Praděd

Praděd
	Vrchol Pradědu v zimě (pohled od jihu)
Vrchol	1491 m n. m.
Prominence	983 m ↓ Bohdašínské sedlo
Izolace	128 km → Sněžka
Seznamy	Tisícovky v Česku #5; Ultratisícovky #4; Nejprominentnější hory CZ #2; Nejizolovanější hory CZ #3; Hory Hrubého Jeseníku #1
Poznámka	Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Pradědský hřbet
Souřadnice	50°4′58″ s. š., 17°13′52″ v. d.
	Praděd
Povodí	Morava → Dunaj, Opava → Odra
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491,3 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,^[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce, okres Bruntál.

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Název

Staří Slované říkali hoře Stará vatra,^[3] koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora (Keilicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem). Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd.^[4] Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Slezský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.^[5]

Přístup

Praděd je přístupný z několika směrů. Na vrchol vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna, kterou kopíruje i zelená turistická značka (9 km). Turisticky je Praděd přístupný také po hlavní červeně značené hřebenovce od Červenohorského sedla (asi 10 km). Nejprudší výstup vede po modře značené cestě z Koutů nad Desnou kolem dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (asi 14 km s převýšením 800 m). Dalšími možnostmi jsou cesta od severovýchodu ze sedla Vidly nebo od jihozápadu ze sedla Skřítek.

Historie vysílače

Na vrcholu původně stála kamenná rozhledna, vysoká 32,5 m, postavená v letech 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Původně se nazývala Habsburgwarte, v roce 1938 byla přejmenovaná na Adolf-Hitler-Turm. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se 2. května 1959. Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese (něm. Thüringer Wald) v Německu.

S rozmachem televizního vysílání v 60. letech na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou nového vysílače, původně vysokého 162 m.^[6] Jako první byla vybudována asfaltová silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu. Výstavba vysílače byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m^[6] je za dobrého počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, vzácně, při dobré viditelnosti i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku.

Ochrana přírody

V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Zajímavosti

Jako výška vrcholu je nejčastěji uváděna hodnota 1491 m n. m., ale lze se setkat i s hodnotami 1491,3, případně 1492 nebo 1493 metrů. Stavbou vysílače byl vrchol hory ovlivněn, proto již nelze přesnou výšku určit. Jako geodetický bod nyní slouží střed antény televizního vysílače ve výšce 1616 m n. m.^[6]

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz
↑ Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3
↑ Strážci, ochránci a duchové našich hor, Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi
↑ [1]
↑ ^a ^b ^c ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23.

Související články

Euroregion Praděd

Externí odkazy

Slovníkové heslo Praděd ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Altvater v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praděd na Wikimedia Commons
Praděd na eJeseniky.com
Ski areál Praděd na Ceske-sjezdovky.cz
Praděd na Tisicovky.cz

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[2] CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz

[3] Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3

[4] Strážci, ochránci a duchové našich hor, Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi

[5] [1]

[:0-6] ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Jesenické tisícovky

Hlavní vrcholy (55)	Praděd (1491 m) • Vysoká hole (1465 m) • Keprník (1423 m) • Velký Máj (1385 m) • Vozka (1377 m) • Malý Děd (1369 m) • Jelení hřbet (1367 m) • Břidličná hora (1358 m) • Dlouhé stráně (1354 m) • Šerák (1351 m) • Mravenečník (1344 m) • Vřesník (1343 m) • Pecny (1334 m) • Červená hora (1333 m) • Spálený vrch SV (1313 m) • Temná (1264 m) • Medvědí hřbet (1261 m) • Velká Jezerná (1249 m) • Černá stráň (1237 m) • Ostrý vrch (1230 m) • Medvědí vrch (1216 m) • Homole (1209 m) • Jelení loučky (1205 m) • Orlík (1204 m) • Malé loučky (1203 m) • Sokol (1187 m) • Malý Máj SZ (1186 m) • Ostružná (1184 m) • Velký Klín (1177 m) • Výrovka (1168 m) • Velký Klínovec (1167 m) • Lysý vrch (1128 m) • Polom (1128 m) • Šindelná hora (1126 m) • Tupý vrch (1123 m) • Medvědí louka (1111 m) • Černava (1103 m) • Žárový vrch (1101 m) • Lyra (1099 m) • Karliny kameny (1091 m) • Javorový vrch (1079 m) • Ztracený vrch (1078 m) • Hřbety (1058 m) • Šindelná hora JZ (1057 m) • Hradečná (1057 m) • Velké Bradlo (1051 m) • Troják (1050 m) • Žárový vrch SV (1045 m) • Hnědý vrch (1044 m) • Pytlák (1040 m) • Vysoká hora (1031 m) • Srnčí vrch (1026 m) • Ostruha (1023 m) • Zaječí hora (1012 m) • Ucháč (1010 m)

Vedlejší vrcholy (30)	Petrovy kameny (1447 m) • Žalostná (1352 m) • Spálený vrch (1313 m) • Velký Jezerník (1309 m) • Zámčisko S (1264 m) • Jelenka (1214 m) • Malý Jezerník (1208 m) • Hubertka (1198 m) • Medvědí vrch JV (1195 m) • Klínová hora (1179 m) • Kamzičí vrch (1173 m) • Medvědí hora (1167 m) • Prostřední vrch (1153 m) • Točník (1145 m) • Malý Klín (1101 m) • Lyra J (1097 m) • Velký Klín JZ (1093 m) • Obří skály (1084 m) • Šumný (1075 m) • Nad soutokem (1060 m) • Orlík Z (1056 m) • Nad Petrovkou (1050 m) • Černá stráň S (1047 m) • Stará hora (1045 m) • Velké Bradlo Z (1041 m) • Pytlácké kameny (1027 m) • Soukenná (1026 m) • Ostruha JV (1022 m) • Kopřivná (1019 m) • Žárový vrch JZ (1012 m)