Gytha z Wessexu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gytha z Wessexu
Narození 1053
Wessex
Úmrtí 10. března 1098 (ve věku 44–45 let)
Potomci Mstislav I. Kyjevský, Jaropolk II. Kyjevský, Vjačeslav I. Kyjevský, Izjaslav Vladimirovič Muromský, Svjatoslav Perejaslavský, Eufémie Kyjevská a Jurij Dolgorukij
Otec Harold II. Godwinson
Matka Edith the Fair
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gytha z Wessexu ( staroaglický: Gȳð, 1053/10611098 nebo 1107 ) byla dcerou Harolda Godwinsona, který byl posledním anglosaským králem Anglie, a jeho choti Edyth Swannesha. Sňatkem s kyjevský knížetem Vladimírem II. Monomachem se Gytha stala manželkou vládce Kyjevské Rusi.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Podle kronikáře ze 13. století Saxa Grammaticuse uprchla po smrti svého otce Harolda Godwinsona (zemřel 1066) Gytha a dva její bratři ke dvoru svého bratrance dánského krále Svena II. Dánského.[2] Její bratr Magnus vstoupil do služeb polského knížete Boleslava II. Gytha se provdala za kyjevského knížete Vladimira II. Monomacha, pravděpodobně se tak stalo mezi lety 1069 až 1070. Role Gythy za vlády Vladimíra nebyla zdokumentována. Gytha byla matkou posledního vládce sjednocené Kyjevské Rusi Mstislava Velkého. Ve skandinávských ságách byl Mstislav nazýván Haraldem po svém dědečkovi anglickém králi. Gytha byla titulována kněžnou ze Smolenska. Rok úmrtí Gythy je sporný, zemřela někdy mezi léty 1098 až 1107.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Mstislav Vladimírovič kyjevský velkokníže (1076–1132)
  2. Jaropolk II. Vladimírovič, kníže kyjevský
  3. Vjačeslav I. Kyjevský kníže ve Smolensku a Perejaslavi
  4. Svjatoslav Perejaslavský
  5. Izjaslav Vladimirovič Muromský

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Prostřednictvím svého syna Mstislava Vladimiroviče byla předchůdkyní Filipy Henegavské a anglického krále Edwarda III. a všech následujících anglických a britských panovníků. Prostřednictvím svého syna Mstislava Velkého byla také předchůdkyní Alexandra Něvského [3] a všech následujících vládců dynastie Rurikovců v ruských dějinách, včetně Ivana I. Kality, Dmitrije Donského, Ivana III. Velkého a prvního ruského cara Ivana IV . Hrozného.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gytha of Wessex na anglické Wikipedii.

  1. Zajac, 'Marriage,' p. 722.
  2. Mason, House of Godwine, p. 199.
  3. His mother Feodosia was great-great-granddaughter of Mstislav the Great.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Necrologium Sanctis Pantalaeonis Coloniensis, in Rheinische Urbare: Sammlung von Urbaren und anderen Quellen zur rheinischen Wirtschaftsgeschichte (Bonn, 1902), vol. 1.
  • Saxo Grammaticus, Gesta Danorum: The History of the Danes, 2 vols. (Oxford, 2015).
  • E. Mason, The House of Godwine: The History of a Dynasty (London, 2004).
  • T. Zajac, 'Marriage Impediments in Canon Law and Practice: Consanguinity Regulations and the Case of Orthodox-Catholic Intermarriage in Kyivan Rus, ca. 1000 – 1250,' in Proceedings of the Fourteenth International Congress of Medieval Canon Law, Toronto, 5–11 August 2012, ed. Joseph Goering, Stephan Dusil, and Andreas Thier (Vatican City, 2016), pp. 711–29.
  • T. Zajac, ‘The social-political roles of the princess in Kyivan Rus’, ca. 945–1240,’ in E. Woodacre, ed., A Global Companion to Queenship (Leeds, 2018), pp. 125–146.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]