Mistrovství Evropy v rychlobruslení mužů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství Evropy v rychlobruslení mužů pořádá Mezinárodní bruslařská unie od roku 1893 s výjimkou válečných let. V letech 1891, 1892 a 1946 se konaly neoficiální šampionáty. Do roku 1989 se mužské mistrovství konalo nezávisle na ženském, od roku 1990 se pořádají společné šampionáty.
Obsah |
Historie [editovat]
Tratě [editovat]
- V letech 1891 a 1892 se závodilo na třech tratích: ⅓ míle (536 m) – 1 míle (1609 m) – 3 míle (4828 m).
- V letech 1893–1895 se závodilo na třech tratích: 500 m – 1 500 m – 5 000 m.
- V letech 1896–1935 se závodilo na čtyřech tratích: 500 m – 1 500 m – 5 000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
- V letech 1936–1947 se závodilo na čtyřech tratích: 500 m – 1 500 m – 3 000 m – 5 000 m (tzv. malý čtyřboj).
- Od roku 1948 se závodí na čtyřech tratích: 500 m – 1 500 m – 5 000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj)
- Výjimkou byl šampionát v Lahti 1967, kde kvůli extrémně silnému mrazu nahradili pořadatelé závod na 10 km závodem na 3 km, aby závodníci nebyli tak dlouhý čas ve velmi nízkých teplotách. Velký čtyřboj tak byl nahrazen malým čtyřbojem.
Hodnocení [editovat]
- V letech 1891 a 1892 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1893–1907 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál většinu závodů. V letech 1893–1895 tak nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň dva závody (z celkových tří tratí), v letech 1896–1907 nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň tři závody (z celkových čtyř tratí). Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem Evropy stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
- V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího evropského rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
- Od roku 1928 je používán samalog systém.
Medailisté [editovat]
Neoficiální šampionáty [editovat]
| Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|---|
| 1891 | Hamburk | neuděleno | neuděleno | neuděleno |
| 1892 | Vídeň | neuděleno | neuděleno | neuděleno |
| 1946 | Trondheim |  Göthe Hedlund |
 Aage Johansen |
 Nikolaj Petrov |
Oficiální šampionáty [editovat]
V letech 1936–1948 se mistrovství Evropy mohli zúčastnit i neevropští závodníci, kteří byli členy evropských bruslařských klubů.
.svg){kind=small}
Medailové pořadí závodníků [editovat]
V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1891, 1892 a 1946.
| Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Rintje Ritsma |
6 | 2 | 2 | 10 |
| 2. | Sven Kramer |
6 | 1 | 0 | 7 |
| 3. |  Clas Thunberg |
4 | 4 | 0 | 8 |
| 4. | Ivar Ballangrud |
4 | 0 | 2 | 6 |
| 5. | Oscar Mathisen |
3 | 2 | 1 | 6 |
| 6. | Hjalmar Andersen |
3 | 2 | 0 | 5 |
| 7. | Ard Schenk |
3 | 1 | 0 | 4 |
| 8. | Rudolf Gundersen |
3 | 0 | 0 | 3 |
| 9. | Knut Johannesen |
2 | 3 | 1 | 6 |
| 10. | Kay Arne Stenshjemmet |
2 | 2 | 1 | 5 |
| 11. | Jan Egil Storholt |
2 | 1 | 2 | 5 |
| 11. | Falko Zandstra |
2 | 1 | 2 | 5 |
| 13. | Hilbert van der Duim |
2 | 1 | 1 | 4 |
| 13. | Tomas Gustafson |
2 | 1 | 1 | 4 |
| 15. | Dag Fornæss |
2 | 1 | 0 | 3 |
| 15. | Oleg Gončarenko |
2 | 1 | 0 | 3 |
| 17. | Michael Staksrud |
2 | 1 | 0 | 3 |
| 18. | Göran Claeson |
2 | 0 | 2 | 4 |
| 19. | Moje Öholm |
2 | 0 | 1 | 3 |
| 19. | Hein Vergeer |
2 | 0 | 1 | 3 |
| 19. | Jochem Uytdehaage |
2 | 0 | 1 | 3 |
| 22. | Peder Østlund |
2 | 0 | 0 | 2 |
| 22. |  Julius Seyler |
2 | 0 | 0 | 2 |
| 22. |  Nikolaj Strunnikov |
2 | 0 | 0 | 2 |
Medailové pořadí zemí [editovat]
V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1891, 1892 a 1946.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Norsko |
38 | 36 | 34 | 108 |
| 2. | Nizozemsko |
30 | 25 | 25 | 80 |
| 3. | Sovětský svaz |
10 | 7 | 7 | 24 |
| 4. | Švédsko |
9 | 3 | 8 | 20 |
| 5. | Rusko |
6 | 2 | 5 | 13 |
| 6. | Finsko |
5 | 8 | 6 | 19 |
| 7. |  Rakousko |
2 | 5 | 3 | 10 |
| 8. |  Německo |
2 | 0 | 0 | 2 |
| 9. |  Itálie |
1 | 4 | 2 | 7 |
| 10. |  Lotyšsko |
1 | 0 | 0 | 1 |
| 11. |  Francie |
0 | 1 | 1 | 2 |
| 12. | .svg){kind=small} Belgie |
0 | 1 | 0 | 1 |
| 13. |  Maďarsko |
0 | 0 | 1 | 1 |
| — | neuděleno | 3 | 15 | 15 | 33 |
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Estlander reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria
- ↑ Strömstén reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria
- ↑ Do emigrace v roce 1949 závodil Pajor za rodné Maďarsko. Mezinárodní bruslařská unie mu poté povolila účastnit se závodů, jako nezávislý bruslař reprezentoval samotnou unii. V roce 1952 již reprezentoval Švédsko.
- ↑ Do roku 1995 závodil Veldkamp za Nizozemsko, od roku 1996 reprezentoval Belgii.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Speed Skating Championships for Men na anglické Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
- (nizozemsky) Přehled medailistů z mistrovství Evropy, schaatsstatistieken.nl
