená osmibokým nástavcem s jehlancem střechy. V přízemí věže je čtvrtkruhový rizalit nesoucí menší terasu. Okna jsou obdélná, jsou rámována vpadlými paspartami, v rizalitech s půlkruhově vpadlými záklenky. Vnější stěny jsou střídmé s omítkou imitující kámen. Sokl zdiva je řešen na způsob mohutného, dekorativně zdobeného kyklopského zdiva. Technickým prvkem průčelí bývaly výsuvné venkovní rolety, které se obsluhovaly z interiéru.[2]

Dispozice objektu, řešeného původně jako rodinný palác ve stylu anglického venkovského domu, vychází z otevřené střední haly. Do ní vede široké kamenné centrální schodiště. Hala je v obou podlažích otevřena galeriemi, osvětlovanými střešním světlíkem. V přízemí se nacházel přijímací pokoj, salon, kuchyně s jídelnou a zimní zahrada. V patře a podkroví byly ložnice a pokoje pro hosty.[7]

Z původní stavby se dochovaly četné umělecké prvky a architektonické detaily, např. dubový kazetový strop, malované vitráže a erb Becherů s letopočtem 1914. Při rekonstrukce budovy byly nalezeny původní dekorativní malby v přicházejícím stylu Art deco.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Identifikátor záznamu 306022349 : vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTOVÁ, Jana; RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. S. 148–151. 
  3. a b ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. S. 287. 
  4. ZEDNÍK, Vladimír. V Becherově vile nikdy žádný Becher nebydlel, zjistil spisovatel. idnes.cz [online]. 2015-05-09 [cit. 2018-02-03]. Dostupné online. 
  5. ČTK. Karlovarskému kraji hrozí, že přijde o dotace na Becherovu vilu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-08-29 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  6. Vila Becher [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-02-03]. Dostupné online. 
  7. Vila Becher [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]