Sanlúcar de Barrameda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sanlúcar de Barrameda
Barrio Alto v Sanlúcaru de Barrameda
Barrio Alto v Sanlúcaru de Barrameda
Sanlúcar de Barrameda – znak
znak
Sanlúcar de Barrameda – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška30 m n. m.
Časové pásmoUTC+1 (SEČ)
UTC+2 (SELČ)
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíAndalusieAndalusie Andalusie
ProvincieCádiz
ComarcaBajo Guadalquivir
Sanlúcar de Barrameda
Sanlúcar de Barrameda
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha170,93 km²
Počet obyvatel69 727 (2022)
Hustota zalidnění407,9 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaVictor Mora Escobar (PSOE)
Oficiální webwww.sanlucardebarrameda.es
Telefonní předvolba956
PSČ11540
Označení vozidelCA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Barrio Alto.
Pohled na Barrio Alto.

Sanlúcar de Barrameda, nebo pouze Sanlúcar, je město na severozápadě provincie Cádiz, která je součástí autonomního společenství Andalusie v jižním Španělsku. Sanlúcar se nachází na levém břehu řeky Guadalquivir nedaleko národního parku Doñana, 23 km od města Jerez de la Frontera, 50 km od hlavního města provincie, Cádizu, a 119 km od hlavního města autonomní oblasti Andalusie, Sevilly. K 1. lednu 2022 zde žilo 69 727 obyvatel (INE 2022).

Na území Sanlúcaru žijí lidé již od pravěku. Ve středověku, po reconquistě, se město stalo součástí Sevillského království. V roce 1297 získal panství Guzmán Dobrý, a založil tak mocnou šlechtickou linii, která byla později známá jako rod Medina Sidonia.

Jeho strategická poloha učinila z města výchozí bod pro průzkum, kolonizaci a evangelizaci Ameriky mezi 15. a 17. stoletím. Sanlúcar ztratil velkou část své strategické hodnoty po roce 1645 kvůli zostuzení rodu Medina Sidonia, všeobecnému úpadku Španělska za Karla II., přesídlení Casa de Contratación do města Cádiz v roce 1717 a zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 .

V roce 1833 se stalo součástí nově vzniklé provincie Cádiz. V 19. století se město začalo zaměřovat na vinařství a letní turistiku.

V současné době je Sanlúcar známý svou gastronomií, především manzanilovým vínem a krevetami, svou hudbou, zejména flamencem, a letní turistikou, zejména koňskými dostihy na pláži. Méně známý, ale pro historiky velice významný, je Archiv rodu Medina Sidonia, který se nachází ve stejnojmenném paláci.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na jihu Andalusie existovaly a existují další místa nazývaná Sanlúcar, která se odlišují přidáním toponyma. V tomto případě bylo k základnímu místnímu názvu přidáno de Barrameda, což odkazuje na místo, kde se nachází sanlúcarský přístav.

Pokud jde o etymologii obou místních názvů, mezi odborníky na toto téma neexistuje shoda a existuje několik hypotéz. Název Sanlúcar by mohl vycházet ze slova šaluka (شلوقة), arabského názvu pro levanatský vítr, což je nejméně pravděpodobná hypotéza, vezmeme-li v úvahu, že levanatský vítr vane nejméně intenzivně a má nejmenší význam z celé provincie Cádiz právě v Sanlúcaru.[1][2] Další hypotézou je, že název vychází z latinského sub lucare (z latinského podstatného jména lucus, „les“).[1] Přeměna sub v so a pak v san by byla důsledkem lidové etymologie (san, zkratka pro santo, „svatý“).[1] Nicméně nejschůdnější hypotéza (kvůli archeologickým pozůstatkům v oblasti a podobnosti s latinskými slovy) tvrdí, že název Sanlúcar vychází z latinských slov sanctus locus neboli „svaté místo“ a že odkazuje na El Tesorillo de la Algaida (svatyně zasvěcená bohyni Astarte nebo Venuši), která se z části zachovala dodnes. Barrameda vychází z arabského slova bar-am-ma'ida.[1]

Sanlúcaru de Barrameda se přezdívá „Puerto Lucero“.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Vlajku Sanlúcaru vytvořil v roce 1999 místní novinář a spisovatel José Carlos García Rodríguez, který jako ústřední motiv použil znak obce.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sanlúcar de Barrameda se nachází na atlantském pobřeží autonomního společenství Andalusie v provincii Cádiz, konkrétně na levém břehu řeky Guadalquivir, která tvoří hranici mezi provinciemi Huelva a Sevilla. Má rozlohu 170,27 km². Městské pláže mají délku 6 km.[3] Hraničí s obcemi Trebujena, Jerez de la Frontera, Rota, El Puerto de Santa María a Chipiona.

Je součástí turistické oblasti zvané Costa de la Luz a od hlavního města provincie Cádiz, Cádizu, je vzdáleno 44 km nejkratší cestou a 52 km nejrychlejší cestou. Na území města je borovicový les Algaida a bažiny Bonanza, místa která jsou součástí národního parku Doñana.

Růžice kompasu řeka Guadalquivir a Atlantský oceán řeka Guadalquivir, národní a přírodní park Doñana, Almonte a Aznalcázar Trebujena Růžice kompasu
Atlantský oceán Sever Jerez de la Frontera
Západ   Sanlúcar de Barrameda   Východ
Jih
Chipiona El Puerto de Santa María a Rota Jerez de la Frontera

Reliéf[editovat | editovat zdroj]

Radniční náměstí v historickém centru.
Pohled na ústí řeky Guadalquivir v Atlantském oceánu. V pozadí národní park Doñana.
Památník Legua Cero na památku prvního obeplutí světa. Slavnostně odhalen v roce 2011.

Sanlúcar se nachází v Bétické proláklině. Část jeho území tvoří bažiny a má písečné pobřeží.

Písek má v této oblasti vysoký obsah ilmenitu. Hlavní městské centrum je podélně rozděleno roklí, která sahá od La Jara po Bonanzu.

Hydrografie[editovat | editovat zdroj]

Otec Faustino Míguez, piarista a profesor fyziky a chemie na škole, kterou měla tato kongregace v Sanlúcaru, analyzoval v roce 1872 vodu v obci ve svém díle „Analýza veřejných vod Sanlúcaru de Barrameda“.[4]

Pláže[editovat | editovat zdroj]

Sanlúcar má 6 km pláží, jež všechny spadají pod Costa de la Luz. Mezi ty hlavní patří následující:

  • Playa de Bonanza se nachází u ústí řeky Guadalquivir, vedle solných plání a bažin národního parku Doñana. Je dlouhá 1 200 metrů a v průměru široká 40 metrů. Chybí zde promenáda, voda je zde klidná a je dobře dostupná pěšky i autem.
  • Playa de Bajo de Guía je dlouhá 800 metrů a v průměru široká 50 metrů. Písek je zde jemný, díky čemuž je vhodná pro plachtění nebo jiné sporty související s větrem. Je to městská pláž s promenádou, má záchranné vybavení, je dobře dostupná a má bezbariérový přístup.
  • Playa de la Calzada o de las Piletas je městská a má promenádu. Je dlouhá 2 300 metrů a v průměru široká 60 metrů. Každé léto se zde konají koňské dostihy, a proto je také známá jako Hipódromo de Sanlúcar.
  • Playa de la Jara je dlouhá 1 500 metrů a v průměru široká 40 metrů. Je to poloměstská pláž bez promenády. Je chráněná bahenními útesy Espíritu Santo, dunami a umělými vlnolamy.

Pláže Sanlúcaru jsou tak známé, že jsou zmíněny již ve třetí kapitole Dona Quijota: „...že on sám za svých mladých let se oddal tomuto ušlechtilému řemeslu, hledaje v různých koutech světa dobrodružství, že neopominul navštívit Percheles v Malaze, ostrovy Riaranské, Compas v Seville, Azoguejo v Segovii, Oliveru ve Valencii, Rondillu v Granadě, břehy sanlúcarské...“.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Sanlúcar má subtropické klima středozemního typu. Má nízkou míru srážek a nejmírnější teploty v provincii. Ročně je zde 3 000 až 3 200 hodin slunečního svitu, což ze Sanlúcaru činí jednu z nejslunečnějších obcí v Evropě. Léto je suché.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V důsledku urbanizace zmizelo nebo je ohroženo několik borových lesů tvořených převážně borovicemi piniemi (pinus pinea) a metličkou bělokorou (retama monosperma).[5]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Chameleon obecný.

Až donedávna byl chameleon obecný (chamaeleo chamaeleon) v sadech velmi hojným druhem. Zmizení biotopu[6] tohoto druhu v důsledku masivní urbanizace španělského pobřeží z něj činí zranitelný druh. Významná je kolonie luňáků v Pinar de la Algaida.

Parky a zahrady[editovat | editovat zdroj]

V borovém lese se nachází několik již vykopaných archeologických pozůstatků, jako El Tesorillo, předřímské posvátné místo zasvěcené Luceru, římský El pozo de los Caveros a římská továrna La Algaida.

  • Jardines del Palacio Ducal de Medina Sidonia se rozprostírají kolem vévodského paláce a nad roklí. Navrženy byly na počátku 16. století a později rozšířeny. Ve středověku bylo postaveno několik jímek k zavlažování zahrady a zásobování domu. V 17. století byly instalovány fontány a vodní prvky. Stará jízdárna byla proměněna v zimní zahradu se záhony. K roku 2010 zde rostla široká škála stromů a rostlin, například akant, blahočet, zmarlika Jidášova, brslen, brachichitón, nepravý pepřovník, fíkovník, morušovník, ombú, jilm a borovice kanárská. Z tohoto místa je možné sledovat veškerou lodní dopravu na řece Guadalquvir.
  • Jardines del palacio de los Duques de Montpensier jsou velké zahrady, které doplňují letní palác postavený v 19. století pro vévodu z Montpensier. Navrhl je Lecolant, francouzský zahradník, který pro vévodu navrhl už zahrady v paláci de San Telmo v Seville. Velká část zadní zahrady se svažuje dolů od Barrio Alto k Bajo. Vzhledem k rozmanitosti druhů, které zde žijí, ji lze považovat za autentickou botanickou zahradu. Mezi ty nejvýznamnější patří vavřín indický, choricie, ombú, dračinec dračí, zmarlika Jidášova, vavřín, brslen, cypřiš, květ pomerančovníku čínského, kaučukový fíkus, vistárie, nepravý pepřovník, břečťan a dub cesmínovitý.
  • Jardines Las Piletas tvoří historickou část města, kde bylo nalezeno několik pramenů léčivých vod. Nachází se hned vedle pláže, na úpatí rokle. Místo se již od 18. století těšilo velké prestiži mezi rekreanty i místní veřejností, neboť zde díky množství rostlin panovalo příjemné mikroklima. V roce 1903 byly prameny Las Piletas prohlášeny za veřejně prospěšné a v roce 1913 převzala městská rada správu a využívání vod v Las Piletas. V roce 2003 byly po restaurování znovu otevřeny pro veřejnost. K roku 2010 mělo toto místo velký botanický význam díky četným rostlinným druhům, mezi nimiž jsou například platan východní, netík Venušin vlas, divoké fíkovníky, kornoutice africká, papyrus, myrta, pajasan žláznatý, břečťan, blahovičník, topoly bílé, cypřiše, zmarlika Jidášova, pitospory, ale i několik druhů aromatických keřů a mnoho druhů léčivých keřů.[8] Tato zahrada je zapsána v Generálním katalogu andaluského historického dědictví.[9] Od roku 2006 je zanedbávaná.[10]

Populace[editovat | editovat zdroj]

Populační centra[editovat | editovat zdroj]

Kromě hlavního centra, kterým je město Sanlúcar de Barrameda, existuje v rámci území města několik dalších sousedství. Některá z nich mají svou vlastní velmi významnou identitu, jako například La Algaida, Bonanza, La Jara, Loma de Martín Miguel a Villa Horacia. Zbytek populace žije v sousedstvích a obytných čtvrtích, která se již integrovaly do města.[11]

Populační centra a vzdálenost v km do jádra obce
Jádro Souřadnice Počet obyvatel Vzdálenost (km)
La Algaida 36° s. š., 50° v. d. 2 921 8,7
Bonanza 36° s. š., 48° v. d. 6 041 3,4
Barriada de Andalucía 36° s. š., 47° v. d. 1 263 2,3
La Jara 36° s. š., 46° v. d. 4 674 5,5
Loma de Martín Miguel 36° s. š., 47° v. d. 266 4,7
Sanlúcar de Barrameda (město) 36° s. š., 46° v. d. 46 883 0
Urbanización Castillo del Espíritu Santo 36° s. š., 46° v. d. 394 2,8
Urbanización Los Colonos 36° s. š., 46° v. d. 251 2,3
Villa Horacia 36° s. š., 46° v. d. 193 3,3
Zdroje Guía Repsol,Google Earth

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní aktivity, které se ve městě konají, jsou z velké části propagovány a organizovány různými kulturními sdruženími. Mnohé z těchto aktivit dostávají dotace od Kulturní delegace městské rady, Junta de Andalucía a soukromých institucí a společností. Rada města dává spolkům k dispozici vybavení a technické prostředky k realizaci navrhovaných činností.

Městská knihovna Rafael de Pablos
Městská knihovna Rafael de Pablos.

Kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Auditorium La Merced
  • Kulturní centrum Victoria
  • Výstavní síň Las Covachas
  • Sjezdový sál knihovny Rafaela de Pablose
  • Hudební konzervatoř Joaquína Turiny
  • Městská knihovna Rafael de Pablos
  • Obecní archiv

Mimo tato zařízení existuje mnoho aktivit, které se odehrávají venku a ve školách.

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kulturní akce, které se ve městě konají, souvisejí s podporou četby prostřednictvím různých aktivit, vážné hudby, flamenca, divadla a výtvarného umění.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Stejnojmenná města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sanlúcar de Barrameda na španělské Wikipedii.

  1. a b c d CELDRÁN, Pancracio. Diccionario de topónimos españoles y sus gentilicios. [s.l.]: Espasa, 2007. ISBN 978-84-670-0146-4. S. 709. (španělsky) 
  2. CALVO BAEZA, José María. Nombres de lugar españoles de origen árabe. Madrid: [s.n.], 1990. (španělsky) 
  3. Ayuntamiento de Sanlúcar de Barrameda. web.archive.org [online]. 2008-06-30 [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-30. 
  4. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2009-12-23 [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-23. 
  5. Catálogo de las plantas espontáneas de Sanlúcar de Barrameda. bibdigital.rjb.csic.es [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. CÁDIZ, Diario de. Cultivo Desterrado, las verduras de Sanlúcar que están enamorando a los cocineros. Diario de Jerez [online]. 2019-05-24 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. Ministerio de Medio Ambiente. web.archive.org [online]. 2008-03-13 [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-13. 
  8. Sanlucar de Barrameda: Las Piletas. web.archive.org [online]. 2009-04-22 [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-22. 
  9. RESOLUCION de 24 de febrero de 2004, de la Dirección General de Bienes Culturales, por la que se resuelve inscribir colectivamente, con carácter genérico, en el Catálogo General de Patrimonio Histórico Andaluz, los jardines de interés cultural ubicados en Cádiz y su provincia.. www.juntadeandalucia.es [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. Jardín Histórico Las Piletas - Sanlúcar de Barrameda. www.gerionsanlucar.com [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-08. 
  11. Instituto Nacional de Estadística. (Spanish Statistical Institute). ine.es [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. 
  12. Koekelberg - Jumelages. web.archive.org [online]. 2018-06-21 [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-21. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]