Panenské početí Ježíše Krista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
„Sestoupí na tebe Duch svatý…“ Lk 1, 35 (Kral, ČEP). Obraz Zvěstování od Guida Reni, znázorňující i ono působení Ducha svatého (v horní části znázorněn holubicí).

Panenské početí Ježíše Krista je učení, podle kterého matka Ježíše Nazaretského Marie otěhotněla bez pohlavního styku s lidským otcem a zůstala pannou až do narození Ježíše. Toto učení je všeobecně přijímáno v křesťanských církvích i v islámu. Je potřeba ho odlišovat od učení o věčném Mariině panenství, že zůstala pannou až do své smrti, a od učení o neposkvrněném početí Panny Marie, které se týká početí a narození samotné Marie (dle apokryfů ze svaté Anny). Tato učení uznává katolická církev.

Bible[editovat | editovat zdroj]

Nový zákon uvádí panenské početí v Lukášově a Matoušově evangeliu. V Lukášově evangeliu se Marie podivila oznámení, že počne a porodí syna, které jí sdělil anděl:

Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem? Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
— Lk 1, 34–35 (Kral, ČEP)

Výraz nežiji s mužem použitý v českém ekumenickém překladu je eufemismus, který ve starověkém Izraeli pod Mojžíšským Zákonem znamenal, že nikdy neměla sex a tudíž je pannou. Další text evangelia vyjadřuje, že počala zázračně z Ducha svatého.[1][2]

U Matouše se uvádí, že k Josefovi přišel anděl Páně a řekl mu:

Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
— Mt 1, 18 (Kral, ČEP)

O něco dále je narození z panny zmíněno přímo a vysvětleno jako splnění proroctví:

Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘
— Mt 1, 23 (Kral, ČEP)

To je zřejmý odkaz na Izajáše Iz 7, 14 (Kral, ČEP). Dále evangelium ještě zmiňuje, že i poté co se Marie s Josefem zákonitě oddali, nadále "Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš." Mt 1, 25 (Kral, ČEP)

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

„Pokud někdo nevyznává, podle učení svatých Otců..., že Maria, Boží Rodička /Theotokos/ svatá a vždy panna /Aeiparthenos, semper virgo/[3] a neposkvrněná /Immaculata/, v tomto posledním čase počala bez mužského semene /sine virili semine/ z Ducha svatého ve vlastním slova smyslu a v pravdě samého Boha, Slovo, které je zrozeno z Otce přede všemi věky, a že ho porodila bez jakéhokoli porušení /virgo intacta/, když její panenství zůstalo nedotčené i po porodu... budiž odsouzen /„Anathema sit!“, doslova „Buď proklet!“/[4]

--3. kánon Lateránského koncilu[5]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Panenské početí je součástí víry v nadpřirozeno a v to, že Ježíš byl víc než jen člověk. Christologie považující Ježíše za prostého člověka se nazývá psilantropismus, také teorie adopce za Božího syna jej považuje za prostého člověka v době narození.

Z vědeckého hlediska nejsou případy partenogeneze u savců prokázány. I pokud by se jednalo o anomálii, není možné, aby se bez přítomnosti mužského chromozomu Y narodilo dítě mužského pohlaví. Otec historického Ježíše mohl být neznámý nebo zapřený, jak se snažil ukázat středověký, satiricko-parodický protikřesťanský židovský spis Toledot Ješu, který otce jmenuje Pantera. Mohlo také dojít k oplodnění Marie bez jejího vědomí a lékařsky je možné, že přitom byla zachována panenská blána. Také se mohlo jednat o označení dívky, u které ještě nebyla pozorována menstruace, a k oplodnění Marie mohlo dojít během první ovulace ještě před první menstruací.[6]

Matoušovo evangelium používá, stejně jako Septuaginta (starověký řecký překlad Starého zákona) v odkazovaném Izajášově proroctví, slovo panna (řecky παρθένος parthenos), zatímco v původním hebrejské textu bylo dívka (עַלְמָה alma), tedy mladá, nevdaná žena, která však nemusí být nutně panna. Učení tedy mohlo vzniknou dodatečně ve snaze dokázat, že se jedná o pravého mesiáše v souladu s nepřesným překladem proroctví.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oba citáty podle českého ekumenického překladu, řecky zní Mariina slova "Πῶς ἔσται τοῦτο ἐπεὶ ἄνδρα οὐ γινώσκω", v přepisu "pós estai touto epei andra ou ginóskó".
  2. Různé jiné překlady Bible uvádějí "když jsem dosud nepoznala muže", "neznám muže, ""nemám styk s mužem", "nemám manžela", "neznám muže", "nespala s mužem", "neměla styk s mužem" apod.
  3. Srov. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=499.
  4. Srov. citace z bohovědných slovníků na http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=384.
  5. Podle NICOLAS, Jean-Hervé. Syntéza dogmatické teologie. II, Vtělení slova. Vyd. 1. Praha: Krystal OP, 2007. 319 s. Theologia maior. ISBN 978-80-85929-95-9. S. 186.
  6. a b VERMÈS, Géza. Ježíšovo narození: historie a legenda. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 183 s. ISBN 978-80-7432-004-0

Související články[editovat | editovat zdroj]