Užovka stromová
 Užovka stromová | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
| Podčeleď | pravé užovky Colubrinae |
| Rod | užovka (Zamenis) |
| Binomické jméno | |
| Zamenis longissimus (Laurenti, 1768) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Užovka stromová či užovka Aeskulapova (Zamenis longissimus) je nejedovatý had z čeledi užovkovitých a podčeledi Colubrinae (pravých užovek). Do roku 2005 se tato užovka řadila do rodu Elaphe, dnes je spolu s dalšími pěti druhy řazena v rodu Zamenis. Druh nemá žádné poddruhy, dříve byl uznáván poddruh Elaphe longissima romana, v roce 2006 byl však uznán za samostatný druh Zamenis lineatus.
Rozšíření
Vyskytuje se v jižní Evropě od jižní Francie až po jihozápadní Ukrajinu. Ve Španělsku obývá jen severní a východní pobřeží, střed a západ Pyrenejského poloostrova neobývá. Vyskytuje se i v jižním Německu a Rakousku (kromě Tyrolska a Vorarlberska). Dále pak na jihu Slovenska a na několika místech v Polsku (v národním parku Bieszczady). Východní hranicí jejího rozšíření je Kavkaz a Ázerbájdžán. V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě na několika málo místech, je to tedy nejvzácnější a nejohroženější had Česka. Vyskytuje se na jižní Moravě v Podyjí, kde jde o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů.
Unikátní je ostrůvkovitý výskyt užovky stromové v údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami v okolí obce Stráž nad Ohří na Karlovarsku. Jde o jednu ze tří ostrůvkovitých oblastí v Evropě, kde se tyto užovky vyskytují. V Osvinově působí od roku 2006 občanské sdružení Zamenis, jehož náplní je záchrana izolované populace, odhadované na 400–600 jedinců. V rámci záchranného programu jsou budována umělá líhniště. V místním infocentru je možné se s tímto hadem setkat a seznámit se s jeho ochranou.[2]
Další oblasti jsou v Německu (v okolí Schlangenbadu) a v polských Bieszczadech. Existuje několik teorií vzniku této odloučené populace. Někdy se uvádí, že jde o důsledek římských expanzí, které užovku rozšířily dále na sever. Římané ji totiž uctívali jako symbol lékařů. Dále, že byla tato populace vysazena rodinou Mattoni na konci 19. století. Na základě fosilních nálezů a genetické analýzy, která porovnávala jednotlivé populace užovky stromové, bylo zjištěno, že se jedná o reliktní izolovanou populaci.[3]
Vzhled
Je to velká štíhlá užovka, která obvykle dosahuje kolem jednoho metru délky, občas lze ale zahlédnout i dvoumetrový exemplář. Je to tedy náš nejdelší had. Nejdelší jedinec měřil 225 centimetrů. Těchto délek však dosahuje v jižnějších oblastech svého rozšíření, u nás bývá skutečně mnohem menší. Šupiny má hladké ve 21 až 28 řadách kolem těla (častěji spíše méně). Břišní šupiny má dobře přizpůsobené k lezení po stromech. Hlava je protáhlá, nezřetelně odlišitelná od krku. Má poměrně dlouhý ocas. Zbarvení mívá různorodé, od žluté, hnědé, přes šedou až po černou barvu. Po celém těle mívá drobné skvrnky. Břicho je světlejší, většinou žluté, někdy až bílé. Mláďata mívají za hlavou bíložluté půlměsíčky, takže je někdy zaměnitelná s užovkou obojkovou.
Způsob života a rozmnožování
Nejčastěji se vyskytuje v nadmořských výškách 300–600 m n. m. Dává přednost vlhkým biotopům nedaleko listnatých lesů, vyhledává i různá křoviska či okolí lidských obydlí (zvláště na Karlovarsku je to velmi zřetelné, užovky se kolem lidí zdržují velmi rády)[4]. Má ráda blízkost vody, ale není na ni tolik vázána jako užovka podplamatá nebo užovka obojková. Ráda leze po stromech nebo v křovinách, ale často je také k nalezení na zemi.
Loví především ptáky, ale nepohrdne ani drobnými savci, ptačími mláďaty a dokonce i jejich vejci. V mládí loví i ještěrky.
Na jaře v dubnu a květnu začínají samci bojovat o samice, se kterými se v květnu a červnu páří. Samice naklade v létě snůšku 4 až 12 vajec do různého tlejícího rostlinného materiálu (někdy i do kompostu), ze kterých se na podzim líhnou třicet centimetrů dlouhá mláďata. Inkubace vajec v přírodě trvá 130 až 155 dní, v zajetí je však mnohem kratší. Mláďata po vylíhnutí dosahují délky až 40 centimetrů a po prvním svlékání začínají přijímat potravu.
Jde o mírného hada, který kouše spíše sporadicky, při ohrožení se staví do výhružné pozice a dělá falešné výpady proti útočníkovi, častěji se však snaží uprchnout.
Mytologie
Užovka stromová hraje velkou roli v mytologii, stala se tak symbolem lékařů celého světa. Podle pověsti roku 293 př. n. l. zasáhla starověký Řím velká epidemie neznámé nemoci (pravděpodobně cholery). Zahnal ji římský bůh lékařství Aesculap, který přišel právě v podobě tohoto hada. Římané užovkám z vděčnosti postavili chrámy a začali je v nich chovat. Aesculapova hůl s ovinutou užovkou je od těch dob symbolem lékařů i farmaceutů. Tyto pověsti i symbolika podporují teorii o expanzi tohoto druhu na sever právě díky Římanům, pro potvrzení však chybí důkazy.[zdroj?]
Podle jiných autorů je nutno původ lékařského symbolu hledat u parazitického červa vlasovce medinského (Dracunculus medinensis). Obecně se však svět přiklání k užovkám stromovým.[zdroj?]
Ochrana
V České republice je zvláště chráněna jako kriticky ohrožený druh.[5] Je chráněna ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jí užívaná přirozená i umělá sídla a její biotop.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Zamenis – spolek na ochranu užovky stromové v Poohří [online]. Zamenis [cit. 2018-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Musilová Radka, disertační práce na téma: Ekologie a status užovky stromové (Zamenis longissimus) v severozápadních Čechách. 2011.
- ↑ Užovka vyhledává blízkost člověka [online]. Lidové noviny [cit. 2012-03-04]. Vyžaduje předplatné. Dostupné online.
- ↑ Příloha č. III vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
- ↑ § 50 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Literatura
- HANÁK, Jan a kol: Světem zvířat, díl IV. Praha: Albatros, 1976.
- FELIX, Jiří: Hadi. Praha: SZN, 1981.
- MORAVEC, Jiří, a kol. Plazi. Fauna ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 531 s. ISBN 978-80-200-2416-9. Kapitola Zamenis longissimus – užovka stromová, s. 304–335.
- JÍROVEC, Otto: Parasitologie pro lékaře. Praha: Avicenum, 1977.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu užovka stromová na Wikimedia Commons - Galerie užovka stromová na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Aesculapův had v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kráska v šupinách. LEMURIA TV, 2009. Dokument České televize o výskytu a ochraně užovky stromové v ČR
- BioLib.cz – Zamenis longissimus (užovka stromová) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- prirodainfo.cz
- herpetomania.com
