Miroslav Kříženecký
| Miroslav Kříženecký | |
|---|---|
| Narození | 1. června 1946 (77 let) Malšice |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | advokát a prokurátor |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Kříženecký (* 1. června 1946 Malšice[1]) je český právník a politik. V letech 1990 až 1994 byl hlavním vojenským prokurátorem České republiky, později si založil advokátní praxi. Na přelomu let 2002 a 2003 kandidoval na prezidenta České republiky.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Malšicích, absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu v Táboře a pak práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.[1]
Nejprve se věnoval práci žalobce a byl od roku 1974 nejprve řadovým a nakonec od října 1990 hlavním vojenským prokurátorem.[1][2] Jako prokurátor obžaloval například agenta tajných služeb Václava Wallise za prodej utajovaných informací Viktoru Koženému, ten byl – až po zániku vojenské prokuratury – před soudem osvobozen.[3] Před zrušením trestu smrti sám dvakrát nejvyšší trest navrhl, například v případu vojáka, který v opilosti střílel v roce 1977 do davu.[4] Přitom podle vlastních slov trest smrti nepodporuje.[4]
Po sametové revoluci podle svých slov zabránil společně s generálními prokurátory Ivanem Gašparovičem a Ludvíkem Brunnerem „revolučnímu teroru“, což hodnotí jako svou velkou zásluhu.[5]
Po zrušení vojenské prokuratury ale ze sféry žalobců přešel na stranu obhájců a založil si v Českých Budějovicích vlastní advokátní kancelář.[3]
V roce 2002 obhajoval politika Karla Srbu, se kterým se dlouho znal[6] a který byl obžalovaný z přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové.[3] Soud Srbu nakonec odsoudil k dvanácti letům vězení.[7] Hájil také jednoho z obviněných v kauze H-System Petra Smetku,[3] podnikatele Františka Mrázka,[4] nebo vojenské piloty, kteří pilotovali stíhačky, jež se srazily nad Českými Budějovicemi v roce 1998[6] (odsouzeni k podmíněným trestům[8]). Byl též obhájcem agentů Státní bezpečnosti obviněných z podílu na smrti oběti komunistického režimu, faráře Josefa Toufara.[6] Uspěl s obhajobou muže obviněného z vraždy, u nějž nakonec soud uznal obranu za nutnou; tento případ považoval za svůj největší.[4]
V roce 2013 vystoupil na obhajobu kontroverzní amnestie, kterou vyhlásil dosluhující prezident Václav Klaus, a zejména její aboliční článek označil za příliš mírný. Při té příležitosti též ostře kritizoval stav české justice a právního řádu.[9] Amnestie se týkala také kauzy H-Systemu.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Byl též aktivní v politice. Do konce 80. let byl členem Komunistické strany Československa.[3] Nástupnickou Komunistickou stranu Čech a Moravy, za kterou přitom v roce 2002 kandidoval na prezidenta, po listopadu 1989 kritizoval, ale komunismus nikoli.[5] Odsoudil také komunistické zločiny v Československu 50. let, zato vyzdvihl údajnou schopnost komunistů Chruščovova typu očistit se od kultu osobnosti.[5]
V roce 1994 vedl jako nezávislý kandidátku ČSSD v komunálních volbách do zastupitelstva Českých Budějovic. Byl zvolen,[10] koalici ale sestavila ODS v čele s novým primátorem Miroslavem Benešem. Kříženecký zůstal v zastupitelstvu dva roky.[6]
Ve sněmovních volbách v roce 1996 kandidoval za Levý blok jako lídr v Jihočeském kraji, ale strana se do sněmovny nedostala.[11]
V roce 2002 ho KSČM zvolila za svého kandidáta do voleb prezidenta republiky.[2] Kandidaturu přijal podle vlastních slov zejména proto, aby udělal reklamu své advokátní kanceláři.[4] Sliboval zastání obyčejným občanům proti úřadu a předložit návrh zákona, který by zavedl kontrolní mechanismy do právní sféry.[12] V prvním kole získal 44 z 200 hlasů poslanců, přičemž KSČM měla jen 41 poslanců. V Senátu získal Kříženecký dva hlasy. Nepostoupil tak ani do druhého kola.[12]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Je podruhé ženatý. S manželkou Věrou žijí na Českobudějovicku. Mají dvě děti, syna Miroslava a dceru Věru.[1][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KOTRBA, Štěpán. Do první volby prezidenta jde druhá garnitura [online]. Britské listy, 2003-01-10 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b KROUPA, Mikuláš. Komunistickým kandidátem na prezidenta - někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký [online]. Radio.cz, 2002-10-05 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Miroslav Kříženecký [online]. BBC Czech, 2002-09-25 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEZVALOVÁ, Miroslava. Mrázkův advokát: navrhl dva tresty smrti a kandidoval na prezidenta [online]. iDNES, 2012-12-08 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Miroslav Kříženecký: Kdybych kritizoval komunismus, plival bych na svůj život [online]. Hospodářské noviny, 2003-01-09, rev. 2003-05-03 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kříženecký: Slonková mi není nesympatická [online]. iDNES, 2002-07-29 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Soud zpřísnil Srbovi trest za přípravu vraždy [online]. iDNES.cz, 2006-12-12 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Hořel panelák, vybuchovala auta. Pád migů na sídliště ale přežili všichni [online]. iDNES, 2015-11-19 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Právnické eso Kříženecký vytáhl na světlo, proč Marvanová kope do Klause [online]. Parlamentní listy, 2013-01-04 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 : Hlasy pro kandidáty : Obec: České Budějovice [online]. Volby.cz (Český statistický úřad), 1994 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 31.5. - 1.6.1996 : Hlasy pro politickou stranu : 18 Levý blok [online]. Volby.cz (Český statistický úřad), 1996 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ a b V prvním kole prezident nezvolen, do druhého Klaus a Pithart. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-01-15 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.