Miroslav Grebeníček
| Miroslav Grebeníček | |
|---|---|
Miroslav Grebeníček na demonstraci iniciativy Ne základnám |
|
|
3. předseda Komunistické strany Čech a Moravy
|
|
| Ve funkci: 26. června 1993 – 1. října 2005 |
|
| Předchůdce | Jiří Svoboda |
| Nástupce | Vojtěch Filip |
|
poslanec Federálního shromáždění (SL)
|
|
| Ve funkci: 1990 – 1990 |
|
|
poslanec Federálního shromáždění (SN)
|
|
| Ve funkci: 1990 – 1992 |
|
|
poslanec Poslanecké sněmovny
|
|
| Ve funkci: 1996 – dosud |
|
|
|
|
| Narození | 21. března 1947 (66 let) Staré Město |
| Politický subjekt | KSČ KSČM |
| Vztahy | Alois Grebeníček (otec) |
| Vzdělání | Univerzita J. E. Purkyně |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | vysokoškolský pedagog |
Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. (* 21. března 1947 Staré Město u Uherského Hradiště) je český komunistický politik, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a Poslanecké sněmovny, v letech 1993-2005 předseda Komunistické strany Čech a Moravy.
Obsah |
Biografie [editovat]
Jeho otcem byl Alois Grebeníček, činný v protifašistickém odboji a vyznamenaný E. Benešem, který byl letech 1945 až 1951 vyšetřovatelem Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti, kde údajně podle některých krutě týral a mučil vyšetřované,[1] podle jiných patřil k nejlidštějším vyšetřovatelům.[2]
Miroslav Grebeníček vystudoval Pedagogickou a Filosofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, v roce 1968 byl mezi studenty protestujícími proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. V době mládí byl výkonnostním cyklistou. Po studiích působil jako učitel, od roku 1975 vyučoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (zaměření na dějiny 19. a 20. století, dějiny dělnického hnutí a ekonomické teorie).
Do KSČ vstoupil roku 1975 jako osmadvacetiletý. Ve vrcholové politice se pohybuje od roku 1990. V lednu 1990 zasedl za KSČ v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 106 - Znojmo-Břeclav, Jihomoravský kraj). Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, nyní již za federalizovanou KSČM. Mandát obhájil ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[3][4][5][6]
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a poslanecký mandát od té doby obhájil ve všech následujících volbách (volby 1998, volby 2002, volby 2006 i volby 2010).[7]
Vrcholem jeho politické kariéry bylo působení na postu předsedy Komunistické strany Čech a Moravy v letech 1993 - 2005. Jeho nástup do čela strany se odehrál na 3. sjezdu KSČM v Prostějově v červnu 1993. KSČM byla tehdy zmítána vnitřními spory. Zatímco dosavadní předseda Jiří Svoboda inicioval rozsáhlé reformy a pokoušel se i o změnu názvu strany (odstranění slova „komunistická“), konzervativní křídlo okolo Miroslava Štěpána naopak v rámci platformy Za socialismus vyzývalo k důslednějšímu naplňování postulátů marxismu-leninismu. Po sjezdu byl Miroslav Štěpán vyloučen z KSČM, reformisté přešli do jiných levicových formací (Strana demokratické levice, Levý blok) a vnitrostranické frakce byly eliminovány. Miroslav Grebeníček sice počátkem roku 1999 naznačil možnost změny názvu strany, ale takový návrh byl ostře odmítnut členskou základnou. KSČM se za jeho předsednictví stabilizovala a stala se trvalou součástí politického spektra a druhou nejsilnější stranou na české levici. Zároveň ale pokračující orientace na komunistickou (neokomunistickou) ideologii stranu izolovala a znemožňovala její větší zapojení do vládnutí na celostátní úrovni. Výraznější konkurence Grebeníčkovi ve straně vyvstala až na 6. sjezdu KSČM v květnu 2004. Reformistické křídlo se tehdy pokoušelo do předsednické funkce prosadit Miloslava Ransdorfa, ale vážnějším soupeřem se stal Vojtěch Filip. Miroslav Grebeníček na sjezdu post předsedy obhájil, nicméně o rok později se předsednictví vzdal a jeho nástupcem se stal právě Vojtěch Filip. I pak ale zůstal poslancem KSČM.[8]
Publikace [editovat]
Publikace posledních let:
- Grebeníček, M.: Prameny naděje, Futura, Praha 2001.
- Grebeníček, M.: V proudu času, Futura, Praha 2004.
- Grebeníček, M.: Hradba vzdoru, Ottovo nakladatelství, Praha 2009.
Reference [editovat]
- ↑ Jaromír Marek: Miroslav Grebeníček chce po více než 12 letech odejít z čela KSČM na Radiu Praze, 12. září 2005
- ↑ J. A. Zemanová-Mazalová, Budou-li mlčet oni, rozkvílí se kamení - Třetí odboj na Moravě, Brno 1990
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ INTERPELACE poslanců FS ČSFR SN Miroslava Grebeníčka a SL Jiřího Svobody předsedovi vlády ČSFR Janu Stráskému [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Miroslav Grebeníček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. s. 1422-1423, 1484. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- Miroslav Grebeníček na stránkách poslaneckého klubu KSČM
- Miroslav Grebeníček na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Oficiální stránka Miroslava Grebeníčka na Facebooku
- Žijící lidé
- Narození 1947
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Členové KSČM
- Předsedové KSČM
- Členové KSČ
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci Parlamentu České republiky (1996–1998)
- Poslanci Parlamentu České republiky (1998–2002)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2002–2006)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)
- Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2014)
- Vyučující na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity
- Absolventi Masarykovy univerzity