Vysoká hole
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vysoká hole | |
|---|---|
 |
|
| pohoří | Jeseníky |
| vrchol | 1 465 m |
| světadíl | Evropa |
| státy |  Česko |
| povodí | Dunaj |
Vysoká hole je druhá nejvyšší hora Moravy, ležící v pohoří Jeseníky. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením.
Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní zvané Suť je rozsáhlé kamenné moře. Jihozápadní svahy spadají do ledovcového karu Velká kotlina, kde jsou lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě. V této lokalitě nalezneme na ploše několika hektarů 485 druhů vyšších rostlin (arkto - alpínských, ale i teplomilných), a proto je nejrozmanitějším společenstvem v celé České republice. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Problematický je výskyt kamzíka horského, nepůvodního skalního býložravce (přivezen z rakouských Alp roku 1913). Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Koncem druhé světové války zde nacisté budovali polní letiště.
[editovat] Velká kotlina
Na východním úbočí Vysoké hole, v pramenné oblasti Moravice, se nachází nejcennější část CHKO Jeseníky, Velká kotlina. Vznikla jako ledovcový kotel (kar) působením svahového ledovce v průběhu dob ledových. Velká kotlina je známá jako botanicky nejbohatší lokalita v České republice a jedna z nejbohatších lokalit ve střední Evropě - roste zde asi 350 druhů vyšších rostlin.[1] K nejvýznamnějším druhům patří místní endemity - jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský.
[editovat] Literatura
- ↑ Jeník J., Bureš L., Burešová Z., 1980: Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15: 1-28.
