Alonso Pérez de Guzmán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alonso Pérez de Guzmán el Bueno y Zúñiga

Alonso Pérez de Guzmán el Bueno y Zúñiga, sedmý vévoda de Medina Sidonia (10. září 15501615) byl španělský šlechtic, voják a ne příliš zkušený admirál a vrchní velitel španělské Armady, pod jehož vedením byla drtivě poražena v bitvě u Gravelines. Po smrti svého děda se stal sedmým vévodou de Medina Sidonia a hlavně dědicem a hlavou jednoho z nejbohatších rodů tehdejší Evropy.

Po smrti markýze ze Santa Cruz byl vévoda z nejasných důvodů určen králem Filipem II. za vrchního velitele připravujícího se loďstva. Zprvu poukazoval na to, že nemá dostatečné zkušenosti, ale posléze vložil události do rukou Boha a vydal se do boje, kde neuspěl. Po návratu Armady byl Filip sice porážkou zdrcen, ale z neúspěchu nevinil vévodu a ani nepodnikl kroky k jeho potrestání.

Obsah

[editovat] Mládí a manželství

Don Alonso se narodil do rodiny Juan Clarose Péreze de Guzmán y Aragón, hraběte de Niebla a Leonory Manrique de Zuñíga y Sotomayor. Otec Juan Claros zemřel již v roce 1555 nebo 1556 a don Alonso se stal španělským šlechticem. Mezi elitní španělskou šlechtu se dostal až po smrti svého děda Juana Alonsa v roce 1558, který byl hlavou rodu a po kterém zdědil titul sedmého vévody de Medina Sidonia a jmění tak veliké, že se stal jedním z velmi bohatých mužů.

Don Alonso byl zasnouben v roce 1565, kdy byly nastávající nevěstě Aně de Silva y Mendoza teprve čtyři roky. Ke svatbě došlo v roce 1572, když papež udělil výjimku pro naplnění tohoto manželství. Vévodova manželka byla dcerou Ani de Mendoza e de la Cerda, v té době obviněné a vězněné intrikánky proti Filipovi II. Vévodovy snahy o zachránění své tchyně způsobily, že ji bylo umožněno dožít ve vězení.

[editovat] V čele španělské Armady

Související informace naleznete v článcích Španělská Armada a Bitva u Gravelines.

Po smrti Álvaroa de Bazán, markýze ze Santa Cruz, v roce 1588, který měl na starost přípravu Nejšťastnějšího loďstva pro vyplutí směrem k Anglii bylo třeba pověřit někoho tímto nelehkým úkolem. Filipova volba padla na vévodu nejspíš kvůli jeho vysokému sociálnímu postavení. Sám véda se zprvu zdráhal a psal španělskému králi: „Zdraví mi nedovoluje, abych podnikl takovou plavbu, neboť dle oněch nemnohých zkušeností, jež mám s pobytem na moři, vím, že vždy dostanu mořskou nemoc a trpím nastuzením… Protože nemám žádných zkušeností námořních ani válečných, nejsem přesvědčen, že měl bych velet výpravě tak důležité.“

Král své rozhodnutí nezměnil a vévodovi se nakonec podařilo s loďstvem vyplout na moře. Už na počátku trpěla Armada složitými zásobovacími postupy, u pobřeží Španělského Nizozemí se nezdařilo spojení s vojsky parmského vévody a konečně střet s loďstvem vysokého lorda admirála Charlese Howarda dopadl pro Španěly katastrofálně.

Filip II. i Alžběta I. nezdar španělské výpravy přičítali v mnohém přírodním podmínkám, Filip údajně prohlásil po návratu loďstva: „Vyslal jsem své lodě do boje proti lidem, ne však proti vlnám a větrům božím.“ a Alžběta nechala razit mince s verši:


On dal větrům i vodám sil a dych,

by rozprášily řady nepřátel mých.


Po návratu z neúspěšné mise byl vévoda ve špatném zdravotním stavu, ale po určité rekonvalescenci se vrátil do královských služeb, kde zůstal až do své smrti. Později v roce 1605 způsobil svým nerozhodným jednáním ztrátu několika španělských lodí u Gibraltaru, kde byl napaden Nizozemci. Za tento neúspěch se vévoda stal terčem básně Miguela de Cervantese.[1]

Vévodova prestiž za jeho života velmi trpěla, protože mnoho lidí neúspěch Armady připisovali pouze vévodovi za vinu. Z dnešních poznatků víme, že faktorů, které způsobily porážku loďstva vedeného vévodou bylo více, od samotného výběru vrchního velitele, přes specifické přírodní podmínky po technické vybavení, které vévoda sám nemohl ovlivnit.

[editovat] Literatura

  • BRIGGS, Asa. Kdy, kde, proč a jak se to stalo. Praha : Reader’s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-6-4.  
  • STRENK, Michal. Velké záhady minulosti: co se skrývá v pozadí historických událostí. Praha : Reader’s Digest Výběr, 1995. ISBN 80-900065-2-3. Kapitola Nepřemožitelné loďstvo, s. 394–398.  

[editovat] Reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Alonso de Guzmán El Bueno, 7th Duke of Medina Sidonia na anglické Wikipedii.

  1. Soneto a la entrada del duque de Medina en Cádiz (španělsky)
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích