Břečťan popínavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Břečťan popínavý

Břečťan popínavý
Břečťan popínavý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: aralkovité (Araliaceae)
Rod: břečťan (Hedera)
Binomické jméno
Hedera helix
L., 1753

Břečťan popínavý (Hedera helix Linné) je okrasná půdopokryvná a popínavá rostlina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Popínavá, vytrvalá, stále zelená rostlina s hlubokým kořenovým systémem a četnými příčepivými kořínky, které vyrůstají z uzlin na stonku a díky nim se může břečťan šplhat vzhůru. Délka stonku může být až 15m. Listy jsou na stonku postaveny střídavě, 3-5cm velké, kožovité, tmavě zelené, v okolí žilek často světleji zbarvené. Listy vykazují rozdílný tvar v přízemních partiích, kde jsou laločnaté a v koncových nadzemních partiích - na plodných větévkách, kde jsou listy celokrajné. Doba květu VII-XI. Plodem jsou malé tmavě modré nebo černé bobule, které na rostlině vydrží až do jara. Bobule jsou pro člověka jedovaté, pro ptáky jsou nejedovaté.

Pověry[editovat | editovat zdroj]

Dříve se tvrdilo, že se v břečťanu ukrývají jedovatí hadi a hlodavci. Ani jedno tvrzení se zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo, je však pravdou, že v porostu z břečťanu se ukrývají drobní živočichové a v horních patrech hnízdí drobné ptactvo.

listy a květy

Využití[editovat | editovat zdroj]

Břečťan je využíván ve Velké Británii jako pokrývka budov (převážně budov postavených z cihel). Ve vedrech slouží jako izolace, při dešti chrání zdivo před nasákavostí.

Mystika a magie[editovat | editovat zdroj]

Břečťan je symbolem nesmrtelnosti, přátelství a věrnosti. V antickém Řecku byl předáván při svatbě svatebním párům. Kvůli potřebě opory byl břečťan také ženským symbolem. Rostlina hrála významnou roli v Dionýsově (Bakchově) kultu. Bakchanti a Satyrové a Siléni jím byli ověnčeni. Břečťan zdobil také jejich thyrsy. Břečťan měl dále účinkovat jako lék na kocovinu, a to když se upletl do tvaru věnce a dal se chorému na hlavu.[1]

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Celá severní polokoule až po šedesátou rovnoběžku

plody hedera helix, duben

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Břečťan snáší přímé sluneční paprsky špatně a je to typická rostlina lesního podrostu, takže dobře snáší stín i polostín.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Okrasná rostlina, používaná ve výsadbách jako půdokryvná a popínavá. Průmyslově se z něj izolují jedovaté látky využívané k výrobě dezinfekčních přípravků.

Břečťan je významnou léčivou rostlinou. Sbíranou drogou jsou listy. Přípravky jsou hlavně na vnější použití. Pomáhá při popálení sluncem, odstraňuje celulitidu, teplé obklady jsou dobré na pohmožděniny.

břečťan jako půdokryvná dřevina

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Břečťan popínavý se rozmnožuje pomocí řízkování, ale řízkují se pouze dužnaté, ne dřevěné výhony. Po zapíchnutí do hlíny je lepší na rostlinu dát skleněnou sklenici nebo igelitový sáček.

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Bobule mohou vyvolat úporné průjmy a při požití většího množství mohou ohrozit člověka na životě. V malém množství je však léčivý, proto se používá zejména do sirupů proti kašli.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://jlswbs.wordpress.com/2010/10/02/brectan/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]