Film: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: Možný vandalismus |
m Editace uživatele 213.195.226.14 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je NIGKDO |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=filmu jako druhu [[umění]]}} |
|||
AnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymousAnonymous |
|||
{{Upravit}} |
|||
[[Soubor:Fratelli Lumiere.jpg|thumb|[[Auguste a Louis Lumièrové]]]] |
|||
'''Film''' značí relativně tenkou celistvou vrstvu na povrchu nějakého objektu. V moderní společnosti je film chápán jako souhrnné označení pro [[kinematografie|kinematografii]] a veškeré její aspekty - umělecké, technické, komerční a společenské. Spolu s [[tisk]]em, [[rozhlas]]em a [[Televize (médium)|televizí]] a dnes už i [[internet]]em patří film mezi komunikační prostředky s největším dosahem a vlivem. |
|||
== Film == |
|||
K rozvoji filmu, jako tech. vynálezu, jako druh umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu došlo koncem [[19. století]]. První veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bratři [[Auguste a Louis Lumièrové]] [[28. prosinec|28. prosince]] [[1895]] v [[Paříž]]i. V českých zemích se poprvé promítalo [[15. červenec|15. července]] [[1896]] v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a již na počátku srpna [[1897]] natáčela americká společnost v [[Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]] zdejší pašijové hry, jež byly uvedeny v Americe. První české snímky natočil [[Jan Kříženecký]] a v roce [[1898]] je promítal na Výstavě architektury a inženýrství v Praze v pavilonu Český kinematograf (''Svatojánská pouť v československé vesnici'', ''Poslední výstřel'', ''Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech''). V témže roce realizoval hrané snímky: ''Dostaveníčko v mlýnici'', ''Výstavní párkař a lepič plakátů'', ''Smích a pláč''. Před [[První světová válka|1. světovou válkou]] vzniklo několik filmových společností (mj. Kinofa, Ilusion, AMUS), jež kromě [[Lucernafilm]]u, založeného a zařízeného [[Miloš Havel|Miloš Havlem]], záhy zanikly. Z raného období jsou známy filmy: ''Zkažená krev'' (1913), ''Zamilovaná tchýně'' (1914), ''Pan profesor, nepřítel žen'' (1914), ''Ahasver'' (1915), ''Pražští adamité'' (1917) a mnoho dalších. Po vzniku Československa v roce [[1918]] nastal rozkvět filmové produkce. V roce [[1921]] byly vystaveny v Praze stálé filmové produkce. |
|||
== Historie == |
|||
První '''filmy''' promítali [[Auguste a Louis Lumièrové|bratři Lumièrové]] v roce [[1895]], ovšem pouze dokumentární ([[příjezd vlaku|příjezd lokomotivy na nádraží]]), viděli v tom pouhou pouťovou atrakci. Patří jim však zásluha promítání filmu na plátno pro celý sál plný lidí. Teprve další Francouz, [[Georges Méliès]], naučil film vyprávět příběhy (''[[Cesta na Měsíc]]'', ''[[Cesta do neznáma]]'', ''[[Dobytí pólu]]''). |
|||
Postupně se film stával médiem poměrně oblíbeným, zpočátku zejména žánr [[Groteska|grotesky]], jehož nejvýznamnějším představitelem byl [[Charlie Chaplin]]. V americké vesničce [[Hollywood]], nyní předměstí [[Los Angeles]], byla vybudována [[Filmové studio|filmová studia]], která se postupně rozrostla na největší světovou „továrnu na sny“. Časem získal film (původně [[Černobílý film|černobílý]] a [[němý film|nezvukový]], natáčený [[Filmová kamera|kamerou]] s ruční klikou) různé technické vymoženosti. Nejdříve motor, zajišťující rovnoměrné natáčení i promítání, potom také [[zvuk]] (v roce [[1927]] byl natočen první [[zvukový film]] prezentovaný v [[Berlín]]ě - ''[[Jazzový zpěvák (film)|Jazzový zpěvák]]'') a [[barva|barvu]]. |
|||
Brzy se z filmu stal jeden z nejvýznamnějších [[umění|uměleckých]] [[průmysl]]ů [[20. století]]. Nejlepší filmy (popřípadě [[herec|herci]], [[režisér|režiséři]], [[kamera]]mani, [[Střih (film)|střihači]] a jiné [[filmové profese]]) jsou pravidelně odměňovány [[Filmové ceny|cenami]], z nichž nejprestižnější je cena [[Akademie filmového umění a věd|Americké filmové akademie]] [[Oscar]]. |
|||
Vedle filmů [[Hraný film|hraných]] se prosadily i filmy [[Animovaný film|animované]], a to jak [[Kreslený film|kreslené]], tak [[Loutkový film|loutkové]]. Ve filmech se uplatňují [[Filmový trik|filmové triky]], které tak někdy kombinují hraný a [[Animace|animovaný]] film. V dnešní době už se ale k vytváření [[Filmová iluze|filmových iluzí]] používají zpravidla [[počítač]]ové a digitální technologie. |
|||
Na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] se do mezinárodního povědomí dostala nová generace českých filmařů jako jsou např.: [[Jan Svěrák]], [[Vladimír Michálek]], [[Jan Hřebejk]], [[Saša Gedeon]], [[Petr Zelenka]], [[Alice Nellis]]. Zatím největší úspěch slavil v České republice i ve světě [[Oscar]]em oceněný film ''[[Kolja]]'' (1996) Jana Svěráka. Nominaci na Oscara získaly filmy: ''[[Musíme si pomáhat]]'' (2000) Jana Hřebejka a ''[[Želary]]'' (2003) [[Ondřej Trojan|Ondřeje Trojana]]. |
|||
K rozvoji filmu přispěla i [[Televizní společnost|televize]], která nejen promítá filmy určené původně do [[Kino|kin]], ale natáčí i vlastní [[Televizní film|televizní filmy]]. Specialitou televizní filmové tvorby jsou [[Televizní seriál|televizní seriály]]. |
|||
== Český film == |
|||
{{Podrobně|Česká kinematografie}} |
|||
* [[Seznam českých filmů|Seznam českých filmů (chronologicky)]] |
|||
* [[Seznam českých režisérů a režisérek]] |
|||
== Související články == |
|||
* [[seznamy filmů]] |
|||
* [[seriál]] |
|||
* [[titulky]] |
|||
* [[hraný film]] |
|||
* [[němý film]] |
|||
* [[animovaný film]] |
|||
== Externí odkazy == |
|||
{{Sisterlinks|commons=Category:Films|wikt=film}} |
|||
* [http://cfn.cz České filmové nebe] |
|||
* [http://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze] |
|||
* [http://www.filmpub.cz Filmpub – filmový e-zin] |
|||
* [http://imdb.com Internet Movie Database] (IMDb) – anglicky |
|||
* [http://www.allmovie.com All Movie Guide] – anglicky |
|||
* [http://www.kratke-filmy.cz Krátkometrážní snímky – historie filmu, vývoj efektů] |
|||
{{Filmový štáb}} |
|||
{{Pahýl}} |
|||
{{Portály|Film}} |
|||
[[Kategorie:Film]] |
|||
[[Kategorie:Audiovizuální nosiče]] |
|||
{{Link FA|fr}} |
|||
[[af:Film]] |
|||
[[als:Film]] |
|||
[[am:ፊልም]] |
|||
[[an:Cine]] |
|||
[[ar:فلم]] |
|||
[[arz:فن السينيما]] |
|||
[[as:চলচ্চিত্ৰ]] |
|||
[[ast:Película]] |
|||
[[az:Film]] |
|||
[[bat-smg:Films]] |
|||
[[be:Фільм]] |
|||
[[be-x-old:Фільм]] |
|||
[[bg:Филм]] |
|||
[[bjn:Pélém]] |
|||
[[bo:གློག་བརྙན།]] |
|||
[[br:Sinema]] |
|||
[[bs:Film]] |
|||
[[ca:Pel·lícula]] |
|||
[[ceb:Sine]] |
|||
[[co:Sinemà]] |
|||
[[cr:ᑳᒋᐦᑳᔥᑌᐦᑎᐦᒡ]] |
|||
[[csb:Film]] |
|||
[[cy:Ffilm]] |
|||
[[da:Film]] |
|||
[[de:Film]] |
|||
[[el:Κινηματογράφος]] |
|||
[[en:Film]] |
|||
[[eo:Filmo]] |
|||
[[es:Película]] |
|||
[[et:Film]] |
|||
[[eu:Film]] |
|||
[[ext:Cini]] |
|||
[[fa:فیلم]] |
|||
[[fi:Elokuva]] |
|||
[[fiu-vro:Film]] |
|||
[[fo:Filmur]] |
|||
[[fr:Cinéma]] |
|||
[[frr:Film]] |
|||
[[fur:Cine (art)]] |
|||
[[fy:Filmkeunst]] |
|||
[[ga:Scannán]] |
|||
[[gan:電影]] |
|||
[[gd:Film]] |
|||
[[gl:Cine]] |
|||
[[gv:Fillym]] |
|||
[[hak:Thien-yáng]] |
|||
[[he:סרט קולנוע]] |
|||
[[hi:फ़िल्म]] |
|||
[[hif:Sakis]] |
|||
[[hr:Film]] |
|||
[[ht:Sinema]] |
|||
[[hu:Film]] |
|||
[[ia:Cinema]] |
|||
[[id:Film]] |
|||
[[io:Cinemo]] |
|||
[[is:Kvikmynd]] |
|||
[[it:Film]] |
|||
[[ja:映画]] |
|||
[[jbo:skina]] |
|||
[[jv:Film]] |
|||
[[kk:Кино]] |
|||
[[kn:ಸಿನಮಾ]] |
|||
[[ko:영화]] |
|||
[[ku:Fîlm]] |
|||
[[ky:Кино]] |
|||
[[la:Pellicula]] |
|||
[[lb:Film]] |
|||
[[li:Film]] |
|||
[[ln:Sindemá]] |
|||
[[lo:ຮູບເງົາ]] |
|||
[[lt:Filmas]] |
|||
[[lv:Kinofilma]] |
|||
[[mg:Sinema]] |
|||
[[mk:Филм]] |
|||
[[ml:ചലച്ചിത്രം]] |
|||
[[mn:Кино]] |
|||
[[mr:चलचित्र]] |
|||
[[ms:Filem]] |
|||
[[mt:Ċinema]] |
|||
[[mwl:Cinema]] |
|||
[[my:ရုပ်ရှင်]] |
|||
[[nah:Īxiptlayōlli]] |
|||
[[nap:Pellicula]] |
|||
[[nds:Filmkunst]] |
|||
[[nds-nl:Film (cinematografie)]] |
|||
[[ne:चलचित्र]] |
|||
[[nl:Film (cinematografie)]] |
|||
[[nn:Film]] |
|||
[[no:Film]] |
|||
[[nrm:Cinnéma]] |
|||
[[oc:Cinèma]] |
|||
[[pap:Pelikula]] |
|||
[[pcd:Chinéma]] |
|||
[[pl:Film]] |
|||
[[pnb:فلم]] |
|||
[[ps:فلم]] |
|||
[[pt:Filme]] |
|||
[[qu:Kuyu walltay]] |
|||
[[ro:Film]] |
|||
[[ru:Фильм]] |
|||
[[sa:चलच्चित्रम्]] |
|||
[[sah:Киинэ]] |
|||
[[sc:Cìnema]] |
|||
[[scn:Pillìcula]] |
|||
[[sco:Film]] |
|||
[[sh:Film]] |
|||
[[simple:Movie]] |
|||
[[sk:Film]] |
|||
[[sl:Film]] |
|||
[[sq:Filmi]] |
|||
[[sr:Филм]] |
|||
[[su:Filem]] |
|||
[[sv:Film]] |
|||
[[sw:Filamu]] |
|||
[[ta:திரைப்படம்]] |
|||
[[te:సినిమా]] |
|||
[[tg:Синамо]] |
|||
[[th:ภาพยนตร์]] |
|||
[[tl:Pelikula]] |
|||
[[tr:Film]] |
|||
[[ts:Film]] |
|||
[[uk:Кінофільм]] |
|||
[[ur:فلم]] |
|||
[[uz:Film]] |
|||
[[vec:Cinema]] |
|||
[[vi:Điện ảnh]] |
|||
[[wa:Fime]] |
|||
[[war:Sine]] |
|||
[[wuu:电影]] |
|||
[[yi:פילם]] |
|||
[[zh:电影]] |
|||
[[zh-min-nan:Tiān-iáⁿ]] |
|||
[[zh-yue:電影]] |
|||
Verze z 17. 2. 2012, 10:50
Film značí relativně tenkou celistvou vrstvu na povrchu nějakého objektu. V moderní společnosti je film chápán jako souhrnné označení pro kinematografii a veškeré její aspekty - umělecké, technické, komerční a společenské. Spolu s tiskem, rozhlasem a televizí a dnes už i internetem patří film mezi komunikační prostředky s největším dosahem a vlivem.
Film
K rozvoji filmu, jako tech. vynálezu, jako druh umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu došlo koncem 19. století. První veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bratři Auguste a Louis Lumièrové 28. prosince 1895 v Paříži. V českých zemích se poprvé promítalo 15. července 1896 v Karlových Varech a již na počátku srpna 1897 natáčela americká společnost v Hořicích na Šumavě zdejší pašijové hry, jež byly uvedeny v Americe. První české snímky natočil Jan Kříženecký a v roce 1898 je promítal na Výstavě architektury a inženýrství v Praze v pavilonu Český kinematograf (Svatojánská pouť v československé vesnici, Poslední výstřel, Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech). V témže roce realizoval hrané snímky: Dostaveníčko v mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů, Smích a pláč. Před 1. světovou válkou vzniklo několik filmových společností (mj. Kinofa, Ilusion, AMUS), jež kromě Lucernafilmu, založeného a zařízeného Miloš Havlem, záhy zanikly. Z raného období jsou známy filmy: Zkažená krev (1913), Zamilovaná tchýně (1914), Pan profesor, nepřítel žen (1914), Ahasver (1915), Pražští adamité (1917) a mnoho dalších. Po vzniku Československa v roce 1918 nastal rozkvět filmové produkce. V roce 1921 byly vystaveny v Praze stálé filmové produkce.
Historie
První filmy promítali bratři Lumièrové v roce 1895, ovšem pouze dokumentární (příjezd lokomotivy na nádraží), viděli v tom pouhou pouťovou atrakci. Patří jim však zásluha promítání filmu na plátno pro celý sál plný lidí. Teprve další Francouz, Georges Méliès, naučil film vyprávět příběhy (Cesta na Měsíc, Cesta do neznáma, Dobytí pólu).
Postupně se film stával médiem poměrně oblíbeným, zpočátku zejména žánr grotesky, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Charlie Chaplin. V americké vesničce Hollywood, nyní předměstí Los Angeles, byla vybudována filmová studia, která se postupně rozrostla na největší světovou „továrnu na sny“. Časem získal film (původně černobílý a nezvukový, natáčený kamerou s ruční klikou) různé technické vymoženosti. Nejdříve motor, zajišťující rovnoměrné natáčení i promítání, potom také zvuk (v roce 1927 byl natočen první zvukový film prezentovaný v Berlíně - Jazzový zpěvák) a barvu.
Brzy se z filmu stal jeden z nejvýznamnějších uměleckých průmyslů 20. století. Nejlepší filmy (popřípadě herci, režiséři, kameramani, střihači a jiné filmové profese) jsou pravidelně odměňovány cenami, z nichž nejprestižnější je cena Americké filmové akademie Oscar.
Vedle filmů hraných se prosadily i filmy animované, a to jak kreslené, tak loutkové. Ve filmech se uplatňují filmové triky, které tak někdy kombinují hraný a animovaný film. V dnešní době už se ale k vytváření filmových iluzí používají zpravidla počítačové a digitální technologie.
Na přelomu 20. a 21. století se do mezinárodního povědomí dostala nová generace českých filmařů jako jsou např.: Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, Petr Zelenka, Alice Nellis. Zatím největší úspěch slavil v České republice i ve světě Oscarem oceněný film Kolja (1996) Jana Svěráka. Nominaci na Oscara získaly filmy: Musíme si pomáhat (2000) Jana Hřebejka a Želary (2003) Ondřeje Trojana.
K rozvoji filmu přispěla i televize, která nejen promítá filmy určené původně do kin, ale natáčí i vlastní televizní filmy. Specialitou televizní filmové tvorby jsou televizní seriály.
