Salamanca

Salamanca
	Barokní Plaza Mayor
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	40°58′ s. š., 5°40′ z. d.
Nadmořská výška	802 m n. m.
Stát	Španělsko
Autonomní společenství	Kastilie a León
Provincie	Salamanca
	Salamanca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,6 km²
Počet obyvatel	155 619
Hustota zalidnění	4 031,6 obyv./km²
Etnické složení	Španělé
Náboženské složení	římští katolíci
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	historické město Salamanca
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iv
Odkaz	381 (anglicky)
Zařazení	1988 (12. zasedání)
Správa
Starosta	Julián Lanzarote Sastre
Oficiální web	aytosalamanca.es
PSČ	37001-370nn
Označení vozidel	SA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salamanca (latinsky Salmantica; francouzsky Salamanque) je univerzitní město ve Španělsku. Je hlavním městem stejnojmenné provincie a součástí autonomního společenství Kastilie a León. Leží zhruba 200 km západně od Madridu na řece Tormes. Žije zde přibližně 160 000 obyvatel. Dnes je kulturním a turistickým centrem, největší rozkvět však zažila v 16. století.

Dějiny, kultura a univerzita

Město bylo založeno v době Řimské říše; tehdy se nazývalo Salmantica či Helmantica. Postupně se vyvinulo v důležitou obchodní křižovatku. Od roku 589 zde sídlilo biskupství. Mezi lety 712 a 939 byla pod nadvládou Maurů. Po znovudobytí, zejména v 11. století, se sem stěhovalo nové obyvatelstvo z mnoha částí poloostrova.

V roce 1218 byla výnosem Alfonse IX. Leónského zřízena zdejší univerzita, která je jednou z nejstarších v Evropě a nejstarší funkční univerzitou ve Španělsku (o něco starší univerzita v Palencii fungovala necelé půlstoletí). Se zdejší univerzitou jsou spojena jména osobností jako byli Antonio de Nebrija, Luis de León, Francisco de Vitoria, Miguel de Unamuno (rektorem na počátku 20. století) a další. Mezi studenty byl i Jan od Kříže, dále Hernán Cortéz, než odjel dobývat Mexiko a na svou cestu se zde připravoval i Kryštof Kolumbus.

Největšího rozkvětu město dosáhlo v 16. století, kdy byl vystavěn také zdejší chrám a klášter sv. Štěpána (San Esteban). Tehdy prožila nejslavnější období zdejší univerzita, na níž se kolem roku 1580 ročně zapisovalo 6500 studentů; v celém městě žilo 24 000 lidí. V 17. století ovšem stejně jako v celé Staré Kastilii nastal citelný úpadek. Během této doby bylo však vybudováno mj. monumentální náměstí Plaza Mayor.

V bitvě u Salamanky v roce 1812 porazila britsko-portugalská aliance francouzské vojsko. Během represí provázejících restauraci absolutismu byla univerzita zavřena a po znovuotevření už nedosáhla svého výsadního postavení; podobně samotná Salamanca se při územní reformě roku 1833 stala řadovým provinčním městem. Roku 1877 dorazila do města železnice.

Během občanské války bylo město opěrným bodem frankistů. Dodnes zde sídlí Archiv španělské občanské války.

Historické centrum města patří od roku 1985 k památkám Světového dědictví UNESCO. V roce 2002 obdržela titul Evropské město kultury. Salamanca se jako jedno z nemnoha větších španělských měst potýká s úbytkem a zejména stárnutím obyvatelstva.

Výuka španělštiny

Oblast Castilla y León, ve které město leží, je proslulá jako kolébka španělštiny. I v současnosti zde uslyšíte nejčistší španělštinu téměř bez přízvuku. Toho využívají jazykové školy, které zde soustředí výuku španělštiny jako cizího jazyka. Ve městě tak potkáte mnoho studentů (téměř jakéhokoliv věku) z celého světa, kteří sem přijeli kvůli jazyku.

Památky

Casa de los Abarca

Hospodářství a doprava

Salamanca je odkázána především na silniční dopravu. Rychlostní komunikace (autovías) vedou ve směrech do měst Ávila, Valladolid, Zamora, Cáceres a na hranici s Portugalskem. Železnice byla značně zredukována: po zrušení železnice v trase Vía de La Plata a odbočky na Porto zbyly tratě na Madrid a Medinu del Campo, obsluhované zejména regionálními vlaky, a trať do Portugalské Guardy s jedním spojem denně. Význam zdejšího letiště je jen okrajový. Městskou dopravu zajišťují pouze autobusy.