Velký rybník (přírodní rezervace): Porovnání verzí
m →Historie: věta |
m externí odkazy |
||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Hráz rybníka a vodní plocha je majetkem akciové společnosti Teplárna Varnsdorf.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://iris.env.cz/www/ippc.nsf/9E5B31B95B346E11C12573560017311D/$file/Tepl%C3%A1rna%20-%20vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD%20CENIA.pdf |
|||
| titul= Vyjádření |
| titul= Vyjádření |
||
k žádosti o vydání integrovaného povolení |
k žádosti o vydání integrovaného povolení |
||
| Řádek 158: | Řádek 158: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| ⚫ | |||
==Odkazy=== |
|||
| ⚫ | |||
<references/> |
<references/> |
||
===Externí odkazy=== |
|||
* {{cs}} [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmvelrc popis rybníka na stránkách Lužických hor] |
|||
* {{cs}} [http://www.krasnecesko.cz/lokality/834-velky-rybnik-rybnik.html popis rybníka na stránkách KrásnéČesko.cz] |
|||
{{Geo cz|50|53|22.1|14|31|46.8}} |
{{Geo cz|50|53|22.1|14|31|46.8}} |
||
Verze z 25. 2. 2012, 11:15
Šablona:Infobox chráněné území v Česku Šablona:Infobox jezero Přírodní rezervace Velký rybník se nachází ve východní části okresu Děčín v katastru obce Rybniště v jihozápadní části Šluknovské pahorkatiny na severu České republiky. Rybník se nachází v na horním toku potoka Lužničky, který již na německém území se vlévá do Mandavy. V přírodní rezervaci se nachází Rybnišťský velký rybník (dříve (německy Bernsdorfský rybník) je největší stojatá vodní plocha okresu Děčín o rozloze 35 ,8 ha[1] obsahuje 390 000 m³ vody. K hrázi rybníka je přístup z Ladečky, která spadá pod obec Horní Podluží a rybník se nachází 1,5 km severovýchodně od samotného Rybniště.
Ptáci rybník při svých tazích hojně vyhledávají, ve zdejším chráněném ornitologickém území je zakázáno koupání. V roce 1984[2]zde byla vyhlášena a v roce 1995 rozšířena na rozlohu 83 ha přírodní rezervace. Ta je ve správě Ústeckého kraje. V roce 2007 byla rezervace rozšířena na rozlohu 103,72 ha v katastrálních územích Rybniště a Krásná Lípa.[3]
Rezervace chrání nejenom tažné ptáky a jiné živočichy, ale i pobřežní mokřiny, kde se vyskytují chráněné rostliny. Z ohrožených ptáků zde můžeme vidět bukáčka malého, jeřába popelavého, orla mořského či moudivláčka lužního a potápku rudokrkou, která v 2. polovině 70. let jinde v Čechách nehnízdila. Bylo zde zjištěno na 80 druhů, resp. 200 druhů[3] ptáků.
S blízkým rybníkem Světlík jej spojuje naučná stezka.[4]
Hráz rybníka a vodní plocha je majetkem akciové společnosti Teplárna Varnsdorf.[5]
Lokalita
Území přírodní rezervace se na nachází v na katastrálních územích Rybniště a Krásná Lípa ve východní části okresu Děčín, nadmořské výšce 448 až 456 metrů.[6] Lokalita se nachází severovýchodně od obce Rybniště a na na jihovýchod od města Krásná Lípa. Přírodní rezervace se nachází Přírodní lesní oblasti číslo 20 Lužická pahorkatina.[6] Z geomorfologického pohledu se přírodní rezervace nachází ve Šluknovské pahorkatině, podcelku Rumburská pahorkatina. Rezervace se nachází z klimatického hlediska v mírně teplé oblasti 2.[6] Samotný rybník se nachází v nadmořské výšce 449 metrů a je zobrazen již na Müllerově mapě Čech z roku 1720. První doloženou zmínku o rybníce lze najít na mapě saského zeměměřiče Georga Oedera z roku 1571 kde má rybník jméno Pelmensdorffer Teich. Pelmensdorff je název pozdějšího Obergrundu, čili Horního Podluží. Jako Belmsdorfer Teich je rybník uveden na listině z roku 1573, pojednávající o prodeji Šlejnického panství. Listina je uložena ve státním oblastním archívu v Děčíně-Podmoklech.[7]
Historie
V 19. století se v teplých zimách v rybníce těžil led jak pro potřeby českých, tak i saských měst. Dokumenty uvádí těžbu ledu v letech 1884 a 1898.[7] Rybník v roce 1972 prodalo Státní rybářství národnímu podniku Velveta. K rybářství rybník sloužil dále, obhospodařovalo jej Státní rybářství v Chlumci nad Cidlinou. V 60. letech 20. století byl rybník částečně využíván jako kachní farma. V roce 1994 došlo v přírodní rezervaci k hromadnému úhynu ryb, který byl medializován. Důvodem úhynu vysoká teplota vody v rybníce, snížení obsahu kyslíku ve vodě a spotřebování jeho zbytku mikroorganismy. V 90. letech 20. století bylo na rybníce povoleno provozování vodní sportů. Rybník je zdrojem technologické vody pro Velveta Varnsdorf a.s. a Teplárna Varnsdorf a.s. Velký rybník je mimopstruhový revír 441 065 - Velký rybník ve správě Severočeského územního svazu.[8]
Přírodní poměry
Podloží přírodní rezervace je tvořeno horninami lužického žulového masivu zastoupeného středně zrnitým biotitickým granodioritem pravděpodobně z proterozoika až z spodní paleozoika. Půdy jsou rašeliništní a glejové, jílovitopísčité až jílovitohlinité, na území rezervace se vyskytují i sprašové hlíny.[7]
Hydrologie
Na území přírodní rezervace se nachází rybník o rozloze 36,8 ha, který má plochu povodí 10,5 km², dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v povodí je 925 mm, dlouhodobý průměrný roční průtok je 130 l.s−1,[7]. Maximální výška hráze ze vzdušní strany je 4,3 metru, minimální šířka koruny hráze je též 4,3 m, kóta normální hladiny rybníka je 448,77 metrů nad mořem a délka hráze v koruně je 280 metrů.[7] Teorerické zdržení vody v rybníce je 30 až 37 dní.
Fauna
Ptáci
Přírodní rezervace je bohaté na zástupce aviofauny. Při pozorování dne 9. června 2009 byli zaznamenáni ptačí druhy: kachna divoká (Anas platyrhynchos), moták pochop (Circus aeruginosus), káně lesní (Buteo buteo), racek chechtavý (Larus ridibundus), skřivan polní (Alauda arvensis), jiřička obecná (Delichon urbica), linduška luční (Anthus pratensis), konipas bílý (Motacilla alba), drozd kvíčala (Turdus pilaris), drozd brávník (Turdus viscivorus), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice slavíková (Sylvia borin), budníček větší (Phylloscopus trochilus), vrána černá (Corvus corone), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), zvonek zelený (Carduelis chloris), strnad obecný (Emberiza citrinella) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus).[9]
Odkazy=
Reference
- ↑ Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 24.
- ↑ Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 61.
- ↑ a b Tisková zpráva z 89. schůze Rady Ústeckého kraje, 29. 8. 2007, 30. 8. 2007. Bod 7.25: Oznámení návrhu na nové vyhlášení (změnu hranic) Přírodní rezervace Velký rybník.
- ↑ Horní Podluží [online]. Server České hory [cit. 2010-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení VELVETA a.s. [online]. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007 [cit. 2010-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Charakteristika území [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BAUER A KOL., Petr. Plán péče pro přírodní rezervaci Velký rybník pro období 2005 – 2014 [online]. [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ 441 065 Velký rybník [online]. Český rybářský svaz [cit. 2012-02-21]. Dostupné online.
- ↑ PŘIKRYL, I. Komplexní limnologické posouzení přírodní rezervace Velký rybník. Třeboň: ENKI o.p.s., prosinec 2009. 38 s. S. 11. [dále jen Přikryl].