SMER - sociálna demokracia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SMĚR - sociální demokracie
SMER - sociálna demokracia
Zkratka: SMER
Datum založení: 8. listopadu 1999
Předseda: Robert Fico (2008)a.jpg
Robert Fico
Sídlo: Súmračná 25
821 02 Bratislava
Ideologie: Sociální demokracie, Levý nacionalismus
Mezinárodní org.: Socialistická internacionála
Evropská strana: Strana evropských socialistů
Politická skupina EP: Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Stranické noviny: Noviny SMER
Barvy: Červená, zelená
Volební výsledek: 44,41 % (NR SR 2012)
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada
83 / 150
Evropský parlament
5 / 13
Oficiální web
www.strana-smer.sk
Politický systém Slovenska

Coat of arms of Slovakia.svg

Ústava Slovenské republiky
Ústavní činitelé

Prezident SR Ivan Gašparovič
Předseda vlády SR Robert Fico
Předseda NR SR Pavol Paška


Vláda SR · NR SR

Volby na Slovensku (od 1989)
Parlamentní volby:

1990 · 1992 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2012 · 2016 (plánované)


Komunální volby:
1990 · 1994 · 1998 · 2002 ·
2006 · 2010 · 2014


Prezidentské volby:
1999 · 2004 · 2009 · 2014


Další volby na Slovensku:
VÚC 2001 · EP 2004 · VÚC 2005 ·
EP 2009 · VÚC 2009 · VÚC 2013

Politické strany a hnutí
KDH · MOST-HÍD · OĽaNO · SaS
SDKÚ-DS · SMER · SMK-MKP · SNS
Zahraniční politika

SMER – sociálna demokracia, zkráceně SMER (česky: SMĚR – sociální demokracie), je politická strana působící na Slovensku. Profiluje se jako strana se sociálně-demokratickým zaměřením. V letech 20062010 byla vládní stranou, do voleb v roce 2012 působila v opozici. Ve volbách 10. března 2012 ale získala nadpoloviční většinu mandátů a sestavila vládu. Jejím předsedou je Robert Fico.

Podle oficiálních údajů měla strana k 31. prosinci 2007 15 855 členů.[1]

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem strany je sněm, který svolává předsednictvo strany nejméně jednou za dva roky. Nejvyšším orgánem strany mezi sněmy je předsednictvo strany. Předsednictvo má nejvíce 32 členů, tvoří ho předseda strany, místopředseda, krajští předsedové, předseda klubu poslanců v Národní radě SR, generální manažer a další členové zvolení sněmem.

Současní členové předsednictva jsou:

Další významní členové: Jaroslav Baška, Juraj Blanár, Jozef Buček, Tibor Glenda, Martin Glváč, Miroslav Chovanec, Mária Janíková, Peter Kažimír, Maroš Kondrót, Magda Košútová, Stanislav Kubánek, Jana Laššáková, Róbert Madej, Dušan Muňko, Oľga Nachtmannová, Pavol Pavlis, Peter Pelegrini, Ľubomír Petrák, Ľubica Rošková, Monika Smolková, Jozef Valocký, Ivan Varga, Ľubomír Vážny, Marián Záhumenský, Boris Zala, Renáta Zmajkovičová, Peter Žiga.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Názvy[editovat | editovat zdroj]

  • SMER (od 8. listopadu 1999)
  • SMER (tretia cesta) (od 4. června 2003)
  • SMER - sociálna demokracia (od 19. ledna 2005)

Založení strany[editovat | editovat zdroj]

Stranu založil v prosinci 1999 její dnešní předseda Robert Fico, který byl původně členem Strany demokratické levice (SDĽ). Tato strana byla v době založení SMERu členem vládní koalice pod vedením Mikuláše Dzurindy. Robert Fico, ještě jako člen vládní SDĽ, začal proti této koalici vystupovat, konkrétně útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice (SMK), která byla vládní koalice rovněž součástí.

Hned po svém založené začal SMER působit jako alternativa, jak vůči tehdejší Dzurindově vládní koalici, tak vůči opozici. Ještě v témže volebním období (1998-2002) přijala strana do svého názvu přívlastek "třetí cesta". Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako strana moderního progresivního středolevého politického proudu typu britských labouristů, nebo německé SPD.

Preference strany postupně rostly a naopak preference SDĽ klesaly. Tehdy vládní strana SDĽ se v následujících volbách do parlamentu nedostala, a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. V těchto volbách se SMER stal se ziskem 13,6% voličských hlasů třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku, za Mečiarovou ĽS-HZDS a Dzurindovou SDKÚ-DS. Strana tak v Národní radě obsadila 25 poslaneckých křesel. Naproti tomu, průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu lepší výsledek. SMERu se po volbách do vlády dostat nepodařilo, tu nakonec vytvořil opětovně Mikuláš Dzurinda z SDKÚ-DS (druhá vláda Mikuláše Dzurindy) a SMER zůstal v opozici. Během celého volebního období soupeřil SMER s ĽS-HZDS o vedoucí postavení v opozici. V průzkumech veřejného mínění následně SMER dosud dlouhodobě nejpopulárnější stranu ĽS-HZDS předstihl.

Integrace levicových stran[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 se Robertu Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi Strana demokratické levice (SDĽ), Sociálně demokratická alternativa (SDA) a Sociálně demokratická strana Slovenska (SDSS) se tak dohodly na společné integrací se SMERem.

Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim roku 2004 a od 1. ledna 2005 strany SDĽ, SDA a SDSS zanikly. SMER si následně změnil název na současný "SMER - sociálna demokracia" (česky "SMĚR - sociální demokracie"). Významný politický zisk pro SMER z této integrace byl zisku nových voličů a získání značky sociální demokracie. Strana se následně stala členem Strany evropských socialistů (PES) a získala mezinárodního zakotvení v Socialistické internacionále.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. července 2006 socialistická frakce Strana evropských socialistů (PES) v Evropském parlamentu odhlasovala návrh pozastavit členství straně SMER – sociálna demokracia v důsledku její povolební spolupráce s nacionalistickou Slovenskou národnou stranou, což se, podle vyjádření P. N. Rasmussena a M. Schulze, předsedů Strany evropských socialistů „neslučuje se sociálně-demokratickými hodnotami včetně respektování práv menšin a demokracie“.[2]

Volební období[editovat | editovat zdroj]

2002–2006[editovat | editovat zdroj]

Po volbách v září 2002 se SMER se ziskem 13,6 % voličských hlasů stal třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku za HZDS a SDKÚ a obsadil tak 25 poslaneckých křesel v NR SR. Tento výsledek lze pro stranu, která se poprvé zúčastnila ve volbách, považovat za velký úspěch. Vedení SMERu však bylo plně spokojené, jelikož průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu daleko lepší výsledek. Straně se po volbách nepodařilo dostat do vlády, a tak zůstala v opozici a vlastně po celé volební období soupeřila s HZDS o vedoucí postavení v opozici. V soupeření o slovenského opozičního voliče slavila úspěch. V průzkumech veřejného míněni předstihla do té doby dlouhodobě nejpopulárnější stranu HZDS a od roku 2004 si udržovala stabilní první místo s preferencemi těsně pod 30 %, zatímco preference druhé strany v pořadí, HZDS, byly okolo 15 %.

Poslanecký klub SMERu v NR SR[editovat | editovat zdroj]

Poslanci SMERu zvolení ve volbách v roce 2002: Edita Angyalová, Jaroslav Baška, Monika Beňová, Juraj Blanár, Jozef Buček, Jozef Burian, Dušan Čaplovič, Miroslav Číž, Igor Federič, Robert Fico, Darina Gabániová, Bohumil Hanzel, Miroslav Chovanec, Robert Kaliňák, Maroš Kondrót, Jana Laššáková, Róbert Madej, Dušan Muňko, Milan Murgaš, Pavol Paška, Igor Šulaj, Ivan Varga, Ľubomír Vážny, Boris Zala, Renáta Zmajkovičová

Místo Moniky Beňové, která byla zvolena za poslankyni Evropského parlamentu, se v roce 2004 stal poslancem náhradník Peter Oremus. Po jeho úmrtí v roce 2006 jej nahradil Marián Záhumenský.

V březnu 2005 posilnil poslanecký klub SMERu Dušan Jarjabek, bývalý člen ĽS-HZDS a Vojtech Tkáč, bývalý člen ĽS-HZDS a Ľudové únie. Poslanecký klub SMERu se tak stal nejsilnějším poslaneckým klubem v parlamentu a jediným, kterému se počet členů během volebního období zvýšil.

2006-2010[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku První vláda Roberta Fica.

Po parlamentních volbách, v kterých strana SMER-SD s výrazným odstupem od ostatních stran zvítězila, postavila vládní koalici s SNS a ĽS-HZDS s Robertem Ficem jako premiérem.

2010-2012[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v červnu 2010 zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 %. Prezident Ivan Gašparovič pověřil sestavením vlády Roberta Fica, jelikož však nebyl schopen koaliční vládu sestavit, druhý pokus byl prezidentem udělen již lídryni SDKÚ-DS Ivetě Radičové, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.[3]

I když si SMER-SD oproti minulým volbám polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí SDKÚ-DS, odešla do opozice. Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak její předseda Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany.

2012-2016[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Druhá vláda Roberta Fica.

Po předčasných parlamentních volbách, ve kterých strana SMER-SD zvítězila ještě s výraznějším odstupem od ostatních stran než ve volbách minulých, sestavila vládu opět v čele s Robertem Ficem. V této vládě zasedli pouze členové SMERu a nestraníci za tuto stranu nominovaní.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, ve kterých se zúčastnila strana SMER, respektive SMER-SD.

Parlamentní volby[editovat | editovat zdroj]

volby počet hlasů hlasy v % počet mandátů poznámky
2002 387 100 13,46 % 25 opozice
2006 671 185 29,14 % 50 koalice s SNS a ĽS-HZDS
2010 880 111 34,79 % 62 opozice
2012 1 134 280 44,41 % 83 jednobarevná vláda

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

volby počet hlasů hlasy v % počet mandátů poznámky
2004 118 535 16,89 % 3 účast ve frakci PES
2009 264 722 32,01 % 5 účast ve frakci S&D

Volební preference[editovat | editovat zdroj]

Volební preference strany v procentech podle Štatistického úradu SR. Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5 % potřebné pro vstup do parlamentu.

Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politické straně.

Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
2004 . . . . . . 28,0 28,6 27,7 28,1 26,6 28,2
2005 31,6 30,1 29,7 30,2 30,3 29,2 30,3 31,7 35,4 32,8 32,1 32,5
2006 36,8 33,5 34,5 32,4 32,0 28,5 35,6 41,5 39,8 43,7 41,9 42,4
2007 47,7 46,7 45,3 42,9 41,6 40,7 43,0 42,8 39,1 40,9 42,1 45,2
2008 43,9 45,4 42,8 40,5 42,9 46,7 48,5 44,9 46,5 44,8 46,3 48,0
2009 48,5 46,0 43,7 45,7 41,6 40,4 44,9 38,5 35,3 37,4 . .

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva SMĚRu
  2. Členství SMĚRU pozastaveno
  3. Slovenský prezident pověřil vytvořením vlády Radičovou. Fico přiznal prohru

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]