Rákosník proužkovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRákosník proužkovaný
alternativní popis obrázku chybí
Rákosník proužkovaný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád zpěvní (Passeri)
Infrařád Passerida
Nadčeleď Sylvioidea
Čeleď rákosníkovití (Acrocephalidae)
Rod rákosník (Acrocephalus)
Binomické jméno
Acrocephalus schoenobaenus
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rákosník proužkovaný s kořistí

Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) je středně velkým monotypickým[2][3] druhem pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá délky 11,5–13 cm, v rozpětí křídel měří 17–21 cm a váží 10–15 g. Má hnědý, tmavě skvrnitý hřbet a křídla, černě žíhané temeno, světlou spodinu těla a bělavý nadoční proužek. Končetiny jsou šedavé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavé skvrnění na hrudi.[4]

Podobá se vzácnějšímu rákosníku tamaryškovému (A. melanopogon), který se liší velmi tmavým, černavým temenem, bělejším nadočním proužkem (směrem dozadu se rozšiřuje), tmavými končetinami a kratšími ručními letkami. Dalším podobným druhem je rákosník ostřicový (A. paludicola) lišící se žlutavějším základním zbarvením, výraznějším černým proužkováním hřbetu, kostřece, křídel a dále béžovým pružkem uprostřed černého temene.[5]

Samci zpívají z různých vyvýšených míst nebo za letu ve výšce asi 2–5 m, odkud pomalu s roztaženými křídly klouzavě klesají zpět dolů. Zpěv je hlasitý, převážně flétnovitý, se skřípavými a pískavými tóny a typickým trylkem „void–void“. Může také obsahovat imitace hlasů jiných druhů ptáků.[4][6]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí ve většině Evropy a v západní a střední Asii východně po západní Sibiř.[3] Tažný druh se zimovišti v subsaharské Africe, v rozmezí od Senegalu na západě po Etiopii na východě a východ Kapska v Jihoafrické republice a severní Namibii na jihu.[4] Z ČR odlétá v srpnu až září, přilétá v dubnu až květnu.

Evropská populace je odhadována na 4,4-7,4 milionů párů. Početně je zastoupen hlavně v Rusku (1,3–2,5 milionů párů), Rumunsku (0,85–1,1 milionů párů) a Bulharsku (0,6–0,8 milionů párů). Na území střední Evropy hnízdí odhadem 315–593 tisíc párů, v ČR pak 40–80 tisíc párů.[6][7][8]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

K hnízdění preferuje podmáčená, hustě zarostlá stanoviště, hlavně okraje vod a bažiny s porosty rákosu, ostřice a keři.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Po potravě pátrá v nízké husté vegetaci. Převážně hmyzožravý druh; požírá také pavouky, měkkýše a na podzim i bobule. Před odletem na zimoviště vyhledává hlavně mšice, jejichž masivní konzumací získává na tah potřebné tukové zásoby.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce. Hnízdí 1× až 2× ročně od května do srpna. Páry jsou většinou monogamní, samci však mohou být i bigamní nebo promiskuitní.[9] Teritoria obsazují bezprostředně po návratu ze zimovišť. Miskovité hnízdo z listů a stébel trav, které zevnitř vystýlá různými měkkými materiály, včetně květů rákosu nebo chlupů, staví samotná samice dobře skryté nízko v husté vegetaci, obvykle do výšky 50 cm nad zemí. V jedné snůšce bývá (3–)4–6 hnědavých, hustě drobně skvrnitých vajec o velikosti 18,0 x 13,5 mm.[6][10] Inkubační doba trvá 13-15 dnů, na vejcích sedí pouze samice. Samec se zapojuje až do krmení mláďat, která opouští hnízdo po 10–12 dnech. Další 1–2 týdny jsou pak ještě dokrmována mimo něj.[4]

Rákosník proužkovaný se ve volné přírodě dožívá průměrně 2 let,[2] zatím nejvyšší zaznamenaný věk byl zjištěn ve Finsku a čítá 10 let a 1 měsíc.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b Sedge Warbler [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Sedge Warbler (Acrocephalus schoenobaenus). [s.l.] : The Internet Bird Collection. Dostupné online. (anglicky)  
  4. a b c d e BWPi: The Birds of the Western Palearctic on interactive DVD-ROM. London : BirdGuides Ltd. & Oxford University Press, 2004. ISBN 1-898110-39-5. (anglicky)  
  5. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 284, 290.  
  6. a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 188.  
  7. Acrocephalus schoenobaenus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2011-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden : Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. S. 223.  
  9. LEISLER, B.; WINK, M.. Frequencies of multiple paternity in three Acrocephalus species (Aves: Sylviidae) with different mating systems (A. palustris, A. arundinaceus, A. paludicola). Ethology, Ecology & Evolution. 2000, roč. 12, s. 237–249. Dostupné online.  
  10. DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 42.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]