Spejbl a Hurvínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spejbl a Hurvínek je legendární dvojice dřevěných loutek dle návrhu českého loutkáře Josefa Skupy, která je známá mezi dětmi i dospělými. Tyto loutky jsou aktéry mnoha dětských pohádek, ať už na CD, v televizním večerníčku nebo knihách, ale jejich hlavní doménou jsou divadelní představení Divadla Spejbla a Hurvínka, která se hrají i v zahraničí a díky nimž se Hurvínek dostal do povědomí lidí v různých částech světa. Představení byla přeložena do více než dvaceti jazyků, včetně čínštiny a japonštiny.

Proslulé loutky Spejbla a Hurvínka vznikly v roce 1919 (Spejbl) a 1926 (Hurvínek). Život jim vdechl a jejich charakter určil divadelní nadšenec Josef Skupa (18921957). Spejblovi přiřkl roli nespokojeného bručouna a popleteného poučovatele svého prostořekého syna Hurvínka. Mluvil obě postavy tak, že plynule přecházel z basu otcova do fistulky synka.

Později byla dvojice Spejbla a Hurvínka doplněna o postavu Máničky, paní Kateřiny a psa Žeryka. Ještě dříve, r. 1938, přišla na svět paní Drbálková, vytvořená a mluvená Janem Vavříkem-Rýzem. R. 1955 vznikla paní Švitorková, kterou navrhl Radko Haken a vyřezal Bohumil Rubeš a kterou do r. 1961 mluvila Míla Mellanová. Další postavy zatím asi přibývat nebudou.

Dialogy obou protagonistů postavil na principu zaskočeného učitele, maskujícího svou nedotknutelnost rodičovskou autoritou a důsledně zvídavého žáka. Jeho loutkové postavičky si záhy získaly obrovskou popularitu a rozhovory obou hrdinů byly nahrávány na gramofonové desky, které jejich slávu dále šířily.

Po smrti Josefa Skupy propůjčil svůj hlas loutkám Spejbla a Hurvínka Miloš Kirschner. Máničku mluvila Anna Kreuzmannová, od r. 1945 Božena Weleková a od r. 1969 mluví Helena Štáchová Máničku i Paní Kateřinu. Po smrti M. Kirschnera se třetím interpretem Spejbla a Hurvínka stal Martin Klásek.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]