Druhá vláda Mikuláše Dzurindy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhá vláda Mikuláše Dzurindy

Předseda vlády Mikuláš Dzurinda (2011)
Pořadí pátá (od r. 1993)
Předseda Mikuláš Dzurinda
Místopředsedové Pál Csáky
Ivan Mikloš
Daniel Lipšic
(Lucia Žitňanská)
Robert Nemcsics
(Pavol Rusko,
Jirko Malchárek)
Počet členů 16
Politické subjekty SDKÚ, SMK, KDH, ANO
(v době jmenování)
Jmenována Rudolfem Schusterem
Datum jmenování 16. října 2002
Vyslovení důvěry 14. listopadu 2002[1]
Demise 4. července 2006
Konec v úřadu 4. července 2006
Důvod ukončení rozpad vládní koalice
Kauzy Směnky, skupinka
Webová stránka vlada.sk
Programové prohlášení

Druhá vláda Mikuláše Dzurindy působila na Slovensku od 16. října 2002 do 4. července 2006. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 20. a 21. září 2002.

Předsedou vlády byl Mikuláš Dzurinda. Vládu tvořila koalice Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ), Strany maďarské koalice (SMK), Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a strany Aliance nového občana (ANO).

Vláda měla 16 členů, z nichž původně 6 ovládala SDKÚ, 4 SMK, 3 KDH a 3 ANO. Po odchodu KDH z koalice získaly její ministerstva SDKÚ a SMK v poměru 2:1.

Politické kauzy a vládní krize[editovat | editovat zdroj]

Kauza Směnky[editovat | editovat zdroj]

Významnou kauzu představovala kauza Směnky. Tato kauza vedla v srpnu 2005 k odvolání tehdejšího ministra hospodářství Pavla Ruska z funkce. Následný rozkol ve straně ANO vyvrcholil krizí v parlamentu, která trvala až do 21. září. Podle zveřejněných informací si Pavol Rusko půjčil v roce 2003, v době, kdy již působil ve funkci ministra, 104,5 mil. Sk od podnikatele Ľubomíra Blaška.

Rusko odstoupil z funkce ministra až po návrhu premiéra Dzurindy na jeho odvolání. Byl odvolán 24. srpna. Dva dny předtím mu předsednictvo strany ANO vyjádřilo plnou podporu. Proti tomuto usnesení hlasovali členové strany Ľubomír Lintner, Jirko Malchárek a Jozef Heriban, členové Ľubo Roman a František Tóth nehlasovali. Lintner a Malchárek následně prohlásili, že by Rusko měl z funkce ministra odstoupit.

Kauza Skupinka[editovat | editovat zdroj]

Vláda postupně ztrácela podporu v parlamentu, když po kauze Skupinka odešla i část poslanců SDKÚ. Opozice vládu obviňovala z podplácení „nezávislých“ poslanců, mezi které nyní patřili i bývali poslanci z řad Mečiarovy ĽS-HZDS a komunistické strany. Krize v parlamentu vyvrcholila 12. září, kdy pro obstrukci opozice nemohl složit poslanecký slib náhradník Pál Keszegh za zesnulého poslance Zsolta Komlósyho (oba za SMK). Za podpory části nezařazených poslanců se krizi podařilo ukončit až 21. září.

Odchod KDH[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2006 opustilo dále vládu i KDH v důsledku sporu o smlouvu s Vatikánem. Ministři KDH podali demise, 8. února jmenoval prezident republiky nové tři ministry a předseda vlády zároveň souhlasil s konáním předčasných voleb v červnu téhož roku.[2] Jednalo se již však o vyvrcholení potíží, jelikož již od počátku roku 2005 měla vláda v parlamentu pouze menšinovou podporu.[3]

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Portfej Ministr Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda   SDKÚ 16. října 2002 4. července 2006
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti, lidská práva a menšiny Pál Csáky   SMK 16. října 2002 4. července 2006
Místopředseda vlády
a ministr financí
Ivan Mikloš   SDKÚ 16. října 2002 4. července 2006
Místopředseda/kyně vlády
a ministr/yně spravedlnosti
Daniel Lipšic   KDH 16. října 2002 8. února 2006
Lucia Žitňanská   SDKÚ 8. února 2006 4. července 2006
Místopředseda vlády
a ministr hospodářství
Robert Nemcsics   ANO 16. října 2002 9. září 2003
Pavol Prokopovič (pověřen řízením)   SDKÚ 10. září 2003 23. září 2003
Pavol Rusko   ANO 23. září 2003 24. srpna 2005
Ivan Mikloš (pověřen řízením)   SDKÚ 24. srpna 2005 4. října 2005
Jirko Malchárek   4. října 2005 4. července 2006
Ministr dopravy, pošt a telekomunikací Pavol Prokopovič   SDKÚ 16. října 2002 4. července 2006
Ministr zemědělství Zsolt Simon   SMK 16. října 2002 4. července 2006
Ministr výstavby a regionálního rozvoje László Gyurovszky   SMK 16. října 2002 4. července 2006
Ministr vnitra Vladimír Palko   KDH 16. října 2002 8. února 2006
Martin Pado   SDKÚ 8. února 2006 4. července 2006
Ministr obrany Ivan Šimko   SDKÚ 16. října 2002 24. září 2003
Eduard Kukan (pověřen řízením)   SDKÚ 24. září 2003 10. října 2003
Juraj Liška   SDKÚ 10. října 2003 1. února 2006
Martin Fedor   SDKÚ 1. února 2006 4. července 2006
Ministr zahraničních věci Eduard Kukan   SDKÚ 16. října 2002 4. července 2006
Ministr práce, sociální věci a rodiny Ľudovít Kaník   SDKÚ 16. října 2002 17. října 2005
Iveta Radičová   SDKÚ 17. října 2005 4. července 2006
Ministr životního prostředí László Miklós   SMK 16. října 2002 4. července 2006
Ministr školství Martin Fronc   KDH 16. října 2002 8. února 2006
László Szigeti   SMK 8. února 2006 4. července 2006
Ministr kultury Rudolf Chmel   ANO 16. října 2002 24. května 2005
František Tóth   ANO 24. května 2005 5. dubna 2006
Rudolf Chmel   ANO 5. dubna 2006 4. července 2006
Ministr zdravotnictví Rudolf Zajac   ANO 16. října 2002 4. července 2006

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sme.sk/c/725889/o-dovere-vlade-sa-rozhodne-dnes.html
  2. http://www.novinky.cz/zahranicni/76952-slovenska-vlada-schvalila-zkraceni-volebniho-obdobi.html
  3. http://hn.ihned.cz/c1-17783560-slovenska-vlada-padla-budou-volby

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]