Haplorhini
 Vyšší primáti | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Podřád | vyšší primáti (Haplorrhini) Pocock, 1918 |
| Čeledě | |
| |
| Sesterská skupina | |
| poloopice (Strepsirrhini) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyšší primáti (Haplorrhini) je jeden ze dvou podřádů primátů. Pojmenování podřádu znamená "suchý nos", což je také jeden z charakteristických rysů odlišující vyšší primáty od druhého podřádu, poloopic (Strepsirrhini). Mezi vyšší primáty patří i lidé.
Rozšíření
Převážná většina rodů tohoto podřádu žije v tropických a subtropických oblastech Nového i Starého světa. Pouze rod Homo trvale obývá, s výjimkou Antarktidy, skoro celou pevninskou část zeměkoule. Téměř všichni příslušníci podřádu vyšší primáti patří do infrařádu opice Simiiformes, druhý infrařád nártouni Tarsiiformes byl vytvořen speciálně pro jediný rod nártoun žijící na Filipínách.
Historie
Doklady o evoluci vyšších primátů můžeme rozdělit na přímé – fosilizované zbytky těl, nepřímé – vzniknou studiem současných populací a teoretické – získané analýzou paleontologického i neontologického materiálu.
Současné fosilní nálezy prokazují, že vyšší primáti nevznikli až v raném oligocénu před 30 mil. let, ale podstatně dřív než se doposud předpokládalo. Nově se jejich zrod posouvá dále do historie o 10 mil. let, do raného až středního eocénu. Podle početných asijských a skromných afrických nálezů existují dvě teorie o místě vzniku. Buď se vyvinuli v Asii a zatím nevysvětlitelně migrovali do Afriky, nebo vznikli v Africe a paralelně i v Asii. Nejstarší fosilní nálezy, pokládané za archaické vyšší primáty, pocházejí z Asie a jsou to např. rody Eosomias a Bahinia ze středního eocénu (před 40 mil. let). Africké nálezy, např. rody Catopithecus, Serapia a Proteopithecus, jsou mladší, pocházejí ze svrchního eocénu (před 35 mil. let). Jednou z nově diskutovaných možností je, že vyšší primáti se vyvinuli z rodů řazených do podřádu Adapiformes např. Altiatlasius pocházejícího z pozdního paleocénu (asi před 60 mil. let).
Z vědeckých bádání vyplývá, a v tom se většina vědců shoduje, že předstupněm vyšších primátu nebyly poloopice, ale že oba podřády se vyvíjely souběžně ze stejných archaických prapředků.[1]
Popis
Vyšší primáti jsou skupina primátů, kteří došli ve fyzickém vývoji i v sociální chování dále než poloopice. Jsou také v průměru větší i těžší, jsou u nich zřetelnější rozdíly mezi oběma pohlavími, samice jsou menší a bývají i méně výrazně zbarvené. Mají v porovnání s poloopicemi větší mozkovou část lebky (neurocranium), která vytváří pevný obal pro mozek a některé smyslové orgány. Zmenšila se obličejová část (splanchnocranium) a následně čichový aparát: Důležitost čichu poklesla ve prospěch zraku. Zmenšily se jim očnice, oči se posunují vpřed a jejich osy se stávají rovnoběžné, tím získávaly stereoskopické plastické vidění, vidí trojbarevně. Ztratili schopnost vyrábět v organismu vitamín C.
Nemají již horní ret připojen k dásni, tím je více pohyblivý: To umožňuje měnit výraz obličeje, mohou vyjadřovat radost i zlobu a pomocí mimiky se dorozumívat. Na prstech mají nehty, které jsou u některých druhů zpětně přeměny do podoby drápů. Samice mají jeden pár mléčných bradavek. U některých se vyvinul chápavý ocas s hmatovou plochou, kterým si pomáhají jako pátou končetinou (chápanovití), jiným ocas již naopak úplně chybí (gibonovití, hominidé). Kočkodanovití a gibonovití mají sedací mozoly.
Životní projevy
Až na čeleď hominidů a paviány jsou vyšší primáti stromoví živočichové žijící v široce zapojených pralesích, sestupující na zem jen zřídka. Naopak paviáni, obývající spíše okraje lesů a savany, prožívají téměř polovinu života na zemi, kde si většinou hledají potravu. Jsou to jak vyloženi vegetariáni (guerezy), tak všežravci. Nejen lidé, ale i šimpanzi loví příležitostně jiné druhy menších opic.
Téměř všechny rody, mimo člověka, se pohybují po stromech i po zemi po čtyřech končetinách, mnozí výtečně skáčou. Výjimkou jsou gibonovití, ti při pohybu ve větvích stromů používají brachiaci (mají přizpůsobené přední končetiny) a po zemi se na krátké vzdálenosti přesunují polovzpřímeně jen po zadních. Tato lokomoce je chůzí po kotnících místo po chodidlech. Až na některé výjimky (mirikinovití a nártounovití) jsou to denní živočichové.
Sociální struktura u vyšších primátu je různorodá, jsou většinou polygamní, žijí buď ve vícesamcových skupinách vedených primárním samcem nebo ve skupinách s jedním samcem a více samicemi (hulmani). Bývají také monogamní, žijí v rodinných párech a s nedospělými mláďaty (gibonovití, lidé). U žádného druhu nežijí dospělí samci nebo samice samotářsky. V porovnání s poloopicemi rodí většinou po jednom mláděti která jsou větší, ale méně vyvinuta a potřebují mnohem delší dobu než dosáhnou dospělosti, mají nepoměrně delší dobu života. U mnoha druhů pomáhají pečovat o potomky i příbuzní, nezletilí potomci nebo starší bezdětné samice.
Pro některé druhy je důležitá teritorialita, u jiných žije na stejném území více skupin, u některých se členové skupin mezi sebou průběžně mísí. Mezi vyššími primáty je hodně rozvinutá hlasová komunikace. Mimo hominidů jsou nejdále kočkodani, kteří se dokáží navzájem upozorňovat na různé druhy nebezpečí a tuto svou dovednost učí své potomky. Samozřejmostí je komunikace formou doteků nebo pachů (např. samice v říji) i neverbální vyjadřování podřazeností, náklonností a hrozeb.
Taxonomie
Vyšší primáti (Haplorrhini) – dříve opice (Anthropoidea, Simii, Simiae) jsou klasifikováni podle genetických poznatků, jsou do jednotlivých taxonů zařazování kladisticky, podle vzájemné linie příbuzností. Jsou rozdělení do dvou infrařádů. Příslušnost nártounů do podřádů vyšších primátů není jednoznačná. Protože nartouni se pravděpodobně vyvíjeli souběžně s poloopicemi i vyššími primáty, uvažuje se o zřízení třetího podřádu pro nártouny.[2]
Vyšší primáti (Haplorrhini)
│
├── infrařád nártouni (Tarsiiformes)
│ └── čeleď nártounovití (Tarsiidae)
└── infrařád opice (Simiiformes)
├── skupina ploskonosí (Platyrrhini)
│ ├── čeleď malpovití (Cebidae)
│ ├── čeleď chápanovití (Atelidae)
│ ├── čeleď kosmanovití (Callitrichidae)
│ ├── čeleď mirikinovití (Aotidae)
│ └── čeleď chvostanovití (Pitheciidae)
└── skupina úzkonosí (Catarrhini)
├── nadčeleď kočkodani (Cercopithecoidea)
│ └── čeleď kočkodanovití (Cercopithecidae)
└── nadčeleď hominoidi (Hominoidea)
├── čeleď gibonovití (Hylobatidae)
└── čeleď hominidé (Hominidae)
Poznámka: Někdy je pro zařazení ploskonosých a úzkonosých používán taxon parvorder nebo falanx, zde je použito české pojmenování oddělení.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Primates na anglické Wikipedii a Haplorhini na anglické Wikipedii.
- ↑ userweb.pedf.cuni.cz. userweb.pedf.cuni.cz [online]. [cit. 2012-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-21.
- ↑ Učebnice paleoantropologie a evoluční antropologie, userweb.pedf.cuni.cz; PDF online, 2007.
- ↑ Primates, animaldiversity.ummz.umich.edu
- ↑ Profil taxonu, řád primáti, Primates Linnaeus, 1758, biolib.cz
Literatura
- DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1979.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haplorrhini na Wikimedia Commons - Blažek: Základy primatologie, 2003, oba.zcu.cz; PDF online, dokument ke stažení
- Opice starého a nového světa, dum.rvp.cz, RTF, dokument ke stažení.
- haplorrhini, answers.com
- Haplorrhini, wordiq.com
