Testimonium flavianum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Testimonium Flavianum, česky Flaviovo svědectví, jsou dva texty původně z 1. století n. l. , které v díle Josefa Flavia zmiňují osobu Ježíše Krista. Oba texty se nacházejí v jeho spise Židovské starožitnosti, avšak autentičnost druhého není všeobecně akceptována a existují názory, že se jedná o pozdější interpolaci.

Texty[1][editovat | editovat zdroj]

První text (20,9,1)[editovat | editovat zdroj]

„Protože Ananos měl takovou povahu, usoudil, že je vhodná chvíle, když Festus byl mrtvý a Albinus byl ještě na cestě, a svolal zasedání soudců, přivedl před ně Jakuba, bratra Ježíše, zvaného Kristus, a některé jiné. Obvinil je z porušování zákonů a předal je k ukamenování.“

Druhý text (18,3,3)[editovat | editovat zdroj]

„V té době žil Ježíš, moudrý muž, lze-li jej nazývat mužem. Vykonával totiž podivuhodné skutky, byl učitelem lidí, kteří radostně přijímali pravdu, a získal na svou stranu mnoho Židů i mnohé z pohanů. On byl Kristus. A ačkoli na udání našich předních mužů jej Pilát odsoudil k ukřižování, ti, kteří si jej dříve zamilovali, od toho neupustili. Opět živý se jim totiž ukázal třetího dne, když božští proroci o něm toto i mnoho jiných věcí předpověděli. A ani dnes ještě nezmizelo pokolení křesťanů, kteří se tak po něm nazvali.“

Hodnocení textů[editovat | editovat zdroj]

U prvního textu se pozdější křesťanská interpolace, která by se snažila Josefovi podsunout znalost (a pozitivní hodnocení) Ježíšovy osoby, jeví spíše nepravděpodobná. Naopak, ve srovnání s druhým se může zdát, že první text je příliš „slabý“ a má povahu opravdu jen záznamu historické události.

Sporný však zůstává druhý text a již od 16. století se začalo pochybovat, zda se jedná o původní znění Flaviova díla, protože ještě Órigenés (185-253) „vyčítal“ Flaviovi, že obdivoval Jana Křtitele, avšak Krista již nepřijal a nestal se křesťanem. Z toho lze usoudit, že Órigenés citovanou verzi neznal. Avšak již o několik let později Eusebius z Kaisareie (asi 270-339) cituje právě tento text[2].

Proto se objevují hypotézy, že pravděpodobně někdy před Eusebiem (v 2.-3. století) neznámý křesťanský opisovač buď celý oddíl napsal sám, nebo pozměnil původní kratší verzi. Druhou teorii podporuje existence kratší verze uvedeného místa v arabském překladu Flaviova díla z 10. století:

„V té době žil moudrý muž jménem Ježíš. Jeho způsob života byl dobrý a byl znám jako ctnostný. A mnoho lidí z Židů i z jiných národů se stalo jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k ukřižování a ke smrti. Říkali, že se jim zjevil třetí den po ukřižování a že byl živ; podle toho byl pokládán za Mesiáše, o němž proroci předpovídali zázraky.“[3]

Nedávný jazykovědný výzkum ukázal, že neexistují žádné vážné filologické důvody k předpokladu, že Josephus nemohl o Ježíšovi napsat to, co napsal.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Citováno dle Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I., Vyšehrad 2001, ISBN 80-7021-406-6, str. 396.
  2. Eusebova zmínka o Testimonium Flavianum
  3. Věra Zbiejczuková: Testimonium Flavianum in blog. 27. leden 2004
  4. THIEDE, Carstev Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str. 236.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Frolíková, Alena: Rané křesťanství očima pohanů. Svědectví řecky a latinsky píšících autorů 1.-2. století, Praha 1992