Vysoká hole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoká hole

Pohled na Vysokou holi od jihu (ze Sobotína)
Vrchol 1 465 m n. m.
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Kamzičnická hornatina / Vysokoholský hřbet
Souřadnice 50° 3′ 31″ s. š., 17° 13′ 50″ v. d.
Vysoká hole
Green pog.svg
Vysoká hole
Povodí Dunaj

Vysoká hole (1 465 m) je druhá nejvyšší hora ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to zároveň i druhá nejvyšší hora Moravy a také Českého Slezska, po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi oběma zeměmi. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením. Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihozápadní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.

Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. V letech 1919–1922 tu československá armáda konala dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů.[1] Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení. Jediným zbytkem po těchto aktivitách jsou pozůstatky betonového soklu pro radar. V letech 1943 – 44 zde byla vybudována německou Luftwaffe a organizací Todt radarová základna I. třídy „Nebelhorn“. Radar typu Würzburg Riese měl operační dosah 75 km a byl velkou hrozbou pro americké bombardovací svazy (bližší viz na http://krnovsko.eu/?p=1185)

Velká kotlina [editovat]

Pohled do Velké kotliny
Upolínová louka ve Velké kotlině

Na východním úbočí Vysoké hole, v pramenné oblasti řeky Moravice, se nachází nejcennější část CHKO Jeseníky, Velká kotlina. Vznikla jako ledovcový kotel (kar) působením svahového ledovce v průběhu dob ledových. Jsou zde lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě.

Velká kotlina je známá jako botanicky nejbohatší lokalita v Česku a jedna z nejbohatších lokalit ve střední Evropě – roste zde asi 350 druhů vyšších rostlin (arkto-alpínských, ale i teplomilných).[2] K nejvýznamnějším a nejvzácnějším druhům patří místní endemity: jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus).

Vzácné rostliny však spásáním ohrožuje kamzík horský, nepůvodní skalní býložravec, který sem byl roku 1913 přivezen z rakouských Alp. Dnes je tu kolem 150 kusů těchto zvířat a správa CHKO má v plánu je do roku 2013 úplně vyhubit. Proti tomu se však zdvihl odpor a tak od roku 2009 o.s. „Jesenický kamzík“ bojuje za jejich záchranu.[3]

Letecká havárie [editovat]

Dne 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC-3 pod registrací OK-WDY na trase z Ostravy do Prahy s 27 cestujícími a čtyřčlennou posádkou. Posádka za nepříznivého počasí zanedbala navigaci, působením silného větru (s jehož směrem předpověď navíc nepočítala) došlo ke snosu letounu mimo plánovanou trasu a při nedodržení minimální bezpečné výšky pro přelet hor stroj v husté mlze narazil do terénu. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob, z toho tři členové posádky. Příkladnou pomoc přeživším tehdy poskytli členové Horské záchranné služby ve spolupráci s vojenskými výsadkáři, kteří shodou okolností prodělávali nedaleko lyžařský výcvik.[4]

Literatura [editovat]

  1. ↑ Vysoká hole [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné online.  
  2. ↑ Jeník J., Bureš L., Burešová Z., 1980: Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15: 1-28.
  3. ↑ Zachraňme jesenické kamzíky! – oficiální stránky sdružení
  4. ↑ Historie létání v Jeseníkách - nehody [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné online.  
Jesenické tisícovky
Hlavní
vrcholy
(56)
Praděd (1491 m) • Vysoká hole (1465 m) • Keprník (1423 m) • Velký Máj (1386 m) • Vozka (1377 m) • Malý Děd (1368 m) • Jelení hřbet (1367 m) • Břidličná (1358 m) • Dlouhé stráně (1353 m) • Šerák (1351 m) • Mravenečník (1343 m) • Vřesník (1342 m) • Červená hora (1333 m) • Pecný (1329 m) • Spálený vrch SV (1313 m) • Temná (1263 m) • Medvědí hřbet (1261 m) • Velká Jezerná (1248 m) • Černá stráň (1237 m) • Ostrý vrch (1228 m) • Medvědí vrch (1216 m) • Homole (1209 m) • Jelení loučky (1205 m) • Orlík (1204 m) • Černý vrch (1201 m) • Sokol (1187 m) • Ostružná (1184 m) • Malý Máj SZ (1182 m) • Velký Klín (1178 m) • Výrovka (1167 m) • Velký Klínovec (1166 m) • Lysý vrch (1128 m) • Polom (1127 m) • Šindelná hora (1125 m) • Tupý vrch (1122 m) • Medvědí louka (1111 m) • Černava (1103 m) • Lyra (1103 m) • Žárový vrch (1096 m) • Karliny kameny (1078 m) • Osikový vrch (1078 m) • Jelení loučky Z (1076 m) • Hřbety (1058 m) • Šindelná hora JZ (1058 m) • Hradečná (1057 m) • Velké Bradlo (1050 m) • Troják (1049 m) • Malé Bradlo (1044 m) • Žárový vrch SV (1043 m) • Pytlák (1040 m) • Vysoká hora (1031 m) • Srnčí vrch (1026 m) • Čepel (1024 m) • Ostruha (1022 m) • Zaječí hora (1012 m) • Ucháč (1009 m)
Vedlejší
vrcholy
(29)
Petrovy kameny (1446 m) • Žalostná (1352 m) • Spálený vrch (1313 m) • Velký Jezerník (1309 m) • Zámčisko S (1264 m) • Jelenka (1214 m) • Malý Jezerník (1208 m) • Hubertka (1197 m) • Medvědí vrch JV (1194 m) • Klínová hora (1180 m) • Kamzičí vrch (1173 m) • Prostřední vrch (1153 m) • Malý Klín (1100 m) • Lyra J (1097 m) • Velký Klín JZ (1092 m) • Obří skály (1082 m) • Šumný (1073 m) • Nad soutokem (1057 m) • Orlík Z (1055 m) • Nad Petrovkou (1051 m) • Černá stráň S (1048 m) • Stará hora (1043 m) • Velké Bradlo Z (1043 m) • Soukenná (1026 m) • Ostruha JV (1022 m) • Loupežník (1020 m) • Kopřivná (1019 m) • Plošina (1017 m) • Žárový vrch JZ (1008 m)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysoká_hole&oldid=10315568“