Wikipedista:Vodjasjan/Rekordy a rekordmani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
  • Před smazáním bylo navrženo začlenění do článku Rekord

Rekordy a rekordmani jsou termíny, označující nejlepší (a další s předponou nej… ) měřitelné a porovnatelné hodnoty nebo výsledky a jejich držitele.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Rekordy vznikají, jsou překonávány a vytvářeny. Celosvětově přibývá kadoročně statisíce nových záznamů.[1][2][3]

Po splnění stanovených kritérií a pravidel může být rekordem a rekordmanem vše, co je nebo bylo na Zemi a ve vesmíru, původu živého i neživého:

Na pevné zemi, ve vodě, ve vzduchu, pod povrchem.

Lidské tělo, lidské činy, víra a náboženská vyznání, úspěchy, nezdary.

Zvířata, živočichové, mikroorganismy.

Svět mimo planetu Zemi, vesmír.

Kategorie[editovat | editovat zdroj]

Sportovní rekordy a rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Sportovní rekordy jsou nejobsáhlejší rekordmanskou kategorií.[1][3][4]

Na přelomu 19. a 20. století se objevily první tabulky rekordmanů. Uznávání rekordů, vedení listin a zápisů prošlo postupným vývojem.

Podmínkou uznání rekordu je nejlepší výkon a dodržení stanovených pravidel.

Rekordy jsou např. osobní, školní, firemní, okresní, oblastní, krajské, národní, kontinentální, světové. Kategorie mužů i žen mají rekordy žákovské, juniorské, dospělých, veteránské, seniorské.

Zdravotně hendikepovaní sportovci mají rekordy ve sportech a disciplínách upravených a přizpůsobených druhu a stupni zdravotního postižení.

Kluby mají klubové žebříčky rekordů a rekordmanů, například podle počtu vstřelených branek, startů, vyhraných utkání atd. Obdobné jsou evidence a záznamy u národních, mezinárodních a světových klubových soutěží. Státní reprezentace dosahuje rekordů v mezinárodních střetnutích, na mítincích, festivalech, na kontinentálních a světových akcích. Za hlavní jsou považovány mistrovství světa, světové poháry, olympijské hry.

Pro možnosti porovnání výsledků dosažených na různém místě, v různém časovém období jsou stanovena kritéria a pravidla, pro sestavení tabulek a řebříčků pořadí na dálku. Podmínky nelze zcela vyrovnat a sjednotit. Roli hraje kvalita sportoviště, podpora publika, nadmořská výška atd. Parametry nářadí, vybavení, výstroje, síla větru a další, jsou pro odpovídající druhy sportu a disciplíny přesně stanoveny.

Světový rekord je nejlepší výkon nebo výsledek v celosvětovém srovnání či první svého druhu v celosvětové historii.

Někteří z nejlepších rekordmanů sportovců jsou uvedeni v podsekci "Rekordmani s největším počtem rekordů: Profesionální sportovci".

Rekordmani objevitelé, průkopníci, dobrodruzi[editovat | editovat zdroj]

Záznamy z historie a současnosti uvádějí stovky jmen. Dále je uvedeno několik z nich:[4]

Patrně první evropský objevitel Ameriky (kolem roku 1000).

Všestranná renesanční osobnost, génius své doby, malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce, konstruktér mj. autor neslavnějšího obrazu Mony Lisy (kolem roku 1504). Zemřel roku 1519.

Podnikl mj. čtyři výpravy přes Atlantik k pobřeží Ameriky (roku 1492 až 1504). První oficiálně potvrzený Evropan, na americké pevnině.

Vedl výpravu ve španělských službách, která jako první obeplula zeměkouli. Vyplul s posádkou na pěti lodích ze španělské Sevilly (roku 1519). Byl zabit pravděpodobně domorodci na filipínském ostrově Mactan (roku 1521). Během mimořádně náročné a dobrodružné plavby došlo ke ztrátě 4 lodí a úmrtí většiny posádky. Zpět do Španělska se vrátila loď Victoria, s 18 námořníky, kapitánem byl Juan Sebastián del Cano (roku 1522). Cestu zaznamenal jeden z přeživších členů posádky, italský dobrodruh Antonio Pigafetta.

První určil, že planety obíhají kolem Slunce (roku 1543).

Fyzik, matematik, astronom, alchymista, teolog. Považován za jednoho z nejvlivnějších učenců lidských dějin. Popsal 3 zákony pohybu a zákon všeobecné gravitace, sestrojil zrcadlový dalekohled a další. Zemřel roku 1727.

První lidé na Mount Everestu (roku 1953).

První lidé na povrchu Měsíce (roku 1969).

Pilot, námořník, dálkový plavec, dobrodruh. Držitel 62 světových rekordů. První obletěl zeměkouli v balónu (roku 2002). Podnikl desítky dobrodružných cest a výkonů. Zahynul v letadle (roku 2008).

Poznámka: V této sekci byly, kromě dalších zdrojů, zohledněny informace o rekordmanech z článků a příslušných odkazů na české Wikipedii.

Guinnessovy rekordy a rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Guinnessovy (příp. guinnessovské) rekordy v původním slova smyslu zahrnují velkou skupinu kuriózních a recesních rekordů. Jde většinou o zábavu a nadsázku. Lze usilovat o rekord v čemkoliv:

Hodit nejdále holinkou, běžet nejrychleji pozpátku, upéct největší dort, nasbírat nejvíce čtyřlístků atd.[1][2][5]

Záporné rekordy, negativní rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Války, pohromy, ničivé přírodní jevy, katastrofy původu zemského i mimozemského, kriminalita, škody a utrpení mají svá nej … Do negativní, záporné skupiny rekordmanů patří např. nejkrutější diktátoři, nejhorší váleční zločinci, největší kriminálníci, škůdci ze světa živočichů a rostlin.[3][5]

Instituce, agentury, pořadatelé[editovat | editovat zdroj]

Oblast rekordů zastřešují, vykonávají dohled a zajišťují správu příslušné intituce a agentury. Zabývají se vším, co s rekordy a rekordmany souvisí. Nejznámější je vydavatel encyklopedie Guinnessova kniha světových rekordů (GWR). Hlavní centrála je v Anglii, v Londýně.[3][6]

Mnoho zemí po celém světě má každoročně k posouzení stovky vlastních pozoruhodností a rekordních výkonů. Po vzoru GWR vznikla a funguje po celém světě řada agentur a spolků. Některé jsou na „Guinnesse“ napojeny, jiné fungují samostatně. Vytvářejí a spravují vlastní přehledy, žebříčky, databanky. Posuzují rekordy, vystavují certifikáty, vydávají knihy, spravují muzea, pořádají festivaly a další akce.

Je to i případ agentury Dobrý den z Pelhřimova, která v České republice má v oboru exkluzivitu (od roku 1991).[7][8][9]

Zajišťuje v České republice oblast rekordů a kuriozit, posuzuje rekordní výkony, vydává certifikáty českým i zahraničním držitelům rekordů (od roku 1991).

Spravuje Českou databanku rekordů (od roku 1991).

Pořádá mezinárodní festivaly Pelhřimov – město rekordů a další akce (od roku 1991).

Každoročně v červnu v rámci festivalu vyhlašuje nové členy Síně slávy českých a slovenských rekordmanů, výroční ceny Rekordman roku a Kuriozita roku (od roku 2004).

Sestavuje, píše a vydává České knihy rekordů (od roku 2003).

Pravidelně se s vybranými rekordmany zúčastňuje festivalů v zahraničí, spolupracuje se zahraničními partnery a rekordmany (od roku 1991).

S Českou televizí natočila více jak 100 dílný seriál Rekordy a kuriozity (roku 1997 až 1998).

Podílela se na výrobě českého filmu Největší z Čechů (roku 2009).

Vybudovala, spravuje, provozuje Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově (od roku 1994), které sídlí v pěti patrech historické budovy Jihlavské (Dolní) brány. Druhá část expozice s názvem Zlaté české ručičky se nachází v budově na Nábřeží rekordů a kuriozit.

Instituce, agentury, spolky, kluby, muzea ze zahraničí: země-název-sídelní město.[10]

  • Belgie: Week-End des Records, Pepinster
  • Dánsko: Bornenes Rekordbok, Odder
  • Dánsko: Museum Guinness, Kobenhavn
  • Francie: Festival des Vieux Métiers at des Records, Rébénacq
  • Francie: Festival des Records, La Tour Blanche
  • Gruzie: Georgian Records Federation
  • Německo: Rekord-Klub SAXONIA, Leipzig
  • Německo: The Book of Alternative Records, Leipzig
  • Německo: Impossibility Challenger, Sri Chinmoy Marathon Team, Dachau
  • Indie: Limca Book of Records, Gurgaon
  • Asia Book of Records
  • Malajsie: The Malaysian Book of Records, Kuala Lumpur
  • Malta: The Malta Book of Records, Birkirkara
  • Polsko: Polskie Rekordy i Osobliwosci, Katowice
  • Rusko: International Recordsmen Club "INTERSTRONG", Moskau
  • Rusko: PARI Agency (editors of the Record Book of Russia), Moskau
  • Rusko: Kniga Rekordow DIWO (Russian record book), Moskau
  • San Marino: Museo delle Curiositá (curiosity museum, many records featured), Repubblica di San Marino
  • Singapur: Singapore Book of Records, Changi
  • Thajsko: Thailand Book of Records, Bangkok
  • Ukrajina: Ukrainian Rekord Book, National Register of Records, Kiev
  • USA: Twin Galaxies Book of Videogame and Pinball Records
  • USA: Record Holders Republic-Registry of Official World Records
  • USA: World Records for Schools
  • USA: Guinness Museum Hollywood, Los Angeles
  • Velká Británie: Guinness World Records, Londýn

Rekordy a rekordmani na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Světové unikáty[editovat | editovat zdroj]

Výběr z nejzajímavějších:[5][7][8]

Rekordy v neolympijských disciplínách a kuriozity[editovat | editovat zdroj]

Výběr:[5][7][8]

  • František Venclovský – první Čech přes kanál La Manche
  • Juraj Puci - 230 000 km pěšky
  • Manželé Zátopkovi – narozeni ve stejný den a ve stejný den získali i olympijské zlato
  • Železný Zekon (vl. jm. Zdeněk Knedla) – na laně uchyceném speciálními sponami za uši odtáhl 900 kg auto na vzdálenost 5,62 metrů, šťípání špalků na hlavě, rozbíjení betonu na hrudi
  • Ladislav Hanzel - tažení tanku o váze 41,5 tuny lidskou silou, v lehu na fakírském loži 100x přejetý motorkou
  • René „Golem“ Richter – zdvihl malíčkem 91,38 kg, jednou rukou 310 kg, oběma 501 kg, v zubech nadzvedl kovovou konstrukci s 12 lidmi a váhou 723 kg
  • Pavel Pavel - „rozchodil“ sochy moai na Velikonočním ostrově
  • Jaroslav Maxmilián Kašparů – 7 vysokoškolských titulů
  • Zdeňek Duběnka – více jak 550 bezplatných odběrů krve
  • Vítěslav Dostál – první Čech, který objel zeměkouli na jízdním kole
  • Daniel Polman – 911,68 km na kole za 24 hodin
  • Rudolf Bok – skok z pevného bodu do stojaté vody z největší výšky 58,28 metrů, běh 400 m v hořícím oděvu
  • Jan Skorkovský – první předvedl: „fotbal“ v atletice a klasický maraton s fotbalovou kontrolou míče ve vzduchu, zdolávání vrcholů hor stejným způsobem, „tenis“ bez rakety,freestyle fotbal s nejmenším míčkem, 3 mm antiperlí
  • Lubomír Vaněk – 100 párů karikatur podle živých předloh, současně kreslených oběma rukama, každý pár přibližně za 1 minutu
  • Petr Kocián – 41 minut a 17 vteřin v mrazáku v ledové tříšti
  • Martin Komárek – otevřená kniha vyřezaná pilou z kusu dřeva
  • Zdeněk Zahrádka – 10 dní pohřben zaživa, bez jídla a pití, pouze s přívodem vzduchu
  • Petr Fiedor – 10 dní 4 minuty v leže na skleněných střepech, bez jídla, 3 poslední dny bez pití, úbytek váhy 12 kg
  • Zdeněk Jiruše – na chůdách za 24 hodin 122,58 km
  • Charalambos Bursas – 6 941 hlaviček s fotbalovým míčem za 60 minut
  • Jiří Kremser – 10 850 hlaviček s tenisovým míčkem za 65 minut
  • Matěj Kodeš - 214 lidí v mýdlové bublině, 58 bublin v bublině
  • Jaromír Joo – 60 minut v kleci velikosti 6 x 2 metry se 4 ussurijskými tygry
  • Jaroslav Vopat – 1498 shybů na bradlech za 60 minut
  • Bohumil Bob Divílek – vtěsnaný v krabici o rozměrech 40 x 46 x 58 cm ve věku 70 let
  • Zdeněk Bradáč – 10 625 úniků z policejních pout během 24 hodin
  • Martin Štěpánek – na jediný nádech 8 minut a 6 vteřin pod vodou
  • Martin Slačálek – poslepu z modelíny za 60 minut 13 podobou věrných zvířat (kohout, had, los, kočka, prase, králík, koza, hroch, pes, krokodýl, potkan, ryba, medvěd)
  • Tomáš Kvoch, hendikepovaný sportovec, po úrazu bez nohou – výstupy na Sněžku po rukou a na invalidním vozíku
  • Tomáš Rybička, těžce hendikepovaný ochrnutím – 200 obrazů namalovaných hlavou
  • Klub sběratelů kuriozit (téměř tisíc členů) - řada největších sbírek na světě
  • Československo - třetí stát po SSSR a USA, jehož občan opustil Zemi v kosmické lodi (Vladimír Remek, roku 1978)
  • Zdeněk Drásal, narozený roku 1841 - nejvyšší Čech měřící 242 cm
  • Unikátní maxi a mini exponáty – v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově
  • Tradiční české názvy a rčení – Lhota (v názvu 248 obcí), Pardubický perník, Plzeňské pivo, Brněnské kolo, Pražská šunka, Olomoucké tvarůžky, Matějská pouť, „chození kolem horké kaše“, „házení hrachu na zeď“

Poznámka: většina uvedených rekordmanů jsou držitelé dalších rekordních výkonů.

Rekordmanská Síň slávy[editovat | editovat zdroj]

Členství v Rekordmanské Síni slávy je nejvyšší pocta, udělená v České republikce za celoživotní přínos v oblasti rekordů, potvrzená certifikátem. Každoročně v červnu (od roku 2004), v rámci konání Mezinárodního festivalu Pelhřimov - město rekordů, jsou uvedeny do Rekordmanské Síně slávy obvykle dvě osobnosti.[5][7]

Za 12 let existence (do roku 2016), bylo oceněno 22 osob a dvě dřevěné loutky, Spejbl a Hurvínek. Prvními členy se stali „český Guinness“, pan Ladislav Kochánek in memoriam a chodec Juraj Puci.

Dále dosud byli oceněni: Dana a Emil Zátopkovi, Karel Loprais, bratři Pospíšilové, Karel Gott,[11] Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Miloslav Stingl, Jan Skorkovský, Železný Zekon a další osobnosti. Nejmladší členkou je Martina Sáblíková.

Rekordmani s největším počtem rekordů[editovat | editovat zdroj]

Kromě rekordmanů profesionálních sportovců jsou též mnohonásobní rekordmani specialisté, v neobvyklých dovednostech a netradičních disciplínách.

Do přehledu kromě dalších jmen patří:

Profesionální sportovci[editovat | editovat zdroj]

Česká republika, Československo, příslušnost nebo působnost po celou, příp. část kariéry.[5][12]

  • Martina Sáblíková (*1987), Česká republika, rychlobruslení, fenomenální sportovkyně ve svém oboru, už před dovršením třiceti let věku.

3 x vítězka OH (roku 2010 Vancouver 2 x, 2014 Soči 1 x).

17 x mistryně světa, z toho 9 x na 5000 m, v obojím neúspěšnější v historii (roku 2007 až 2017).

Několikanásobná světová rekordmanka, mistryně Evropy a republiky.

3 x vítězka ankety Sportovec roku České republiky (roku 2007, 2009, 2010).

Více jak 15 medailí z mistrovství České republiky v silniční cyklistice.

  • Alena Housová (*1979), Česká republika, jízda na skibobu, nejúspěšnější žena v historii tohoto sportu.

30 x mistryně světa.

10 x vítězka Světového poháru.

  • Jaromír Jágr (*1972), Česká republika, hokejista, jeden z nejslavnějších hráčů hokejové historie.

Více jak dvacet zápisů v rekordmanských tabulkách NHL, klubu New York Rangers a mistrovství světa.

Držitel všech tří nejcenějších trofejí (OH, MS, Stanley Cup).

Rekordních 11 vítězství v anketě Zlatá hokejka - nejlepší český hokejista roku (mezi lety 1995 až 2014).

  • Martina Navrátilová (*1956), Československo, USA, tenistka, jedna z nejlepších hráček tenisové historie.

Rekord v počtu vyhraných turnajů, 167 ve dvouhře, 177 ve čtyřhře.

20 titulů z Wimbledonu (ze všech disciplín, roku 1976 až 2003).

59 grandslamových titulů (ze všech disciplín, roku 1974 až 2006).

Rekordmanka dalších téměř třiceti tenisových kategorií (roku 1974 až 2006).

  • Bratři Pospíšilové, Jindřich (*1942), Jan (*1945), Československo, kolová, nejúspěšnější hráči historie tohoto sportu.

20 x mistři světa (roku 1965 až 1988).

25 x mistři Československa (roku 1964 až 1988).

8 x ocenění Král cyklistiky (roku 1968, 1969, 1970, 1972, 1975, 1979, 1987, 1988).

1 x Sportovec roku Československa (roku 1979).

  • Věra Čáslavská (*1942, †2016), Československo, sportovní gymnastka, světová sportovní osobnost.

7 zlatých olympijských medailí (roku 1964 Tokio a 1968 Mexico City).

4 zlaté medaile z mistrovství světa (roku 1962 a 1966).

11 x mistryně Evropy.

4 x první v anketě Sportovec roku Československa (roku 1964, 1966, 1967, 1968).

Nejlepší sportovkyně světa (roku 1968).

  • Emil Zátopek (*1922, †2000), Československo, atlet, vytrvalostní běžec. Světová sportovní legenda.

V Helsinkách (roku 1952) jako jediný v historii OH vítěz tří nejtěžších vytrvaleckých závodů (5, 10 km a maraton).

Zlatá medaile na OH v Londýně, v běhu na 10 km (roku 1948).

První vytrvalec, který zvládl 10 km pod 29 minut (roku 1954) a 20 km za méně než hodinu (roku 1951).

18 světových rekordů (roku 1949 až 1955).

  • Josef Bican (*1913, †2001), česko-rakouský fotbalista rakouské národnosti.

Světově slavný především počtem vstřelených gólů (více jak 4500).

S Pelém a Uwe Seelerem oceněn jako Nejlepší střelec 20.století (roku 1997).

Většinu kariéry odehrál v SK Slavii Praha (roku 1937 až 1948 a 1953 až 1956).

5 x vítěz ankety European golden boot.

1 x vítěz a nejlepší střelec Středoevropského poháru (roku 1938).

Rekordman mezi prvoligovými kanonýry (357 zápasů a 518 branek).

12 x králem ligových střelců (roku 1931 až 1956).

Člen Klubu ligových kanonýrů, s pořadovým číslem 1.

16 x mistr ligy (roku 1939 až 1948),

3 x vítěz Českého poháru (roku 1941 až 1945).

Reprezentační kariéru mu narušila druhá světová válka.

Zahraničí.[3][4]

  • Lindsey Vonnová (*1984), USA, alpské lyžování, jedna z nejúspěšnějších amerických sportovkyň.

77 x vítězka v závodech Světového poháru (rekord v historii žen).

127 x na stupních vítězů a 199 x mezi nejlepší desítkou.

39 x vítězství ve sjezdu, 27 x v Super G, 2 x ve slalomu, 4 x v obřím slalomu a 5 x v superkombinaci.

4 x celková vítězka Světového poháru (Velký glóbus, roku 2008, 2009, 2010, 2012).

16 x vítězka v jednotlivých kategoriích (Malý glóbus, 8 x sjezd, 5 x Super G, 3 x kombinace).

1 x zlato na OH (roku 2010).

2 x mistryně světa (roku 2009).

Nejlepší sportovkyně světa (roku 2011, anketa Laureus).

  • Michael Phelps (*1985), USA, plavec, nejvýraznější postava historie plavání, jeden z nejlepších v historii sportu.

Rekordních 8 zlatých medailí (OH v Pekingu, roku 2008).

Celkově 28 olympijských medailí, z toho 23 zlatých.

Nejúspěšnější sportovec 3 po sobě jdoucích olympiád (roku 2004, 2008, 2012).

7 x Světový plavec roku.

26 x Mistr světa (roku 2001 až 2011).

Několikanásobný světový rekordman.

Nejlepší sportovec světa (roku 2008).

  • Usain Bolt (*1986), Jamajka, atlet, sprinter, nejrychlejší člověk historie.

8 x olympijský vítěz (roku 2008 až 2016).

11 x mistr světa (roku 2009 až 2015).

4 x světový rekordman.

4 x vítěz ankety Atlet světa (roku 2008, 2009, 2011, 2012).

4 x nejlepší sportovec světa (roku 209, 2010, 2013, 2016, cena Laureus).

  • Roger Federer (*1981), Švýcarsko, tenista, nejúspěšnější hráč tenisové historie, jeden z nejlepších sportovců světa.

Seznam rekordů (specielní přehled na Wikipedii - Seznam rekordů Rogera Federera) uvádí téměř 200 rekordních záznamů.

  • Serena Williamsová (*1981), USA, tenistka, označovaná za nejlepší a nejlépe placenou hráčku historie tenisu.

4 x vítězka OH.

22 x vítězka grandslamů ve dvouhře a 16 x ve čtyřhře.

5 x vítězka Turnaje mistryň.

71 titulů ve dvouhře na okruhu WTA Tour a 23 ve čtyřhře.

5 x první místo ve dvouhře na žebříčku WTA (v letech 2002, 2009, 2013, 2014, 2015).

Nejlepší sportovkyně světa 3 x (roku 2003, 2010, 2016, anketa Laureus).

Řada dalších prestižních nej ….

  • Tiger Woods (*1975), USA, golfista, patří mezi nejúspěšnější golfisty všech dob a sportovce s nejvyšším finančním ohodnocením.

Hráčem č.1 rekordních 623 týdnů (v průběhu let 1997 až 2010).

105 profesionálních výher.

78 turnajových vítězství na okruhu PGA Tour.

39 vítězství na European Tour.

20 vítězství na ostatních profesionálních turnajích.

14 x vítěz v Championships (roku 1997 až 2007).

9 x vyhlášen nejlepším golfistou roku.

Získal řadu dalších prestižních ocenění.

  • Michael Schumacher (*1969), Německo, automobilový závodník, statisticky nejúspěšnější pilot v historii tohoto sportu.

7 x mistr světa formule 1.

Nejvíce mistrovských titulů, vítězství, nejrychlejších kol, bodů, výher v jedné sezóně.

Jediný jezdec v historii na stupních vítězů ve všech závodech jedné sezóny (roku 2002).

Držitel řady dalších rekordů a ocenění.

Ve formuli 1 jezdil v letech 1991 až 2012.

Koncem roku 2013 utrpěl na lyžích těžký úraz hlavy, s vážnými trvalými následky.

  • Michael Jordan (*1963), USA, basketbalista. Jeden z nejlepších hráčů v historii basketbalu.

Řada zápisů v historických tabulkách nejlepší basketbalové soutěže světa NBA:

6 x vítěz a nejužitečnější hráč finále (roku 1991, 1992, 1993, 1996, 1997, 1998).

5 x nejužitečnější hráč celé sezóny (roku 1988, 1991, 1992, 1996, 1998).

10 x nejlepší střelec (roku 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1992, 1993, 1996, 1997, 1998).

Nejlépe bránící hráč (roku 1988).

Celkem odehraných 1072 zápasů, vstřelených 12192 košů, zisk 32292 bodů (roku 1984 až 2003).

Dvojnásobný olympijský vítěz (roku 1984, 1992).

  • Carl Lewis (*1961), USA, atlet - skok daleký, sprint, jeden z nejúspěšnějších v historii atletiky.

9 x olympijský vítěz (roku 1984 až 1996).

4 x zlatá medaile na jedněch OH (roku 1984, Los Angeles).

4 x zlatá medaile ve skoku dalekém na čtyřech OH po sobě (roku 1984 až 1996).

8 x mistr světa (roku 1983 až 1991).

3 x světový rekordman (skok daleký, štafeta 4 x100 a 4 x 200 m).

2 x vítěz ankety Atlet světa (roku 1988 a 1991).

  • Wayne Gretzky (*1961), Kanada, hokejista, jeden z nejlepších hráčů všech dob.

Nejvyšší počet bodů a nejvíce gólů v kanadsko-americké profesionální soutěži.

V roce ukončení profesionální dráhy (roku 1999), byl držitelem 61 oficiálních rekordů NHL a dalších desítek rekordů na klubové úrovni a v reprezentaci.

  • Diego Maradona (*1960), Argentina, fotbalista, jeden z nejlepších hráčů historie kopané.

Individuálně, na klubové a reprezentační úrovni téměř 30 prestižních záznamů jako rekordman.

  • Ingemar Stenmark (*1956), Švédsko, lyžař, jeden z nejúspěšnějších v historii sjezdového lyžování.

2 x olympijský vítěz (roku 1980).

5 x mistr světa (roku 1978 až 1982).

3 roky po sobě celkový vítěz Světového poháru v alpském lyžování (roku 1976, 1977, 1978).

Historicky nejvíce vítězství v závodech Světového poháru 86 (46 x obří slalom 40 x slalom).

  • Mark Spitz (*1950), USA, plavec, 36 let nepřekonaná plavecká legenda.

Nejúspěšnější sportovec OH v Mnichově (7 zlatých medailí, roku 1972).

Celkem 9 zlatých olympijských medailí.

3 tituly Světový plavec (roku 1969, 1971, 1972).

33 světových rekordů.

  • Eddy Merckx (*1945), Belgie, cyklista, jeden z nejlepších a nejvšestranějších v historii cyklistiky.

Vítěz v kopcích i na rovinách, celkem ve 445 závodech z 1582 absolvovaných (roku 1961 až 1978).

Za jediný rok vyhraných 54 ze 120 odjetých závodů (roku 1970).

Světový rekordman v hodinovce (v letech 1972 až 2000).

Vítězství v nejprestižnějších závodech:

Tour de France 5 x (roku 1969, 1970, 1971, 1972, 1974).

Giro d´Italia 5 x (roku 1968, 1970, 1972, 1973, 1974).

Vuelta a Espaňa 1 x (roku 1973)

Paříž-Roubaix 3 x (roku 1968, 1970, 1973).

Milán-San Remo 7 x (roku 1966, 1967, 1969, 1971, 1972, 1975, 1976).

3 x mistr světa (roku 1967, 1971, 1974).

  • Vasilij Alexejev (*1942, †2011), Rusko, vzpěrač - supertěžká váha, světová legenda tohoto sportu.

2 x olympijský vítěz (roku 1972 a 1976).

6 x mistr světa (roku 1970 až 1977).

9 x mistr Evropy (roku 1970 až 1978).

80 x světový rekordman.

  • Muhammad Ali, vlastním jménem Cassius Clay (*1942, †2016), USA, boxer, jeden z nejlepších boxerů historie, napříč všemi vahami.

Aktér památných „zápasů roku“, „desetiletí“ i „století“.

Vítěz většiny zápasů se špičkových boxery své doby.

V profesionálním ringu 56 x vítězství, z toho 37 x způsobem KO, 5 prohraných zápasů (roku 1960 až 1981).

3 tituly světového šampiona v těžké váze.

Olympijský vítěz (roku 1960, v Římě).

Sportovec století (v anketě časopisu Sports Illustrated, roku 1999).

Držitel ocenění Spirit of America Award - nejznámější americká tvář na světě (roku 1991).

Udělení ceny Televize BBC, „Sportovní osobnost století“ (roku 1999).

  • Pelé, vlastním jménem Edson Arantes do Nascimento (*1940), Brazílie, fotbalista, jeden z nejlepších sportovců všech dob.

První hráč se ziskem tří titulů mistra světa (roku 1958, 1962, 1970).

V 17 letech nejmladší mistr světa (roku 1958).

21 let odehraných na vrcholné úrovni (roku 1956 až 1977).

Rekordman brazilské reprezentace v počtu vstřelených gólů (77, roku 1956 až 1971).

Řada prvenství v klubu FC Santos (roku 1956 až 1974).

Celkově autor 1284 branek.

Vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství světa a nejlepším sportovcem planety (oboje roku 1970).

Rekordmani specialisté[editovat | editovat zdroj]

Neobvyklé dovednosti, netradiční disciplíny.[3][5]

  • Zdeněk Bradáč (*1987), Česká republika, bývalý profesionální kouzelník, žonglér, iluzionista a eskapolog.

Nejúspěšnější český rekordman Guinnessovy knihy světových rekordů.

Uveden na 9. až 10. místě v přehledu největších rekordmanů desetiletí této encyklopedie, s deseti záznamy (roku 2001 až 2010).

Celkově v Guinness World Records má zaevidovaných 25 rekordních výkonů (roku 2007 až 2012).

Držitel certifikátů na 10 českých rekordů, vydaných agenturou Dobrý den (roku 2004 až 2016).

  • Suaresh Joachim Arulanantham, Kanada.

V historickém řebříčku rekordmanů Guinnessovy knihy na třetím místě, s více jak 60 záznamy.

Obor: především výkony v extrémní vytrvalosti (od roku 1991).

  • Alastair Galpin (*1974), Nový Zéland.

Druhý nejúspěšnější „guinnessův“ rekordman s více jak 85 záznamy (od roku 2004).

Rekordní výkony, převážně typicky „guinnessovské“ z různých kuriózních nápadů, např. nejdelší masáž, nejvíce rukavic na jedné ruce, nejdelší bramborová slupka atd.

  • Tomas Lundman (*1966), Švédsko, fotbalový žonglér.

Držitel 564 rekordních výkonů, tři z nich s tenisovým míčkem, ostatní s fotbalovým (roku 1989 až 2016).

Všechny rekordy patří do několika disciplín žonglování míče nohama nebo hlavou. Postupně byly opakovaně zlepšovány.

Několik rekordů bylo zveřejněno v Guinness World Records, například hlavičkování s fotbalovým míčem non-stop 8 hod. 32 min. 3 s (roku 2004).

  • Paddy Doyle, Velká Británie.

Čtvrtý v pořadí historicky nejlepších rekordmanů Guinnessovy knihy, se 49 záznamy (roku 1990 až 2008).

Německá agentura Rekord-Klub SAXONIA uvádí výpis jeho 125 světových rekordů a celkový počet 200 národních, evropských a světových rekordů (roku 1988 až 2008).

Obor: především fitness, odolnost a vytrvalost.

  • Ashrita Furman (*1954), USA.

Nejúspěšnější „guinnessův“ rekordman.

555 zaevidovaných rekordů, z toho více jak 200 záznamů uvedeno v knize.

Po celém světě vytváří nejrůznější rekordy i výkony na zručnost, rychlost a vytrvalost, většina je kuriózní „guinnessovské“ povahy např. nejdelší běh s lahví mléka na hlavě, nejrychlejší rozbíjení vajec hlavou, různé rekordy pod vodou atd. (od roku 1979).

Exkluzivně spolupracuje s Guinness World Records.

Držitel rekordního počtu rekordů (261 světových a 1100 českých a československých, roku 1982 až 2011).

Průměr za 30 let: každých 8 dní jeden národní nebo světový rekord (roku 1982 až 2011).

55 let v pravidelném tréninku (roku 1957 až 2012).

Během kariéry předvedl odhadem 20 000 fotbalových triků, kouzel a sestav.

Téměř 1000 rekordů vytvořených na území České republiky, z toho 894 na Mezinárodních festivalech rekordmanů v Pelhřimově dozorovala, posoudila, osvědčila agentura Dobrý den (roku 1991 až 2011).

Po vytvoření posledního rekordu (roku 2011), vydán uvedenou agenturou souhrnný certifikát (1361 rekordních zápisů, světový rekord v počtu národních a světových rekordů).

Poznámka: V této sekci byly, kromě dalších zdrojů, zohledněny informace o rekordmanech z článků a příslušných odkazů na české a anglické Wikipedii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kolektiv autorů: Zlatá kniha rekordů, Olympia Praha, Šport Bratislava, r. 1987, ISBN 27-015-87 505
  2. a b Ladislav Kochánek: 1000 Česko-Slovenských NEJ ..., Albatros Praha, r. 1988, 3. upravené a doplněné vydání
  3. a b c d e f Kolektiv: Guinness World Records 2010, Slovart Praha, r. 2009, ISBN 978-80-7391-290-1
  4. a b c Kolektiv: Guinness World Records 2012, Slovart Praha, r. 2011, ISBN 978-80-7391-558-2
  5. a b c d e f g Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů V, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2015, ISBN 978-80-904428-4-9
  6. http://www.guinnessworldrecords.com Velká Británie, Guinness World Records
  7. a b c d http://www.dobryden.cz/ agentura Dobrý den
  8. a b c http://www.muzeumrekorduakuriozit.cz/ Muzeum rekordů a kuriozit
  9. http://www.ibestof.cz/business/miroslav-marek---prezident-agentury-dobry-den-spoluautor-ceske-knihy-rekordu.html magazín BEST OF – Miroslav Marek, prezident agentury Dobrý den, spoluautor České knihy rekordů
  10. http://www.recordholders.org/en/address.html Německo: Rekord-Klub SAXONIA , přehled adres
  11. http://www.dobryden.cz/stalo-se/pelhrimovske-muzeum-rekordu-u-karla-gotta/ Rekordmanská síň slávy, Karel Gott
  12. Marek, Rafaj, Vaněk: Czech Book of Records, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2014, ISBN 978-80-904428-3-2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká republika (Československo)

  • Ladislav Kochánek: 1000 československých rekordů: rekordy, superlativy, kuriozity, Olympia Praha, 1. vydání, r. 1976, 187 s.
  • Kolektiv autorů: Zlatá kniha rekordů, Olympia Praha, Šport Bratislava, r. 1987, ISBN 27-015-87 505, 280 s.
  • Ladislav Kochánek: 1000 Česko-Slovenských NEJ ..., Albatros Praha, r. 1988, 3. upravené a doplněné vydání, 165 s.
  • Ladislav Kochánek: Co člověk dokáže, Petit Ostrava, r. 1991, ISBN 80-901230-0-7, 119 s.
  • Ladislav Kochánek: Věřte nevěřte, Sfinga Ostrava, r. 1992, ISBN 80-85491-16-8, 263 s.
  • Mark Carwardine, překlad Libuše Chocholová: Guinnessova kniha zvířat, Mustang Plzeň, 1. vydání, r. 1995, ISBN 80-719-106-19, 264 s.
  • Ladislav Kochánek: 1000 Českých NEJ... a ještě něco navíc, Albatros Praha, r. 1996, ISBN 80-00-00446-1, 108 s.
  • Kolektiv autorů: Svět v rekordech: atlas superlativů: lexikon světového kulturního dědictví, GeoMedia Praha, r. 1997, ISBN 38-604-761-22, 127 s.
  • Russell Ash: Země, příroda, lidé, Euromedia Group/Top 10. Praha, r. 2002, ISBN 80-242-0873-3, 151 s.
  • Chris Bonington: Prvenství odvážných: výpravy za hranice lidských možností, Brána Praha, r. 2002, ISBN 80-724-315-60, 310 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů I, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2003, 128 s.
  • Nikolas Lenz, překlad Miloslava Hnízdilová: Mega rekordy: 1000 x nej --- , Nava Plzeň, r. 2003, ISBN 80-721-114-85, 240 s.
  • Jacqueline Dineen, Angela Royston, Michael Pollard: 300 nej --- 100 největších objevů archeologie. 100 největších lékařských objevů. 100 největších katastrof, Columbus Praha, r. 2004, ISBN 80-724-919-89, 109 s.
  • Petr David, Vladimír Soukup: 111 nej --- České republiky, Kartografie Praha, r. 2005, ISBN 80-701-186-87, 127 s.
  • Eva Poskočilová, Marek Šmíd: Světové rekordy: Země, vesmír, zvířata, rostliny, katastrofy, ekonomie a společnost, doprava (český překlad z italštiny), Perfekt Bratislava, 1. vydání, r. 2005, ISBN 80-804-630-34, 235 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů II, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2006, ISBN 80-239-7739-3, 128 s.
  • Matthew Richardson: Kniha světových prvenství: jedinečná sbírka největších objevů, nápadů, velkých činů a rekordů (překlad z anglického originálu „Penguin book of firsts“), Albatros Praha, r. 2006, ISBN 80-000-186-91, 286 s.
  • Phillip Clarke, Sarah Khan: Fakta a rekordy, originál: Facts and records (anglicky), Junior Říčany u Prahy, r. 2007, ISBN 978-80-726-7287-5, 239 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů III, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2009, ISBN 978-80-904428-0-1, 152 s.
  • Élisabeth Ferté: Zázračná planeta: rekordy Země : jen těžko uvěříte!, Albatros Praha, r. 2011, ISBN 978-80-00-02736-4, 185 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů IV, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2012, ISBN 978-80-904428-2-5, 176 s.
  • Delphine Grinberg, překlad Rémi Saillard: Malá encyklopedie rekordů, Knižní klub Praha, 1. vydání, r. 2013, ISBN 978-80-242-3709-1, 95 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Czech Book of Records, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2014, ISBN 978-80-904428-3-2, 200 s.
  • Marek, Rafaj, Vaněk: Česká kniha rekordů V, Agentura Dobrý den Pelhřimov, r. 2015, ISBN 978-80-904428-4-9, 256 s.
  • Kolektiv: Světové fotbalové rekordy 2016, Slovart Praha, r. 2015, ISBN 978-80-7529-099-1, 256 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2010, Slovart Praha, r. 2009, ISBN 978-80-7391-290-1, 288 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2011, Slovart Praha, r. 2010, ISBN 978-80-7391-397-7, 290 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2012, Slovart Praha, r. 2011, ISBN 978-80-7391-558-2, 288 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2013, Slovart Praha, r. 2012, ISBN 978-80-7391-669-5, 288 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2014 - nové rekordy, Slovart Praha, r. 2013, ISBN 978-80-7391-772-2, 256 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2015 - nové rekordy, Slovart Praha, r. 2014, ISBN 978-80-7391-908-5, 256 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2016 - nové rekordy, Slovart Praha, r. 2015, ISBN 978-80-7529-029-8, 256 s.
  • Kolektiv: Guinness World Records 2017 - nové rekordy, Slovart Praha, r. 2016, ISBN 978-80-7529-214-8, 256 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]