Alfred Bayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfred Bayer
Narození 10. února 1859
Karlovy Vary Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. března 1916 (ve věku 57 let)
Karlovy Vary Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí Cirhosis hepatis[1]
Místo pohřbení Ústřední hřbitov
v Karlových Varech
Vzdělání vysokoškolské
Alma mater Vysoká škola technická v Praze
Povolání architekt, stavitel
Aktivní roky druhá polovina 19. a počátek 20. století
Rodiče Michael Bayer
Barbara, roz. Nasler
Manžel(ka) Leopoldine
Děti Karl Johann (nejstarší syn)
Emanuela roz. Moser (snacha)
Alfred Bayer (syn)
Teresie roz. Taschler (snacha)
Příbuzní Karl Bayer (bratr)
Hildegard Worlicek (sestra)
Josef Worlicek (švagr)
Friedrich Worlicek (synovec)
Ovlivněný Josefem Zítkem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfred Bayer (10. února 1859, Karlovy Vary[2]3. března 1916, Karlovy Vary[3]) byl architektstavitel činný ve VídniKarlových Varech. Navrhoval stavby převážně ve stylu historismu. V Karlových Varech patřil k předním nejen tvůrčím osobnostem města, byl též členem karlovarské městské rady a poradcem města ve věcech stavebních. Pocházel ze slavné rodiny výrobců karlovarských oplatek značky Bayer.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 10. února 1859 v Karlových Varech v ulici Pod Jelením skokem v domě Walter Scott.[1] Jeho otec Michael Bayer byl karlovarským policistou, tehdy jediným ve městě, a matka Barbara, roz. Nasler, pocházela z Lubence.[2][P 1] Po ukončení základní školní docházky v Karlových Varech vystudoval vysokou stavebně-technickou školu v německém Holzmindenu ve Vestfálsku. Studium architektury absolvoval na tehdy německé Vysoké škole technické v Praze u architekta Josefa Zítka. Kariéru stavitele zahájil v roce 1887 a v následujícím roce získal stavitelskou licenci.[4][5][6]

Ve Vídni[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení studia na vysoké škole odešel do Vídně, kde se oženil s rodilou Vídeňačkou a založil rodinu. Měli dva syny.[4][P 2]

V letech 1888–1910 pracoval jako architekt a stavbyvedoucí v ateliéru Fellner & Helmer a získal zde vysoké odborné renomé. Působil např. na pozici vedoucího stavby Volksoper či Raimundtheater ve Vídni nebo městského divadla v Ústí nad Labem. Mnohé z projektů byly realizovány i v Karlových Varech, mj. slavnostní sál Grandhotelu Pupp a zřejmě i dům Quisisana. Autorsky se podílel na výstavbě Zítkovy Mlýnské kolonády.[4][5][6]

V letech 1884–1886 dohlížel na stavbu karlovarského městského divadla. Zde se zasadil o elektrické osvětlení z vlastního generátoru, což bylo ve své době technickou novinkou. Divadlo mělo vůbec první elektrické osvětlení v Karlových Varech. Alfred Bayer dal pak před budovou vztyčit dva sloupy s lampami, které celé prostranství osvětlovaly. Pro místní obyvatele i lázeňské hosty to bylo skutečnou atrakcí.[4][5]

Zpět v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

Vila Bayer, Karlovy Vary, ulice Krále Jiřího, foto červen 2019

V roce 1911 se vrátil do Karlových Varů a otevřel vlastní projekční kancelář a navrhoval i stavěl pozoruhodné budovy. Jednou z jeho prvních prací byl čestný hrob zesnulého starosty Johanna Petera Knolla. Následovalo několik hotelů, základní škola, obytné budovy a vily. Též si zde v tehdejší Eduard Knoll-Strasse (dnes ulici Krále Jiřího) 20, č. p. 1178, nechal podle svého projektu postavit vlastní vilu. Objekt nese jeho jméno – vila Bayer. Jako městský architekt a vážený občan zastával též funkci člena městské rady.[4][5][6]

Tvořil ve stylu pozdního historismu, často používal spojení novorenesance s novobarokem a uplatňoval manýristické detaily. Jeho zásluhou získaly Karlovy Vary lehký architektonický ráz.[4]

Alfred Bayer onemocněl tvrdnutím jater (Cirhosis hepatis) a dne 3. března 1916 ve věku 57 let ve své karlovarské vile zemřel.[3] Dne 6. března byl pohřben na Ústředním hřbitově v Karlových VarechDrahovicích. Podle Karlsbader Zeitung jeho manželka Leopoldina (89) žila ještě v roce 1964 ve Stuttgartu v plné duševní svěžesti.[1][4][6]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Stavba v Lublani[editovat | editovat zdroj]

  • Vila Heinrich Wettach, Prešernova cesta 31 (1897)

Stavby ve Vídni[editovat | editovat zdroj]

  • Dům ve Vídni 6, Strohmayergasse 7 (1899)
  • Mietpalais ve Vídni 4, Brahmsplatz 1 (1900)
  • Volksoper (1908)
  • Raimundtheater (1908)
  • Továrna, Vídeň 3, Baumgasse 42 (1900–1910)

Stavba v Ústí nad Labem[editovat | editovat zdroj]

  • Městské divadlo

Stavby v Karlových Varech[editovat | editovat zdroj]

  • Čestný hrob starosty Johanna Petera Knolla
  • Městské divadlo (jako architekt ateliéru Fellner & Helmer, 1884–1886)
  • Quisisana Palace, Mariánskolázeňská 298/3 (1883), projekt
  • Výletní kavárna Jägerhaus, dnes Myslivna, v karlovarských lázeňských lesích (1894), projekt
  • Vila Charlotte, Petra Velikého 928/4 (1893), projekt, stavěla firma Damiana A. Klemma
  • Vila Rusalka, dříve Vila Klemm, Petra Velikého 1020/12 (1893), projekt, stavěla firma Damiana A. Klemma
  • Hotel Savoy Westend, později Thomayer, znovu Savoy Westend, Petra Velikého 583/16 (1897), projekt
  • Dům Pasteur, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 95/25 (1897), projekt
  • Dům Červená hvězda, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 92/21 (1897), projekt
  • Hotel Atlantic, Tržiště 37/23 (1912–1914), Alfred Bayer spolupracoval na přípravě projektu
  • Deutsches Haus, později Horův dům, pak Esplanade, Stará louka 374/4 (1913), projekt
  • Hotel Bremen, později Ester, Tržiště 388/43
  • Hotel Bílý lev, Tržiště 36/21 (stržen 1985)
  • Stadt Gotha čp. 472 a Quirinal 995/23, později Moskva a Neapol, dnes součástí hotelu Carlsbad Plaza, Mariánskolázeňská 19 až 23, projekty
  • Dům Petr Veliký, Stará louka 338/42 (1894) (společně s Josefem Waldertem), projekt
  • Vila Bayer, vlastní obytná budova dle svého projektu, Krále Jiřího 1178/20 (1908–1909)
  • Vila Fink, Krále Jiřího 1181/16 (1908–1909), projekt
  • II. obecná škola v Chebské ulici (1883–1884), (po druhé světové válce byla přejmenována na školu Jana Amose Komenského), zbořena v roce 1967 kvůli výstavbě hotelu Thermal
  • Městský dům, Lázeňská 19/1 (1892–1893), projekt
  • Vila Waldert, dnes Kleopatra v areálu Savoy Westend, Petra Velikého 990/14 (1897), projekt
  • Anglický dvůr, později Excelsior, Sadová 958/30, projekt
  • Komerční banka, roh ulic Bělehradská a Západní, čp. 1229, projekt
  • Dostihové závodiště ve Dvorech, včetně tří tribun, věže rozhodčích, vážnice a stájí

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Matka Alfreda Bayera v roce 1867 založila v Karlových Varech pekárnu na lázeňské oplatky a roku 1884 pro ni zajistila titul dvorní dodavatel. Firmu zdědil Alfredův bratr Karel. Sestra Hildegard se provdala za majitele karlovarské lékárny Josefa Worlicka.[4][1]
  2. Nejstarší syn Karl Johann se oženil s Emanuelou roz. Moser. Další syn Alfred Bayer jun. se v roce 1912 oženil s Terezií Taschler, dcerou Fritze Taschlera, majitele tiskárny Lithos na Petersbergu (Petřín – lokalita a ulice v Karlových Varech). Firma Bayer a Taschler později přesídlila do vlastního domu Emilie na Panoramě a vydávala řadu místních i oborových novin. Jako redaktor zde spolupracoval Eugen de Witte. Fritz Taschler později nakladatelství svému zeti předal. Tiskárna Alfred Bayer, Na Vyhlídce 37, existovala ještě po druhé světové válce.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Bayer (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. a b c d SVOBODA, Lukáš. Karlovarský architekt Alfred Bayer [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Karlovy Vary
  3. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Karlovy Vary
  4. a b c d e f g h i j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola Architekti a stavitelé: Alfred Bayer – Vídeňák původem od Vřídla, s. 22–24. 
  5. a b c d BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10. 
  6. a b c d SCHEIDL, Inge. Architektenlexikon Wien 1770–1945, Alfred Bayer [online]. Wien: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01, rev. 2007-04-24 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10. 
  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. S. 22–24. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]