Šťavel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠťavel
alternativní popis obrázku chybí
Šťavel devítilistý (Oxalis enneaphylla)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď šťavelovité (Oxalidaceae)
Rod šťavel (Oxalis)
L.
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavel (Oxalis) je rod bylin nebo polokeřůčeledě šťavelovitých který je tvořen asi 700 druhy, jejich převážná část pochází z Afriky a Jižní Ameriky. V současnosti je tento rod rozšířen v tropických, subtropických i mírných oblastech Starého a Nového světa i Austrálie.

Nenáročné rostliny rostoucí na různých druzích půdy a od plného slunce přes polostín až do úplného stínu. Většinou potřebuji k růstu dostatek vláhy, některé druhy se v období sucha ukládají k odpočinku.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květ šťavelu čtyřlistého

Rostliny rodu šťavel jsou jednoletévytrvalé, vyrůstají z oddenků, hlíz nebo cibulí a dorůstají obvyklé výšky 5 až 30 cm. Listy rostou buď v přízemní růžici nebo na lodyze a mají nejčastěji dlouhé řapíky (někdy i s palisty) nebo řidčeji jsou přisedle, bývají střídavé, ve spirále nebo nahloučené v nepravých přeslenech. Jsou nejčastěji dlanitě trojčetné nebo čtyřčetné a mají lístky obsrdčité nebo úzce obvejčité, celokrajné a často dvoulaločné. Lístky se mohou s příchodem večera nebo nepříznivého počasí svěšovat, některé mají vyměšovací hydatody.

Pětičetné oboupohlavné květy jsou radiálně symetrické a vyrůstají samostatně nebo jsou sdružené v květenstvích na dlouhých stopkách rostoucích z úžlabí listů. Pět menších kališních lístků je volných a pět okrouhlých až široce vejčitých korunních lístků vytváří různě dlouhou a různě širokou nálevkovitou trubku. Okvětí, které mívá barvu bílou, růžovou, červenou, fialovou nebo žlutou, obvykle brzy uvadá.

Heterostylní květy mají pět dlouhých a pět krátkých volných tyčinek uspořádaných do dvou přeslenů, vnější kratší rostou proti kališním a vnitřní proti korunním lístkům, jejich prašníky se otvírají podélně. Gyneceum je z pěti plodolistů, semeníky s pěti pouzdry mají pět čnělekbliznami. Květy jsou obvykle opylovány hmyzem, mívají dostatek nektaru. Jednotlivé druhy mají odlišný typ pylu který také napomáhá k jejich rozlišení. Chromozomové číslo rodu n = 5 až 12.[1][2][3][4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostliny se rozmnožují většinou vegetativně i generativně. Vegetativně se rozšiřují oddenky, cibulkami, hlízami a některé i kořenícími lodyhami. Šťavel je jedním z mála rodů vyšších dvouděložných rostlin které se množí cibulkami.

Generativně se rozšiřují semeny dozrávajícími v podlouhlých pětidílných tobolkách odkud bývají po prudkém skroucení chlopní vystřelovány do okolí.[1][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy se vysazují v parcích jako ozdobné nebo půdokryvné rostliny, jiné jsou považovány za plevelné. Štavele jsou všeobecně známé svými kysele chutnajícími listy které obsahují hodně kyseliny šťavelové.[1][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d RETIEF, Elizabeth. PlantZAfrica: Oxalis [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01. (anglicky) 
  2. a b STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Oxalidaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c WATSON, Leslie. FloraBase the Western Australian Flora: Oxalis [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.09.2008 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Dendrologie.cz: Oxalis [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 29.01.2007 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]