Poslanecká sněmovna Parlamentu Itálie
Neprovádějte přesun, pokud by mohl být sporný. Je-li stránka zároveň navržena na smazání, nepřesouvejte ji před koncem diskuse.
| Parlament Itálie Poslanecká sněmovna |
|||||
|
|||||
| Druh | dolní komora | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Volební období | 2008–2013 | ||||
| Předsedkyně | Laura Boldrini[1], Sinistra Ecologia Libertà od 25. února 2013 |
||||
| Místopředsedové | Luigi Di Maio Roberto Giachetti Marina Sereni[2] |
||||
| Členů | 630 | ||||
| Politické subjekty | Demokratická strana (293), MoVimento 5 Stelle (109), Lid svobody (97), Scelta Civica (47), Sinistra Ecologia Libertà (37), Liga Severu za nezávislost Padánie (20), Bratři Itálie (9), další (18)[3] | ||||
| Poslední volby | 13. a 14. dubna 2008 | ||||
| Sídlo | Palazzo Montecitorio, Řím | ||||
| Oficiální web | http://english.camera.it/ | ||||
Poslanecká sněmovna Parlamentu Itálie (italsky: Camera dei Deputati) je dolní komora italského parlamentu sestávající ze 630 křesel. Funkční období je pětileté. V ústavním systému země je její postavení rovnocenné horní komoře Senátu. Volby se do obou zastupitelských sborů uskutečňují současně.
Sídlem Sněmovny je Palazzo Montecitorio v Římě, současnou předsedkyní pak Laura Boldrini.
Obsah |
Volební systém[editovat]
Zákon č. 270 z roku 2005 změnil stávající většinový volební systém, který byl praktikován od vzniku „druhé republiky“ z počátku 90. let 20. století, na smíšený podmíněný systém.
Poslanecká sněmovna je složena ze 630 poslanců. 617 mandátů je rozděleno poměrným volebním systémem ve 26 volebních obvodech, 12 mandátů volí ve čtyřech obvodech Italové žijící v zahraničí a 1 mandát je přidělen na základě zákona v regionu Valle d´Aosta. Volit mohou občané, kteří dosáhli 18 let věku (aktivní volební právo), zvoleni mohou být občané po dosažení 25 let věku (pasivní volební právo). Uzavírací klauzule pro samostatné politické strany činí 4 % platných hlasů, pro koalice 10 % platných hlasů za podmínky, že alespoň jedna strana koalice získala minimálně 2 % hlasů.
Pokud vítězná strana neobdrží 55 % mandátů, pak je uplatněna tzv. většinová prémie, která vítězi voleb zaručuje zisk 340 ze 617 mandátů.
Vedení[4][editovat]
Předsedkyně[editovat]
Místopředsedové[editovat]
Kvestoři[5][editovat]
Tajemníci[editovat]
- Ferdinando Adornato
- Davide Caparini
- Edmondo Cirielli
- Riccardo Fraccaro
- Claudia Mannino
- Anna Margherita Miotto
- Annalisa Pannarale
- Caterina Pes
- Anna Rossomando
- Manfred Schullian
- Valeria Valente
Výsledky posledních voleb z dubna 2008[editovat]
Současné složení poslanecké sněmovny vzešlo z předčasných parlamentních voleb uskutečněných 13 a 14. dubna 2008.
| Strany a koalice | Hlasů | % | Změna | Křesla | Změna | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Koalice S. Berlusconiho |
17 064 314 13 629 096 |
46.81 37.39 |
+3.83[6] –1.02 |
344 276 |
+102 +60 |
|
| Koalice W. Veltroniho |
13,686,501 12 092 969 |
37.54 33.17 |
+4.05[7] +1.97 |
246 217 |
+3 –9 |
|
| Unie Centrum | 2 050 309 | 5.62 | –1.13 | 36 | –3 | |
| Duhová levice | 1 124 428 | 3.08 | –7.11 | 0 | –72 | |
| Pravice – Tříbarevný plamen | 885 226 | 2.43 | +1.82 | 0 | — | |
| Socialistická strana | 355 575 | 0.98 | –1.91 | 0 | –18 | |
| Südtiroler Volkspartei | 147 666 | 0.41 | –0.07 | 2 | –2 | |
| Autonomie Liberté Démocratie | — | — | — | 1 | ±0 | |
| Movimento Associativo Italiani all'Estero | — | — | — | 1 | +1 | |
| Další | 1 146 978 | 3.13 | +0.52 | — | –11 | |
| Celkově | 36 452 286 | 100% | 630 | |||
Galerie[editovat]
-
Obelisk Montecitorio. V pozadí Poslanecká sněmovna.
-
Zadní část Palazzo Montecitorio, architekt Ernesto Basile.
-
Přední část Palazzo Montecitorio.
-
Hlavní vchod spolu se sloupem Montecitorio.
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Chamber of Deputies na anglické Wikipedii.
- ↑ http://presidente.camera.it/
- ↑ http://www.camera.it/leg17/40
- ↑ http://www.camera.it/leg17/46
- ↑ http://www.camera.it/leg17/40
- ↑ http://www.camera.it/leg17/44
- ↑ Lid svobody byl založen v březnu 2008, navázal na předchozí formaci Berlusconiho Vzhůru Itálie.
- ↑ Demokratická strana byla založena v říjnu 2007, kdy navázala na předchozí levicové subjekty.
- PROKOPOVÁ, Aneta. Italské parlamentní volby 2008 a italský stranický systém [online]. Brno: Department of Political Science - Faculty of Social Studies, Masaryk University, 2009-5-10, [cit. 2010-06-09]. Dostupné online. (česky)
