Fíkovník smokvoň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Fíkovník smokvoň

strom
strom
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: morušovníkovité (Moraceae)
Rod: fíkovník (Ficus)
Binomické jméno
Ficus carica
Linné, 1753
Rozřízlý plod fíkovníku
Fík - plod

Fíkovník smokvoň (Ficus carica, dříve označován jako vlašský stromek[1]) je opadavý keř nebo malý strom rostoucí obvykle do výšky 3 až 5 m, někdy i 10 m. Koruna je u starších stromů většinou velmi široká a nízká, obvykle nepravidelná. Větve vyrůstají ze sukovitého, zkrouceného nebo ohnutého kmene již nízko nad zemí. Jsou, stejně jako kmen, velmi masivní a často zkroucené. Borka fíkovníku je hladká, světle nebo olovnatě šedá s nezřetelným čárkovitým nebo síťovitým vzorem. Listy jsou tuhé a kožovité, velké asi 20 až 30 cm. Jsou zhruba stejně široké, střídavé, dlanitě členěné do 3-5 nestejně velkých laloků. Laloky jsou zaokrouhlené a tupě zubaté, na líci tmavozelené, drsně chlupaté a nelesklé. Listy mají ztlustlý řapík (5-8 cm)a silnou základnu (bázi). Květy jsou malé a nezřetelné, uzavřené v nápadném, zeleném, baňkovitém nebo hruškovitém útvaru, který má na vrcholku malý otvor pro opylovače. Doba květu je od března do července. Fík (plod) se však může vyvinout i bez opylení nebo oplození. Fíky zrají na podzim druhého roku v zelená, fialově zelená nebo načernalá nepravá plodenství. Fíkovník je pěstován právě pro své chutné plody, které se jí čerstvé, nebo sušené. Rostlina je původem z jihovýchodní Asie, domovem je patrně i na Balkánském poloostrově a v jižním Španělsku. Již od středověku je uměle vysazována v celém Středomoří. v oblastech s mírnou zimou se fíkovníku daří i daleko od jeho původního rozšíření.[2]


Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Můžeme jej pěstovat ve větších květináčích v bytě, nebo ve skleníku, v nejteplejších oblastech i na chráněném místě venku. V případě pěstování venku je vhodná zimní ochrana. V případě pěstování v květináči je v zimě potřeba zimování v 15 °C a méně, protože fíkovník je opadavá rostlina a potřebuje zimní klid. Ideální zimoviště je zasklený balkon. Při zimování omezíme zálivku. Velmi jim prospívá letnění.

Fíky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fík.

Fík je považován za ovoce, ale ve skutečnosti je to uzavřený květ fíkovníku. Je to uzavřené květenství ve kterém rostou květy a semena zároveň, těchto květů může každé květenství obsahovat až několik tisíc (v závislosti na druhu). Má cibulovitý tvar s malým otvorem, který umožňuje přístup opylovačů ke květům.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Co se týká biologie květu a vývoje plod, patří fíkovník k nejzajímavějším dřevinám. Mezi jeden ze zajímavých druhů fíkovníku patří i tzv. "kozí fíky." Ty nerodí žádná jedlá plodenství, ale produkují velké množství pylu nezbytného k opylování. Ten je na samičí květy domácího fíkovníku přenášen malou vosičkou, stehnatkou fíkovou (Blastophaga psenes). Z tohoto důvodu se "kozí fíky" vysazují vždy do plantáží domácího fíku. Kolem roku 1870 se "kozí fíky" spolu se stehnatkami dopravily z Alžírska do Kalifornie, aby tak byl zajištěn výnos tamějších kultur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Královská zahrada a fíkovna. Praha : [s.n.]. (česky) 
  2. KREMER, Bruno P.. Stromy : v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. V Praze : Knižní klub, Ikar, 2003. ISBN 80-242-1003-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu