Zdeněk Ondráček
JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D. | |
---|---|
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 26. října 2013 | |
Zastupitel Královéhradeckého kraje | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 13. října 2012 | |
Zastupitel města Trutnov | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 16. října 2010 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1989–1990) KSČM (od 2012) |
Nestraník | |
v zastupitelstvu | za KSČM (2010–2012) |
Narození | 28. července 1969 (54 let) Žacléř Československo |
Choť | ženatý |
Děti | dcery Lenka a Lucka |
Alma mater | Policejní akademie ČR Univerzita Hradec Králové Akadémia PZ v Bratislave Univerzita Palackého v OL |
Commons | Zdeněk Ondráček |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Ondráček (* 28. července 1969 Žacléř) je český politik a bývalý policista, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2012 zastupitel Královéhradeckého kraje, od roku 2010 zastupitel města Trutnova a člen KSČM (dříve člen KSČ).
Služba u VB a Policie ČR
Zdeněk Ondráček pracoval nejprve v letech 08/1987 - 03/1988 jako dělník ve výrobě státního podniku Krkonošské papírny Hostinné, provoz Svoboda nad Úpou.[1] Na základě podmínek stanovených zákonem č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB pro přijetí do služebního poměru byl branec Zdeněk Ondráček před nástupem vojenské základní služby vybrán ke službě v Pohotovostním útvaru Veřejné bezpečnosti (PÚ VB, zřízen v letech 1970–1992).[2] Nejprve vykonal 5 měsíců náhradní vojenské služby u útvaru vojsk ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku (04/1988 – 08/1988),[pozn. 1] kam nastoupil v termínu k 1. 4. 1988.[3]
Po ukončení náhradní vojenské služby byl 09/1988 přijat do služebního poměru příslušníka Sboru národní bezpečnosti a zařazen na dobu 19 měsíců do pohotovostního útvaru, kde absolvoval praporčickou školu SNB a tím získal základní bezpečnostní vzdělání rozšířené o výcvik se speciální technikou a výcvik v řízení motorových vozidel včetně praxe. Před vyřazením z PÚ SNB (02/1990) byl na základě s ním provedeného rozhovoru zařazen k výkonu služby Veřejné bezpečnosti.[pozn. 2] Povinné absolvování půlroční nástupní policejní školy v Praze splnil Zdeněk Ondráček v rámci služby u pohotovostního útvaru, který jako vzdělávací instituce SNB nástupní policejní školu nahrazoval.[4]
V této době také vstoupil do KSČ (08/1989).[5] Během těchto svých začátků, kdy vykonával službu u pohotovostního útvaru VB, zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům na akci tzv. Palachova týdne a jako mladý ideový agitátor čety byl vybrán, aby se k zásahu před televizí vyjádřil. Na základě dalšího služebního postupu si doplnil na gymnáziu v Trutnově (1990) úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitou.[pozn. 3] Na základě rozkazu MV ČSSR č. 48 ze dne 30. března 1990, kterým bylo všem příslušníkům SNB nařízeno bezpodmínečné přerušení členství a činnosti v politických stranách a politických hnutích, vystoupil 02/1990 z KSČ. Po povýšení do funkce vyšetřovatele si musel Zdeněk Ondráček doplnit vzdělání na „Důstojnické škole Ministerstva vnitra ČR” v Jihlavě, kterou absolvoval od 03/1993 do 07/1993 (škola fungovala v letech 1964–1993).[6][pozn. 4]
Po zřízení Policie ČR působil nadále u policie jako vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala.[7] Do roku 2015 měl prověrku Národního bezpečnostního úřadu pro stupeň utajení přísně tajné.[8] Na základě zákona č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky absolvoval během své služby další rozšiřování nebo zvýšení vzdělání:[9]
- 09/1994 – 12/1994 Jazykový institut MV ČR v Praze, německý jazyk[7]
- 09/1997 – 05/2001 Policejní akademie ČR v Praze, bakalářské studium[7]
- 12/2002 – 01/2003 Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta, doplnění specializace[7]
- 09/2003 – 05/2005 Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta, magisterské studium[7]
- 09/2004 – 06/2005 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, magisterské studium[7]
- 09/2005 – 02/2007 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, rigorózní řízení[7]
- 09/2005 – 11/2007 Univerzita Palackého v Olomouci, rigorózní řízení[7]
- 09/2008 – 08/2011 Univerzita Palackého v Olomouci, doktorské studium[7]
Po odchodu od Policie ČR 10/2011 vstoupil 02/2012 opětovně do komunistické strany (KSČM).[10][7]
Po odchodu od Policie ČR
Od roku 2011 soukromě podniká, je veden jako jednatel firmy Confisio-CZ, s.r.o. se sídlem v Trutnově a od roku 2012 do roku 2013 byl zástupcem ředitelky Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice.[11]
Politické působení
Od srpna 1989 do února 1990 byl členem KSČ, v únoru 2012 pak vstoupil do KSČM.
Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách v roce 2010 zvolen ještě jako nestraník za KSČM do Zastupitelstva města Trutnova.[12] V komunálních volbách v roce 2014 mandát zastupitele města obhájil, když vedl kandidátku KSČM.[13]
Do vyšší politiky se dostal, když byl v krajských volbách v roce 2012 zvolen za KSČM do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje.[14] Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za KSČM obhájil. Na kandidátce byl původně na 5. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý.[15]
V letech 2011 až 2013 působil jako poradce Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR.[zdroj?] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval na druhém místě kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji a byl zvolen poslancem.[16] Ve volebním období 2017–2017 působil ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.[17]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KSČM v Královéhradeckém kraji.[18] Získal 1 948 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[19] Dne 2. března 2018 byl zvolen předsedou Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Hlasovalo pro něj 79 poslanců (pro zvolení bylo potřeba minimálně 78 hlasů).[20] O tři dny později oznámil premiér ČR v demisi Andrej Babiš, že navrhne Ondráčkovo odvolání z čela komise.[21] Tuto výzvu následně přijal předseda ODS Petr Fiala, v 11 českých městech se zároveň proti Ondráčkovu zvolení uskutečnily dne 5. března 2018 demonstrace.[22] Den po demonstracích na funkci předsedy Komise pro kontrolu činnosti GIBS rezignoval.[23]
V červenci 2018 nepodpořil druhou vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře, KSČM se přitom zavázala tuto vládu tolerovat.[24] Jako důvod později uvedl, že se neztotožnil s jejím programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti.[25] Předseda KSČM Vojtěch Filip jej kvůli tomu vyzval, aby zvážil působení ve výkonném orgánu strany. Sám Filip však později svá slova zlehčoval.[26]
V říjnu 2018 mu Český svaz bojovníků za svobodu udělil pamětní medaili Za vlast a za svobodu. Dne 18. října mu ji osobně předal předseda spolku Jaroslav Vodička. Ocenění, které spolek nezdůvodnil, vzbudilo kritické ohlasy, např. historik a publicista Jiří Padevět k němu uvedl: „Konfident Veřejné bezpečnosti a člen normalizační KSČ, zároveň předseda Svazu bojovníků za svobodu soudruh Vodička předal pamětní medaili Za svobodu bývalému příslušníkovi Pohotovostního pluku SNB, poslanci KSČM a podporovateli proruských teroristů soudruhovi Zdeňkovi Ondráčkovi. Připadá to členům spolku, který má v názvu slovo svoboda normální?“[27][28][29]
Kontroverze
Po zásahu Pohotovostního útvaru VB v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne se také vyjádřil v prosinci 1989 v rozhovoru pro časopis Mladý svět, kdy přiznal, že tehdy mlátil lidi a obuškem uhodil i dívku.[30]
V listopadu 1989 poskytl také rozhovor Československé televizi, ve kterém popisoval, jak měli být demonstranti údajně vyzbrojeni. Úryvek z tohoto rozhovoru se pak objevil v roce 2012 v seriálu Vyprávěj.[31]
Po jeho zvolení poslancem Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 vznikla i petice, která ho vzhledem k těmto okolnostem vyzvala k rezignaci na mandát poslance.[32]
Kvůli své minulosti se v roce 2014 dostal i do sporu s Miroslavem Kalouskem, který Ondráčka v průběhu jednání na půdě poslanecké sněmovny označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“.[33] Mandátový a imunitní výbor Sněmovny Kalouskovi přikázal se za to Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.[34][35] S označením Ondráčka Kalouskovými slovy vyjádřily souhlas a podpořily ho v tom, že se nemá omlouvat, i některé veřejné osobnosti, např. šéfredaktor Respektu Erik Tabery.[36]
V listopadu 2016 stál v čele 64 poslanců z KSČM, ANO, ČSSD a Úsvitu, kteří podali návrh na vrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do trestního zákoníku.[37]
V červnu 2018 se přibližně 60 lidí v Hradci Králové přiotrávilo ze zkaženého masa v kebabu. Zdeněk Ondráček na svém facebookovém profilu mylně informoval, že kebab v Hradci Králové byl úmyslně otráven. Zřejmě nepochopil informaci z rádia Impuls.[38]
Soukromý život
Zdeněk Ondráček je ženatý. Má dvě dcery Lenku a Lucku.
Poznámky
- ↑ VMV kasárna ve Frýdku-Místku se dělila na tři prapory. První a druhý prapor sloužil k výcviku vojáků na zkrácenou vojenskou službu v délce pěti měsíců. Během této doby se vojáci zavazovali ke službě na zbývajících 19 měsíců v pohotovostním útvaru VB v Praze a následně ke službě u tehdejší veřejné bezpečnosti (VB). Kdo tak neučinil, musel absolvovat celých 24 měsíců u jiného VÚ. Služba u vojsk MV: Vojenský útvar Frýdek-Místek
- ↑ Výběr branců organizovaly kádrové odbory krajských práv SNB a prováděly OS SNB, které poskytovaly potřebné informace o podmínkách zařazení do PÚ VB. O přijetí do PÚ VBV žádali branci v místě trvalého bydliště. Základním požadavkem na brance byla oddanost socialistickému zřízení, politická vyspělost a angažovanost v politickém a veřejném životě, dále pak bezúhonnost s potřebnými charakterovými vlastnostmi pro řádný a odpovědný výkon služby. Uchazeči museli dosáhnout požadovaného stupně vzdělání podle předpokládaného služebního zařazení. Samozřejmě oddanost k socialistickému společenskému zřízení a bezúhonnost se prokazovala i u blízkých příbuzných uchazeče (rodiče, sourozenci, manželka a děti uchazeče, rodiče a sourozenci manželky uchazeče). Ve vztahu k těmto osobám byly závadami, pro které nemohl být uchazeč přijat do služebního poměru příslušníka SNB, nebo vojáka z povolání vojsk MV, zejména: trestná činnost, emigrace a vystěhovatelství, osobní a jiný styk s cizinou a cizinci (z nesocialistických států), styky (nikoli náhodné) s kriminálně závadovými osobami a osobami nepřátelskými socialistickému společenskému zřízení, ztráta členství v KSČ. (Hlavní štáb Lidových milicí v ČSSR. Pouze pro vnitřní potřebu jednotek a štábů LM! Základní informace o výběru uchazečů pro službu v SNB a studiu ve školách MV, Praha 1989)
- ↑ Mimo pohotovostní útvary veřejné bezpečnosti se příslušníci SNB vzdělávali v celé řadě dalších výukových a školicích zařízení, doplňovali si středoškolské vzdělání, odborné znalosti a vědomosti v rámci nejrůznější zdokonalovacích kursů, zpravidla po samostatné přípravě či formou tzv. postgraduálního studia. Prakticky nedílnou součástí celkové přípravy byl rovněž marxismus-leninismus.
- ↑ Důstojnická škola trvala většinou 10 měsíců. Na školu byli přijímání uchazeči s úplným středním vzděláním. Důstojnické školy absolvovaly zpravidla velitelské kádry na úrovni velitelů stanic VB a zpracovatelů trestních spisů. Systém vzdělávání na těchto školách se odvíjel od kariérního postupu a většina studentů v době studia již zastávala funkce, pro které bylo dosažené vzdělání určeno, nebo se s nimi pro tyto funkce počítalo. (Roman Trávníček: Vliv vzdělávání příslušníků Policie ČR na výkon služby, Olomouc 2012
Reference
- ↑ 180 let tradice výroby papíru v Hostinném 1835–2015, KRPA PAPER, a. s., 2015
- ↑ Ostatní vzdělávací instituce SNB a PS, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Pohotovostní útvar: o výběru posluchačů
- ↑ Balabán, Miloš, Pernica, Bohuslav a kol.: Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy, 2015
- ↑ Petr Novosád: Resortní vzdělávání příslušníků Policie České republiky. Diplomová práce, Brno 2008, s. 20
- ↑ Ostatní vzdělávací instituce SNB a PS, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ a b c d e f g h i j Životopis Zdeněk Ondráček na zpravy.aktualne.cz
- ↑ Ondráček má nejvyšší bezpečnostní prověrku, tvrdí představitelé KSČM. Přišel o ni v roce 2015. irozhlas.cz [online]. 2018-02-15 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, § 58 (Péče o policisty - dohoda o rozšiřování nebo zvýšení vzdělání): na www.epravo.cz
- ↑ Zdeněk Ondráček: www.nasipolitici.cz
- ↑ Zasahoval při Palachově týdnu, teď je poslancem KSČM [online]. aktuálně.cz, 2013-10-28 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Královéhradecký kraj, Okres: Trutnov, Obec: Trutnov, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Královéhradecký kraj, Okres: Trutnov, Obec: Trutnov, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012, Jmenné seznamy, Kraj: Královéhradecký kraj, Kandidátní listina: Komunistická strana Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Zvolení zastupitelé, Královéhradecký kraj - konečné výsledky [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013, Jmenné seznamy, Kraj: Královéhradecký kraj, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Členové – Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. www.psp.cz [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ KSČM zvolila lídry do parlamentních voleb. ParlamentníListy.cz [online]. 2017-02-25 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Královéhradecký kraj, Strana: Komunistická strana Čech a Moravy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Komunista Ondráček byl zvolen šéfem komise GIBS. Novinky.cz [online]. 2018-03-02 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Babiš navrhne odvolání Ondráčka z čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS. iDNES.cz [online]. 2018-03-04 [cit. 2018-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Fiala přijal Babišovu výzvu na odvolání Ondráčka. Chce prověřit, zda ji myslí vážně. Novinky.cz [online]. 2018-03-04 [cit. 2018-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Komunista Ondráček odstoupil z čela komise pro kontrolu GIBS. iDNES.cz [online]. 2018-03-06 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Komunista Ondráček nesouhlasí s programovým prohlášením vlády v oblasti bezpečnosti. Pro vládu proto nehlasoval. iHNed.cz [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Ondráček nepodpořil vládu kvůli bezpečnostní politice, vedení KSČM jeho vysvětlení přijalo. Lidovky.cz [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Ondráček vykolejil šéfa KSČM. Filip už ani neví, co řekl. Novinky.cz [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ HROMKOVÁ, Dominika. Svaz bojovníků za svobodu ocenil komunistu Ondráčka pamětní medailí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Za vlast a za svobodu. Komunista Ondráček dostal medaili od svazu bojovníků za svobodu. iROZHLAS [online]. 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Marek. Poslanec Ondráček má medaili od Svazu bojovníků za svobodu. Ten sklízí kritiku. Aktuálně.cz [online]. 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Před revolucí jako esenbák uhodil obuškem dívku, teď jde do Sněmovny [online]. iDNES.cz, 2013-10-28 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Seriál Vyprávěj, díl III/26 Palachův týden. Od 32. minuty. Dostupné online
- ↑ Petice: Zdeněk Ondráček by se měl vzdát poslaneckého mandátu [online]. ParlamentníListy.cz, 2013-11-04 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Stenoprotokol jednání PSP ČR, 17. června 2014
- ↑ Kalousek se poslanci Ondráčkovi za komunistického fízla neomluví. Lidovky.cz [online]. 2014-09-17. Dostupné online.
- ↑ KALOUSEK, Miroslav. Omluva fízlovi by byla urážkou jeho obětem [online]. Miroslav Kalousek, 2014-09-17. Dostupné online.
- ↑ TABERY, Erik. Kalousek se nesmí omluvit. Respekt [online]. 2014-09-16. Dostupné online.
- ↑ Za hanobení prezidenta roční vězení, navrhuje 64 poslanců. Má to být výchovné a zabránit excesům. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-11-15]. Dostupné online.
- ↑ V kebabech, jež otrávily 57 lidí, byl jed, napsal komunista Ondráček. Nesmysl, reaguje nemocnice | Domov. Lidovky.cz [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-06-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Osoba Zdeněk Ondráček ve Wikicitátech
- Zdeněk Ondráček se vyjadřuje k událostem Palachova týdne
- Čeští policisté
- Poslanci Parlamentu České republiky (2013–2017)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2017–2021)
- Zastupitelé Královéhradeckého kraje
- Čeští místní politici
- Členové KSČM
- Členové KSČ
- Členové KSČ politicky aktivní po roce 1989
- Absolventi Policejní akademie České republiky
- Absolventi Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
- Narození 1969
- Narození 28. července