Šťavel kozí noha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠťavel kozí noha
alternativní popis obrázku chybí
Šťavel kozí noha (Oxalis pes-caprae)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď šťavelovité (Oxalidaceae)
Rod šťavel (Oxalis)
Binomické jméno
Oxalis pes-caprae
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavel kozí noha (Oxalis pes-caprae) je průměrně 20 cm vysoká, vytrvalá, žlutě kvetoucí bylina která se rozšířila z jižního cípu Afriky do subtropů a tropů celého světa. Je to druhrodu šťavel který je považován za ozdobnou i plevelnou rostlinu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je původem z Kapska v jižní Africe odkud se dostal do Středozemí a následně do celé Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky i do Austrálie a na Nový Zéland. Je rozšiřován vědomě, bývá pro pohárkovité žluté květy rozkvétající od ledna do března vysazován do zahrad jako ozdobná rostlina. Odtud se jeho hlízy dostávají s půdou do volné přírody. Tam zplaňuje a pak nejčastěji roste na mírně zastíněných místech na okrajích lesů a cest, na rumištích nebo i na obdělávaných polích a v zahradách, obvykle preferují lehké a výživné půdy. Pokud se hlízy dostanou do dobré půdy je šťavel kozí noha schopen vytvořit v krátké době rozsáhlé kolonie.

Ve střední Evropě, a tudíž i v České republice, mrazivé zimní období této rostlině nesvědčí a nezdomácněla zde. V české přírodě byl tento neofyt prvně zaznamenán v roce 1961 a v současnosti se v ní vyskytuje jen příležitostně; pravděpodobně vždy jen po vědomém vysázení, následnou zimu nejspíš opět nepřečká.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nízká vytrvalá rostlina vysoká 10 až 30 cm která vyrůstá z drobné hlízy. Z hlízy na počátku sezony vyroste až do hloubky 25 cm dužnatý kořen. Dále z ní vyraší lysé, dlouze řapíkaté (6 až 20 cm) trojčetné listy složené z hluboce laločnatě vykrojených srdčitých lístků, jsou svěže zelené a občas mívají fialové skvrnky.

Na holém a nevětveném stvolu, asi dvojnásobně delším než listové řapíky, vyrůstá až deset žlutých květůokoličnatém květenství, mají chlupaté stopky s drobnými kopinatými listeny. Květy nálevkovitého tvaru jsou 2 až 3 cm velké a mají pětičetné okvětí žluté barvy ve dvou přeslenech. Kopinaté kališní lístky jsou asi 5 mm dlouhé a mívají žlutou nebo oranžovou barvu. Obvejčité korunní lístky s úzkým nehtíkem, velké 20 až 25 mm, jsou zlatě žluté nebo i načervenalé. Květ dále obsahuje deset nestejně dlouhých tyčinek ve dvou kruzích a pět čnělek. Jen vzácně vytvořeným plodem je podlouhlá zužující se tobolka tvořená vytrvalými kališními lístky. Po odkvětu nadzemní část rostliny usychá.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostliny mají různočnělečné květy které znesnadňují samoopylení. V Evropě se vyskytuje pouze jeden typ květů které jen stěží mohou být navzájem opyleny a proto rostliny zde obvykle netvoří semena. Přesto květy obsahují hodně nektaru a rostliny jsou považovány za medonosné.

Rozmnožují se jen vegetativně, z mateřské hlízy, asi 3 cm velké, vyrůstá na křehkých oddencích množství drobných dceřiných hlízek z kterých vyraší rostliny příštím rokem. Hlízky jsou citlivé na mráz.[4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V teplých krajích býval tento druh vysazován jako okrasná květina která následně byla vědomě či nevědomě při přemístění zeminy přenesena do obdělávaných polí kde počala rychle růst a množit se. Následným zpracováváním půdy byly hlízky rozneseny na velké vzdálenosti a za pár let byly šťavelem kozí nohou zamořeny velké plochy. Takto zaplevelená pole nebo louky sice poskytují hezký jarní pohled na žlutě kvetoucí rostliny, ale nesvědčí o péči uživatelů.

Na polích utlačuje šťavel kozí noha mladé rostlinky užitkových plodin a na loukách následkem velkého množství toxických šťavelanů v listech způsobuj úhyn pasoucích se zvířat. Hlízy na polích pomáhají likvidovat hlodavci a také je vyhrabávají divoká prasata. Při kritickém zamoření se používají k likvidaci herbicidy.

Šťavel kozí noha je považován za jeden ze stovky nejhorších invazních druhů rostlin rozšířených v Evropě.[2][4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šťavel kozí noha [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007, [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c MEEK, Bill. Non-Native Factsheet List: Oxalis pes-caprae [online]. Botanical Society of the British Isles, UK, rev. 08.08.2011, [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Flora of China: Oxalis pes-caprae [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c LAMBDON, Phil. 100 of The Worst: Oxalis pes-caprae [online]. DAISIE, Delivering Alien Invasive Species Inventories for Europe, EU, rev. 2006, [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Weeds and Escapee Plants: Oxalis pes-caprae [online]. Taranaki educational resource, New Plymouth, NZ, [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]