Zmarlika Jidášova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Zmarlika Jidášova

Zmarlika Jidášova
Zmarlika Jidášova
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: zmarlika (Cercis)
Binomické jméno
Cercis siliquastrum
Linné, 1758
Celkový habitus zmarliky Jidášovy
Popis jednotlivých částí zmarliky Jidášovy
Lusky posetá zmarlika Jidášova

Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum) nebo zmarlika luštinatá, běžně známá i jako Jidášův strom, je jednodomý listnatý opadavý strom původem ze Středozemí s růžovými drobnými květy. Je opylován včelami.[1] Patří mezi kauliflorické dřeviny, což znamená, že květy rostou i na kmeni.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dosahuje výšky 4–7 m a dorůstá šířky 3–5 m. Jsou to opadavé stromy nebo keře. Habitus je poměrně vzpřímený, nepravidelně větvený, kmínky a větve mají tmavošedou hladkou kůru. U nás jen vzácně vytváří stromovitý typ, spíše se setkáváme s keřovitými stromky. Listy jsou nápadité srdčité nebo ledvinité, celokrajné, světle zelené, řapíkaté 7–12 cm dlouhé. Květy, připomínající kapky krve, jsou fialově červené nebo purpurově růžové, shloučené ve svazečcích, často vyrůstají na větvích nebo i na kmínku, a to před olistěním. Květy mají široce zvonkovitý kalich s malými tupými zuby a motýlovitou korunou z nestejných plátků, z nichž 3 horní jsou menší, 10 volných tyčinek a stopkatý semeník. Kvete v dubnu a květnu. Plod je plochý a nafialovělý lusk (7–10 cm). Je úzce podlouhlý, s úzkým křídlem na břišním švu.[L 1][L 2][L 3]

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

  • Cercis siliquastrum var. Alba – květy jsou bílé, listy velmi světle zelené
  • Cercis siliquastrum var. Bodant – květy jsou tmavě růžovofialové
  • Cercis siliquastrum var. Rubra – květy jsou tmavě růžovofialové
  • Cercis siliquastrum var. Variegata – listy jsou bělavé, zeleně pestré

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Zmarlika Jidášova si žádá světlé, slunné a teplé stanoviště. V zimě snadno namrzá, ale zvláště jako mladá rostlina se dobře regeneruje. Vhodná je zimní přikrývka kořenů listím. Vyhovuje jí hlubší, živná půda, bohatá na vápník (má ráda zásaditou půdu), nepříliš suchá a propustná. Přesazování snáší špatně. Pěstují se jako zajímavost pro své květy a také pěkné zlatožluté podzimní vybavení. Hodí se jako solitéra nebo na okraje větších stromovitých skupin. Ve větších krajinářských úpravách používáme zmarliku do 350 m n. m.[L 1]

Množení[editovat | editovat zdroj]

Množí se výsevem semen na jaře pod „sklem“. Osivo delší dobu máčíme. Kultivary a variety roubujeme na kořeny Cercis siliquastrum v zimě ve skleníku. Řízkujeme jen z nouze, a to pouze letorosty přerychlených rostlin.[L 1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Strom má svůj název podle pověsti, že se na něm oběsil Jidáš Iškariotský.[L 2] To je možná zkomolenina francouzského Arbre de Judée znamenajícího strom judejský, což odkazuje na oblast, kde se vyskytoval.

Patří mezi kauliflorické dřeviny, což znamená, že květy rostou i kmeni.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cercis Siliquastrum (Zmarlika Jidášova) [online]. Rostliny.net, [cit. 2008-12-17]. Dostupné online.  
  2. a b Cercis siliquastrum – zmarlika Jidášova [online]. Garten.cz, [cit. 2008-12-17]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie, díl 2. 1. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978.  
  2. a b ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. ISBN 80-7033-541-6. S. 19.  
  3. PILÁT, Albert. Listnaté Stromy a keře našich zahrad a parků. 1. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1953.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu