Nártoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nártoun

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	savci (Mammalia)
Řád:	primáti (Primates)
Podřád:	haplorhinní primáti (Haplorhini)
Čeleď:	nártounovití (Tarsiidae) Gray, 1825
Rod:	nártoun (Tarsius) Storr, 1780

Nártoun (čeleď nártounovití, jediný rod Tarsius) je poloopice, která dostala své jméno podle extrémě dlouhého nártu. Kromě toho má také obrovské oči, s kterými vidí velmi dobře ve tmě. Živí se hlavně hmyzem, který loví ve skoku. V menší míře loví také ptáky a hady. Samice jsou březí 6 měsíců a poté rodí jediné mládě. Stres v zajetí jej někdy vede k tomu, že si ublíží, nebo se dokonce zabije. Nártouni žijí na Filipínách a několika okolních ostrovech.

[editovat] Stavba těla

Tělo nártouna měří jen 10 - 18 cm a ocas přibližně 25 - 30 cm. Samci dosahují hmotnosti 120 - 140g, samice jsou asi o 10g lehčí. Třetinu jeho těla zabírá hlava s průsvitnýma ušima a obrovskýma očima, které mají v průměru až 1,5 cm a váhu až 6g, což je více než váha celého jejich mozku. V poměru k tělu má nártoun největší oči ze všech savců. Kdyby byly oči člověka ve stejném poměru k tělu jako u nártouna, musely by být stejně veliké jako grapefruit. Na očích jim také chybí tapetum lucidum - reflexní vrstva sítnice oka, která se typicky vyskytuje nočních živočichů a způsobuje zelený odlesk jejich očí. Podobně jako sova pálená dokáže nártoun otáčet hlavou téměř o 360°.

Na koncích prstů má nártoun paličkovité polštářky. Má mohutné zadní končetiny a dobře vyvinuté stehenní svaly. Ocas je dlouhý a lysý s řídkým ochlupením na konci. Konec ocasu je ze spodní strany holý a jsou na něm papilární linie (otisk prstu) podobně jako např. u lidské ruky.

Primáti, kteří se živí převážně hmyzem mívají vysoké ostré hrbolky na stoličkách a krátké jednoduché střevo.

[editovat] Způsob života

Přes den se nártoun ukrývá v dutinách stromů. V noci vyráží lovit. Pohybuje se po tenkých větvičkách stromů a přeskakuje ze stromu na strom až šestimetrovými skoky. K udržení ve větvích mu velmi pomáhají dlouhé prsty s bambulkovitými polštářky a také ocas, který využívá jak na držení, tak jako kormidlo při letu. Nártouni mají výtečný zrak, čich i sluch a jsou tedy velmi dobrými a rychlými lovci.

Žijí v rodinných skupinách, které čítají 4 až 6 exemplářů. Ve skupině žije většinou samec, jedna či více samic a několik mláďat, která se ještě neosamostatnila.

Samice rodí na počátkem období dešťů (listopad, prosinec) po 6 mněsících březosti jediné mládě. V zajetí se nártouni množí jen velmi málo. Dožívají se 8 - 12 let. Většina populace se však dříve stane kořistí kočkovitých šelem a krajt. Loví jej i kočka domácí, takže je ohrožen i v okolí vesnic. Kořistí se stává především ve dne, kdy se ukrývá v dutinách stromů a má snížené šance úniku.

Potravou je nártounovi hlavně pralesní hmyz (mravenci, sarančata, švábi, brouci), ale také štíři a drobní obratlovci jako ještěrky, hadi, netopýři, malí ptáci a hlodavci. Denně potřebuje 10 až 15 gramů potravy, což je vzhledem k velikost poměrně dost. Rostlinnou stravou se nejspíš vůbec neživí.

Nártoun své území si značkuje močí a výměškem žláz. Teritorium si vymezuje i akusticky při každodenní ranní a večerní komunikaci samce se samicí. Kilometr čtereční obývá až 200 jedinců, jsou však odkázáni na prales a jeho vypalování tak může zlikvidovat celé populace.

Vzhledem k tomu, že je nártoun noční zvíře a navíc má velmi citlivé smysly, takže se člověku dokáže snadno vyhnout, je jeho sledování v přirozeném prostředí značně problematické a o některých druzích toho zatím moc nevíme.

[editovat] Zajímavosti

Nártoun byl pro svou obratnost v lovu a malý vzrůst předlohou rytíře Yody z Hvězdných válek - (ptáky dokáže lovit za letu během skoku ze stromu na strom). Mnoho lidí však si však také okamžitě povšimne velké podobnosti nártouna s Glumem z Pána prstenů.