Velká dunajská nížina
| Velká dunajská nížina Veľká dunajská kotlina Alföld Câmpia Tisei Velika mađarska nizina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 183 m n. m. (Hoportyó) |
| Rozloha | 100 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Východopanonská pánev |
| Sousední jednotky | Vnitřní Západní Karpaty, Vnější Východní Karpaty, Vnitřní Východní Karpaty, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty |
| Podřazené jednotky | Východoslovenská nížina, Dunamenti síkság, Mezőföld, Duna-Tisza közi hátság, Észak-Alföldi síkság, Nyírség, Hajdúság, Nagykunság-Hortobágyi-rónaság, Berettyó-Körösökmenti síkság, Maros hordalékkúp-síkság, Câmpia Timişului, Banatska lesna zaravan, Velikomoravska udolina, Savska nizija, Dravska nizija, Belső-somogyi homokos hordalékkúp |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Maďarsko Ukrajina Rumunsko Srbsko Chorvatsko |
 | |
| Povodí | Dunaj, Tisa, Körös, Maros |
| Souřadnice | 47° s. š., 20°30′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká dunajská nížina, dříve také Velká uherská nížina[1] (slovensky Veľká dunajská kotlina, maďarsky (Nagy)Alföld, rumunsky Câmpia Tisei, chorvatsky Velika mađarska nizina, ukrajinsky Закарпатська низовина) je geomorfologická subprovincie Východopanonské pánve v Maďarsku, na východním Slovensku (Východoslovenská nížina), na Ukrajině, v Rumunsku, v Srbsku a Chorvatsku. Je hlavní částí Panonské pánve. Leží v povodí Tisy a v maďarsko-srbském úseku Dunaje.[2]
Charakter území
Je utvořena mořskými a jezerními usazeninami, které zde již od konce třetihor pokrývají vrstvy nánosů z řek a větrů. Jde o plochou a monotónní rovinu, kterou protéká řeka Tisa. Pokryta je úrodnými sprašemi a aluviálními půdami. Původně se zde nacházela step (pusta), dnes je to jedna z hlavních zemědělských oblastí Evropy. Její nejúrodnější části se nalézají na jihu ve Vojvodině a Banátu.
Geografie
Velkou dunajskou nížinu na západě ohraničuje řeka Dunaj, na severu a východě oblouk Karpat, na jihu pohoří Velký Balkán.
Důležitými městy kotliny jsou:
- v Maďarsku Szeged a Debrecín (obě kolem 200 000 obyvatel), Kecskemét, Nyíregyháza a Szolnok
- v Rumunsku Temešvár (asi 320 000 obyv.) a Arad (obě v Banátu), Oradea a Satu Mare
- v Srbsku Subotica, Sombor, Kikinda (všechna v autonomní oblasti Vojvodina), Zrenjanin a na jihu Novi Sad
- na východě Slovenska Michalovce a na Karpatské Ukrajině Užhorod
Související články
Reference
- ↑ Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. Zpracoval RNDr. Tomáš Beránek, CSc. a kolektiv. 2. rozšířené a aktualizované. vyd. Praha : Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 82.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 148 - 149.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká dunajská nížina na Wikimedia Commons
