2014 MU69

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
2014 MU69
Snímek objektu 2014 MU69, pořízený 1. ledna 2019 sondou New Horizons.
Snímek objektu 2014 MU69, pořízený 1. ledna 2019 sondou New Horizons.
Identifikátory
Označení 2014 MU69
Předběžné označení 2014 MU69
Objevena
Datum 26. června 2014
Místo oběžná dráha Země
Objevitel Hubbleův vesmírný dalekohled
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 2016-09-13
2457400,5 JD
Velká poloosa 44,21 ± 2,36 AU
6 600 000 000 km
Excentricita 0,035 5 ± 0,000 5
Perihel 42,66 ± 0,02 AU
6 381 000 000 km
Afel 45,76 ± 2,5 AU
6 900 000 000 km
Perioda (oběžná doba) 294 ± 24 roku
107 100 ± 8 700 dne
Střední denní pohyb 0,003 4 ± 0,000 27°/den
Sklon dráhyekliptice 2,453 0° ± 0,000 1°
Délka vzestupného uzlu 158,941° ± 0,005°
Argument šířky perihelu 182,4° ± 0,5°
Střední anomálie 304,76°
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost 9,10 ± 0,46
Odhadovaný průměr 30 - 45 km
Albedo 0,04 - 0,10

2014 MU69, přezdívaný též Ultima Thule,[1][2][3] je transneptunické těleso Kuiperova pásu, které bylo v roce 2014 objeveno Hubbleovým teleskopem při zkoumání možných cílů pro sondu New Horizons. V červenci 2015 tato sonda úspěšně proletěla kolem Pluta a v srpnu 2015 byl objekt 2014 MU69 vybrán jako další cíl její mise. K průletu sondy New Horizons kolem tohoto tělesa došlo ráno 1. ledna 2019 SEČ.[4][5][6]

Objev a charakterizace[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2014 stále nebyl jasný další cíl sondy New Horizons po průletu kolem Pluta. Protože pozemské observatoře nebyly schopny najít vhodný objekt, byla o spolupráci na hledání požádána komise mající na starosti Hubbleův teleskop, která na hledání vyhradila 160 oběhů dalekohledu kolem Země. Během těchto pozorování byly objeveny tři potenciální cíle, pracovně označené jako PT1–PT3 (z anglického potential/possible target) – kromě tělesa 2014 MU69 (PT1) to byly ještě objekty 2014 OS393 (PT2) a 2014 PN70 (PT3).[7][8]

Na základě jasnosti a vzdálenosti 2014 MU69 byla stanovena velikost objektu 30–45 km a orbitální perioda 293 let. Jeho velikost je cca 10× větší než běžné komety a je považován za typický příklad klasického tělesa Kuiperova pásu. Těleso se nachází přibližně miliardu kilometrů za systémem Pluta a mělo by být minimálně ovlivňováno perturbacemi. Protože pro let k objektu 2014 MU69 vyžaduje sonda New Horizons nejmenší korekci dráhy, byl v srpnu 2015 vybrán jako její další cíl.[5] Objekt 2014 MU69 je tak prvním vesmírným tělesem, které bylo vybráno za cíl vesmírné sondy až poté, co byla sonda vypuštěna.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sonda New Horizons našla okraj sluneční soustavy - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-21]. 
  2. Ultima Thule: Za hranicemi známého světa | NÁŠ VESMÍR. NÁŠ VESMÍR. 2018-03-15. Dostupné online [cit. 2018-08-21]. (česky) 
  3. ČERNÝ, Jiří. Sonda New Horizons se probudila z hibernace a míří k objektu Ultima Thule v Kuiperově pásu. VTM.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-21]. (česky) 
  4. KUBALA, Petr. Sonda New Horizons prolétla okolo Ultima Thule, začíná stahování dat [aktualizováno]. VTM.cz [online]. [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. 
  5. a b Martin Gembec. Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo. Kosmonautix.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. 
  6. KUBALA, Petr. Nejočekávanější události v kosmonautice a vesmíru v roce 2018. VTM.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-03]. 
  7. Vladimír Pecha. New Horizons se dnes probouzí z poslední hibernace. Kosmonautix.cz [online]. 2014-12-06 [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. 
  8. http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/10151024-finally-new-horizons-has-a-kbo.html Finally! New Horizons has a second target - blog Emily Lakdawalla (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]