Štěpán III. Uherský

Štěpán III. Uherský
	Král uherský a chorvatský
	Štěpánova korunovace na dobové miniatuře (Chronicon Pictum).
Doba vlády	1162–1172
Korunovace	1162
Narození	1147; Székesfehérvár
Úmrtí	4. března 1172; Uhersko
Pohřben	Ostřihom
Předchůdce	Gejza II. Uherský
Nástupce	Béla III. Uherský
Manželka	Anežka Babenberská
Dynastie	Arpádovci
Otec	Gejza II. Uherský
Matka	Eufrozina Kyjevská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán III. (maďarsky: III. István, slovensky: Štefan III., chorvatsky: Stjepan III.; v létě 1147 – 4. března 1172)^[1] byl král Uherska v letech 1162 až 1172. Nastoupil na trůn jako nezletilý, přičemž musel čelit svému strýci, který si s podporou byzantské říše uzurpoval vládu.^[2]

Boj o trůn

Po smrti krále Gejzy II. v roce 1162 nastoupil Štěpán, Gejzův nezletilý syn, na uherský trůn přes odpor svého strýce Štěpána IV. Byzantský císař Manuel I. Komnenos brzy poté vytáhl k dunajské hranici, neboť chtěl v Uhrách dosadit sobě více nakloněného panovníka, kterým byl Štěpán IV., manžel Manuelovy neteře Marie Komneny. Arpádovce se snažil získat pro podporu papeže Viktora IV. i Fridrich I. Barbarossa, který pověřil zásahem mimo jiných i českého krále Vladislava II. Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu primogenitury. Roku 1164 vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III. Králův bratr Béla získal od bratra dlouho odpíraný úděl a vnučka českého krále Helena (dcera Bedřicha) se provdala za císařova příbuzného.^[3]

V roce 1172 se Štěpán III. setkal se svým tchánem, rakouským markrabětem Jindřichem, který byl na pouti do Svaté země. Během tohoto setkání náhle onemocněl a zemřel. Pohřbený je v Ostřihomi.

Rodina

Štěpánovou manželkou byla Anežka Babenberská, dcera rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta a jeho druhé manželky Theodory Komnenovny. Ke svatbě došlo roku 1166, když Štěpán zrušil zasnoubení s dcerou haličského knížete Jaroslava Osnomysla. Z manželství se možná narodil syn Béla, který ale zemřel ještě před svým otcem.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

↑ www.mittelalter-genealogie.de
↑ www.britannica.com
↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261.

Literatura

KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán III. Uherský na Wikimedia Commons
Rodokmen Arpádovců
(německy) Genealogie

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Gejza II.

Uherský král
Štěpán III.
1162–1172

Nástupce:
Béla III.

Předchůdce:
Gejza II.

Chorvatský a dalmatský král
Štěpán IV.
1162–1172

Nástupce:
Béla III.

[1] www.mittelalter-genealogie.de

[2] www.britannica.com

[žemlička261-3] ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261.

[1]

[2]

[3]

Uherští panovníci

Mýtičtí Arpádovci (do 9. století)	Levedi • Almoš

Arpádovci (9. století–1038)	Arpád (asi 845–asi 907) • Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) • Fajsz (asi 950–955) • Takšoň (955–asi 970) • Gejza (asi 970–997) • Štěpán (997–1038)

Nedynastičtí (1038-1046)	Petr Orseolo (1038–1041) • Samuel Aba (1041–1044) • Petr Orseolo (1044–1046)

Arpádovci (1046-1301)	Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301)

Boje o trůn (1301–1308)	Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308)

Anjouovci (1308–1387)	Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386)

Různé rody (1387–1526)	Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)

Habsburkové (1526–1780)	Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780)

Habsburko-Lotrinkové (1780–1918)	Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)

¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce