Šťavelovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šťavelovité

šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď: šťavelovité (Oxalidaceae)
šťavel Oxalis pes-caprae
Biophytum sensitivum
Averrhoa carambola

Šťavelovité (Oxalidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mezi šťavelovitými převládají byliny, čeleď ale zahrnuje i keře a stromy. Byliny mají často hlízovité hlízy nebo dužnaté oddenky. Charakteristický je vysoký obsah rozpustných nebo krystalovaných šťavelanů. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy. Listy jsou střídavé, celokrajné, u některých zástupců v přízemní růžicinebo shlucích na vrcholech větví, dlanitě nebo zpeřeně složené, trojčetné nebo výjimečně redukované na jediný lístek. Na řapíku či řapíčcích je nezřídka ztlustlina (pulvinus), u některých zástupců se lístky na noc sklánějí, výjimečně (Biophytum) mohou být i sensitivní na dotyk Žilnatina je dlanitá až zpeřená, palisty obvykle chybějí. Květenství jsou úžlabní, často připomínající okolík, někdy redukované na jediný květ. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, od drobných nenápadných až po velké a nápadné. Kalich i koruna jsou složeny z 5 volných lístků. Tyčinky jsou obvykle v počtu 10, na bázi srostlé, ve dvou kruzích, ve vnitřním kruhu jsou delší než ve vnějším. Semeník je svrchní, srostlý obvykle z 5 plodolistů, laločnatý, s 5 čnělkami a 5 komůrkami. Častá je heterostylie. V každém plodolistu je několik vajíček. Nektar je produkován nektárii mezi korunními plátky nebo na bázi tyčinek. Plodem je tobolka nebo bobule. Semena obsahují dužnatý endosperm a mají často míšek.

Čeleď je celosvětově rozšířena, největší druhové bohatství je v tropickém a subtropickém pásu. Přes 900 druhů v 6 rodech. Největší rody jsou šťavel (Oxalis) a Biophytum. Šťavelovité rostou na nejrůznějších stanovištích od suchých či vlhkých nížinných oblastí až po hranici sněhu v horách.

Květy jsou opylovány především hmyzem, lákaným nektarem a nezřídka i nápadnými květy. Semena jsou u mnohých zástupců vystřelována do okolí.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Do původně bylinné čeledi šťavelovité byla vřazena dřevinná čeleď Averrhoaceae se třemi rody - Averrhoa, Dapania a Sarcotheca.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Averrhoa carambola a Averrhoa bilimbi mají jedlé plody. V jihoamerických Andách se jedí podzemní hlízy šťavelu hlíznatého (Oxalis tuberosa).

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Averrhoa - 2 druhy v Asii
  • Biophytum - polokeře, asi 75 druhů v tropech celého světa
  • Oxalis - šťavel - asi 700 druhů, s celosvětovým rozšířením

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Averrhoa, Biophytum, Dapania, Eichleria, Oxalis, Sarcotheca

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu