Vrbová Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vrbová Lhota
centrum obce
centrum obce
Znak obce Vrbová LhotaVlajka obce Vrbová Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPoděbrady
Obec s rozšířenou působnostíPoděbrady
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel571 (2023)[1]
Rozloha6,04 km²[2]
Katastrální územíVrbová Lhota
Nadmořská výška188 m n. m.
PSČ289 11
Počet domů224 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPoděbradská 25
Vrbová Lhota
289 11 Pečky
ou.vrbovalhota@quick.cz
StarostaJiří Vojtěch
Oficiální web: www.vrbova-lhota.cz
Vrbová Lhota
Vrbová Lhota
Další údaje
Kód obce537977
Kód části obce186104
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbová Lhota (německy Wrbowa Lhota, v letech 1939-1945 Weiden Lhota) je obec v okrese Nymburk ležící 6 km jihozápadně od Poděbrad. Žije zde 571[1] obyvatel a katastrální území měří 604 hektarů.

Kulturními památkami jsou v obci především secesní budova školy a kaplička svatého Václava z 19. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502. Stejně jako z okolních obcí (Kostelní Lhota, Sadská aj.) utíkali v době pobělohorské (temno) i mnozí nekatoličtí obyvatelé Vrbové Lhoty, a stali se tak exulanty v pruském Slezsku. Prokazatelně jedním z nich byl Jan Kupec († před 1759) s manželkou Kateřinou.[4] Jan Kupec s rodinou patří mezi zakladatele české osady Friedrichův Tábor v pruském Slezsku (nyní Polsko). Více informací lze zjistit v publikacích Edity Štěříkové. Pobělohorské exulanty ze všech končin světa sdružuje Exulant (spolek).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 1996 Středočeský kraj, okres Kolín [10]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Kolín, obec s rozšířenou působností Poděbrady
  • 2007 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady[11]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Vrbová Lhota (528 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kovář, pokrývač, 4 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Vrbovou Lhotu, trafika.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/329 Plaňany - Pečky - Poděbrady - Křinec, okrajem území obce vede dálnice D11 s exitem 35 (Poděbrady-západ).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku autobusová linka Poděbrady-Pečky (v pracovních dny 16 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Zkušební okruh[editovat | editovat zdroj]

U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich 2001

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Ferdinand Hrejsa: Čeští exulanti od 16. století, zvláště na Žitavsku. In: Žitavsko v českých dějinách, 1947
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31. 
  11. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1870. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]