Matějská pouť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matějská pouť je tradičně pořádaná v areálu pražského výstaviště v Bubenči.

Matějská pouť je v dnešní době tradiční jarní provozování zábavního parku na Výstavišti v Praze-Bubenči u hranice Holešovic. Navazuje na tradici výročních poutních slavností u kostela svatého Matěje v Dejvicích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Horská dráha v Pražském Lunaparku

První záznam o konání poutí ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela.

Od té doby se – s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře – rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K proslulosti této pouti významně přispěla skutečnost, že se jedná o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta ke kostelu s dvanácti kapličkami začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská.

Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu a zvýšení počtu účastníků, jimž už zdaleka nepostačovalo prostranství před budovou fary, se stánky a pouťové atrakce postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak na dnešní Vítězné náměstí.

V období první republiky se této pouti účastnilo přibližně čtvrt miliónu lidí. V roce 1928 natočil režisér Josef Kokeisl film U svatého Matěje, když se slunko zasměje s dodnes známou písničkou Karla Hašlera U svatého Matěje.

Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT v Dejvicích byla zábavní část matějské pouti přesunuta. Roku 1960 se konala na Letné, později i v Modřanech a na Břevnově. Od roku 1963 či 1964 byla přesunuta do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Bubenči (nynější Výstaviště) a nabyla masových rozměrů (v 90. letech 20. století se počet účastníků přiblížil jednomu miliónu, poté poněkud klesl a v dalších letech se ustálil na přibližně 700 tisíc návštěvníků).

Svatomatějská pouť v kostele svatého Matěje se nyní slaví – vzhledem k přesunu svátku svatého Matěje podle českého liturgického kalendáře z 24. února na 14. května – v odlišném termínu než matějská pouť na Výstavišti.

Organizátoři[editovat | editovat zdroj]

Střelnice na Matějské pouti

Od druhé poloviny šedesátých let 20. století je vůdčí postavou organizování Matějské pouti Václav Kočka starší. Nyní je asistentem ředitele společnosti Incheba Praha, která má od města Prahy pronajatý areál Výstaviště v Bubenči. Do jeho působnosti patří gastronomie, sportovní aktivity, kultura, stánkový prodej a občerstvení.

Pouť provozuje firma KOČKA s. r. o., zapsaná 31. května 1993, jejímž jediným společníkem i jednatelem byl Václav Kočka mladší.

Atrakce[editovat | editovat zdroj]

Malá horská dráha na Matějské pouti

Historicky nejznámější zdejší atrakcí je zřejmě horská dráha Cyklon (podle některých informací pocházející z roku 1973, celková výstupní výška 13 metrů, délka dráhy 440 metrů a doba jízdy 2 minuty[1]), mnohé z desítek dalších atrakcí (zejména z Holandska) ji však v mnoha směrech předčí - pro vyznavače adrenalinových atrakcí např. centrifuga Booster, která je vysoká 60 metrů a je největší v Evropě či Katapult Bungee. Návštěvníci se mohou též svézt na vodní atrakci či na „myší“ horské dráze Super Mouse. Mezi další atrakce patří strašidelné zámky a domy smíchu, motion simulátory, střelnice, kolotoče, řetízkové kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě, autodromy, zvonkové dráhy, lochnesky a samozřejmě stánky s laskominami a občerstvením.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Švec: Novinka na Matějské: sleva pro rodiny. MF Dnes, příloha Praha, 23. 2. 2007, strana C3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Horská dráha Cyklon, QeXpedia, QeX Team

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Amusement park at the Prague Fairground ve Wikimedia Commons