Olše (řeka): Porovnání verzí
m přidání kategorie Životní prostředí v Bukovci (okres Frýdek Místek) pomocí Cat-a-lot značka: Cat-a-lot |
název olše je nepravdivý název značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=řece|druhý=stromu|stránka=Olše (rod)}}{{Infobox - vodní tok |
{{Různé významy|tento=řece|druhý=stromu|stránka=Olše (rod)}}{{Infobox - vodní tok |
||
| řeka = |
| řeka = Olza<br/>''Olza'' |
||
| obrázek = Řeka |
| obrázek = Řeka Olza (červenec 2022).jpg |
||
| popisek = Olše jako pohraniční řeka rozdělující [[Těšín]] |
| popisek = Olše jako pohraniční řeka rozdělující [[Těšín]] |
||
| alt = |
| alt = |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| hčp = 2-03-03-001 |
| hčp = 2-03-03-001 |
||
}} |
}} |
||
''' |
'''Olza''' (dříve ''Olza'', {{Vjazyce2|pl|'''''Olza'''''}}, dříve ''Oldza'' nebo ''Olsza'', v [[těšínské nářečí|těšínském nářečí]] ''Olza;'' [[Němčina|německy]] ''Olse [olze]'') je [[řeka]] v okresech [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]] a [[Okres Karviná|Karviná]] v [[Česko|České republice]] a ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]], přičemž částečně tvoří [[státní hranice|státní hranici]]. Severně od [[Bohumín]]a se vlévá do [[Odra|Odry]]. Olza je 86,2 [[kilometr|km]] dlouhá,<ref group="pozn">13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici</ref> její [[povodí]] má rozlohu 1 118 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho 479 km² na území [[Polsko|Polska]].<ref>http://www.rzekipolski.info/olza.html</ref> |
||
== Název == |
== Název == |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
}}</ref>, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské [[Volha|Volga]]).<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223</ref> |
}}</ref>, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské [[Volha|Volga]]).<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223</ref> |
||
Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek ''Olza a |
Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek ''Olza a Olza'' , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Gawrecki |
| příjmení = Gawrecki |
||
| jméno = Dan |
| jméno = Dan |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru ''Aliga, Olьga, Oldza.'' Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského ''Alisa.'' Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.<ref>http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html</ref> |
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru ''Aliga, Olьga, Oldza.'' Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského ''Alisa.'' Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.<ref>http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html</ref> |
||
V [[Němčina|německy]] vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako ''Olsa'' (německy čteno [olza]). Název ''Olsza'' [olša] či '' |
V [[Němčina|německy]] vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako ''Olsa'' (německy čteno [olza]). Název ''Olsza'' [olša] či ''Olza'' vznikl díky jazykovým [[Purismus (lingvistika)|puristům]] na konci [[19. století|19. století]].<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222</ref> Na 10. shromáždění [[Kongres Poláků v České republice|Kongresu Poláků v České republice]] v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména ''Olza'' v Česku.<ref>[http://www.gazetacodzienna.pl/index.php?p=wwiad&id=1113 Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů: |
||
* Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.<ref>{{Citace elektronického periodika |
* Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
[[Soubor:Jonas Nigrinus, Ducatus Teschinensis.jpg|náhled|Název Olse [olze] na mapě z roku 1724]] |
[[Soubor:Jonas Nigrinus, Ducatus Teschinensis.jpg|náhled|Název Olse [olze] na mapě z roku 1724]] |
||
== Příčiny i údajné příčiny používání názvu |
== Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olza == |
||
* lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu |
* lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olza<ref name=":1">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Šefčík |
| příjmení = Šefčík |
||
| jméno = Ondřej |
| jméno = Ondřej |
||
Řádek 89: | Řádek 89: | ||
| rok vydání = 1998 |
| rok vydání = 1998 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu |
* počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olza [olze] použitém např. [[Jonáš Nigrini|Jonášem Nigrinim]] v roce 1724<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Téma |
| příjmení = Téma |
||
| jméno = Bedeřich |
| jméno = Bedeřich |
||
Řádek 99: | Řádek 99: | ||
| strany = 26 |
| strany = 26 |
||
}}</ref><ref name=":0" /> |
}}</ref><ref name=":0" /> |
||
* naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, |
* naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olza), tak polské (Olsza) straně<ref name=":1" /> |
||
* servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961<ref>{{Citace periodika |
* servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961<ref>{{Citace periodika |
||
Řádek 144: | Řádek 144: | ||
| datum přístupu = 2023-04-18 |
| datum přístupu = 2023-04-18 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
**název |
**název Olza byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)[[Soubor:J.Brunclíkův atlas pro školy měšťanské 1904.jpg|náhled|Název Olša na mapě z roku 1904]] |
||
== Průběh toku == |
== Průběh toku == |
||
Řádek 206: | Řádek 206: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž |
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olza také stálo několik hradů a zámků: [[Jablunkovské šance|Šance]], [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádek]], [[Těšínský hrad|hrad]] a [[Těšínský zámek|zámek]] v Těšíně, zámky [[Ráj (Karviná)|Ráj]], [[Karviná (nový zámek)|Solca]], [[Fryštát (zámek)|Fryštát]] v Karviné a [[Petrovice u Karviné (zámek)|Petrovice u Karviné]], z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také [[hrad]] a [[zámek (stavba)|zámek]] v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky. |
||
== Kultura == |
== Kultura == |
||
[[Soubor:Zaranie Śląskie.jpg|náhled|upright|„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době [[Československo-polský spor o Těšínsko#Spor v období Mnichovské dohody|polského záboru]] východní části československého Těšínska v roce 1938]] |
[[Soubor:Zaranie Śląskie.jpg|náhled|upright|„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době [[Československo-polský spor o Těšínsko#Spor v období Mnichovské dohody|polského záboru]] východní části československého Těšínska v roce 1938]] |
||
Řeka |
Řeka Olza má velký význam i pro místní [[Poláci|polskou menšinu]] – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna [[Płyniesz Olzo po dolinie]] (''Plyneš Olza po dolině''). Poláci též nazývají východní část českého [[Těšínsko|Těšínska]] [[Zaolzie]] (''Zaolší'' – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z [[Polsko|Polska]]), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky. |
||
==Galerie== |
==Galerie== |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Olše v Bukovci.jpg| |
Soubor:Olše v Bukovci.jpg|Olza v Bukovci |
||
Soubor:Olza grodek.jpg| |
Soubor:Olza grodek.jpg|Olza v Hrádku |
||
Soubor:Česky Těšín,řeka Olše s hraničním mostem.jpg| |
Soubor:Česky Těšín,řeka Olše s hraničním mostem.jpg|Olza v Českém Těšíně |
||
Soubor:Olše v Karviné.jpg| |
Soubor:Olše v Karviné.jpg|Olza v Karviné |
||
Soubor:Olza1.jpg| |
Soubor:Olza1.jpg|Olza ve Věřňovicích |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
Verze z 21. 3. 2024, 16:53
Olza Olza | |
---|---|
Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín | |
Základní informace | |
Délka toku | 86,2 km |
Plocha povodí | 1118 km² |
Průměrný průtok | ve Věřňovicích 15,4 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 2-03-03-001 |
Pramen | |
Jistebná 49°34′59,88″ s. š., 18°59′3,98″ v. d. 840–880 m n. m. | |
Ústí | |
do Odry, Kopytov / Olza 49°56′57″ s. š., 18°19′59″ v. d. 195 m n. m. | |
Protéká | |
Polsko (Slezské vojvodství) Česko (Moravskoslezský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olza (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse [olze]) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olza je 86,2 km dlouhá,[pozn 1] její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.[1]
Název
V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).[3]
Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olza , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.[4]
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[5]
V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olza vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:
- Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.[8]
- Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
- Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.
Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.[9]
V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.[10]
Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olza
- lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olza[11]
- počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olza [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724[12][9]
- naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olza), tak polské (Olsza) straně[11]
- servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map[14] Tato informace je nepřesná:
- Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
- od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.[15][16]
- název Olza byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
Průběh toku
Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.
Větší přítoky:
- levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Bystrý potok, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Karvinský potok, Mlýnka, Lutyňka, Jatný potok
- pravé – Hluchová, Puncówka, Bobrůvka (v Polsku), Petrůvka, Šotkůvka (Szotkówka)
Vodní režim
Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Jablunkov | 65,55 | 93,16 km² | 1,94 m³/s | 239,0 m³/s |
Český Těšín | 40,99 | 384,60 km² | 7,43 m³/s | 626,0 m³/s |
Věřňovice | 7,47 | 1075,62 km² | 15,4 m³/s | 970,0 m³/s |
Využití
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olza také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.
Kultura
Řeka Olza má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olza po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.
Galerie
-
Olza v Bukovci
-
Olza v Hrádku
-
Olza v Českém Těšíně
-
Olza v Karviné
-
Olza ve Věřňovicích
Odkazy
Poznámky
- ↑ 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici
Reference
- ↑ http://www.rzekipolski.info/olza.html
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
- ↑ GAWRECKI, Dan. Olza a Olše. Těšínsko. 1993, roč. 36, čís. 2, s. 13. Dostupné online.
- ↑ http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
- ↑ Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši[nedostupný zdroj]
- ↑ Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- ↑ ANONYMNÍ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny [online]. Záolší: 2017-12-18 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠEFČÍK, Ondřej. Otázka staroevropského původu hydronyma hydronyma Olza. 1. vyd. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1998.
- ↑ TÉMA, Bedeřich. Olza. Těšínsko. 1963-06-01, roč. 6., čís. 6–7, s. 26.
- ↑ ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online.
- ↑ MATÚŠOVÁ, Jana. Historie názvoslovných komisí : 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 1 Online-Ressource (71 Seiten) s. Dostupné online. ISBN 978-80-88197-08-9, ISBN 80-88197-08-2. OCLC 1150862486
- ↑ MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. HISTORIE NÁZVOSLOVNÝCH KOMISÍ 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
Literatura
- Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha
- Bohdan Małysz: Proč Olza, a ne Olše? (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107-110. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olše na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Olše ve Wikislovníku
- Hlásné profily
- Vodácký průvodce po Olši
- www.ian.cz, Geovycházky 4 Archivováno 29. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Povodí Olše
- Řeky ve Slezském vojvodství
- Řeky tvořící česko-polskou státní hranici
- Řeky v okrese Frýdek-Místek
- Řeky v okrese Karviná
- Řeky v Podbeskydské pahorkatině
- Řeky v Ostravské pánvi
- Přítoky Odry
- Vodstvo v Jablunkovské brázdě
- Geografie Slezského vojvodství
- Geografie okresu Těšín
- Bukovec (okres Frýdek-Místek)
- Životní prostředí v Bukovci (okres Frýdek Místek)
- Písek (okres Frýdek-Místek)
- Jablunkov
- Návsí
- Hrádek (okres Frýdek-Místek)
- Bystřice (okres Frýdek-Místek)
- Vendryně
- Třinec
- Vodstvo v Českém Těšíně
- Chotěbuz (okres Karviná)
- Životní prostředí v Chotěbuzi (okres Karviná)
- Vodstvo Karviné
- Dětmarovice
- Petrovice u Karviné
- Dolní Lutyně
- Příroda v Bohumíně
- Věřňovice
- Řeky protínající česko-polskou státní hranici
- Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego
- Šunychl
- Skřečoň