Alois Grebeníček
Alois Grebeníček (5. ledna 1922 – 27. července 2003) byl otec bývalého předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Je obviňován z aktivního podílu na mučení vězňů v řadách Státní bezpečnosti na přelomu čtyřicátých a padesátých let.[1]
Narodil se v Jalubí (okres Uherské Hradiště), kde absolvoval osm let školní docházky. Vyučil se řezníkem a tuto profesi také před válkou a po jejím počátku vykonával. V roce 1942 byl zatčen Gestapem pro ilegální činnost, po té byl nacisty vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 za osvobození Československé republiky.[2]
V letech 1945 až 1951 pracoval Alois Grebeníček jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti. Postupně se vypracoval z řadového vyšetřujícího příslušníka až do hodnosti podporučíka, na pozici zástupce velitele vyšetřovacího oddělení. Po určitých neshodách s nadřízenými však Alois Grebeníček 31. ledna 1952 z řad Státní bezpečnosti na vlastní žádost odešel. V roce 1954 podal žádost o znovupřijetí do řad StB, ta však byla zamítnuta.[3]
Alois Grebeníček měl jako vyšetřovatel podle svědectví některých politických vězňů během výslechů krutě týrat a mučit vyšetřované.[4] Podle jiných svědků ale naopak patřil k vyšetřovatelům, kteří neužívali násilí,[5] a podle údajně existujících dokladů se měl obrátit na ministra vnitra, aby na nezákonné zacházení s vyšetřovanými upozornil.[zdroj?]
Po odchodu z řad StB pracoval Grebeníček krátce jako dělník ve slévárně, potom v letech 1952 – 1954 jako kontrolor krajské pobočky ministerstva státní kontroly, mezi léty 1954 a 1956 jako tajemník místního národního výboru. Od roku 1956 pracoval Alois Grebeníček v zemědělství, stal se předsedou Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1979 odešel do důchodu.[6]
Po roce 1989 šetřil činnost Aloise Grebeníčka coby vyšetřovatele uherskohradišťské StB Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV nakonec v roce 1996 navrhnul podat na Aloise Grebeníčka žalobu pro trestný čin ublížení na zdraví. Návrh byl podán také na další dva bývalé příslušníky StB v Uherském Hradišti, totiž na Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačku. Státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo na všechny tři zmíněné osoby žalobu v únoru 1997. Soudní líčení s Aloisem Grebeníčkem se mělo konat v dubnu 2002. Bylo však několikrát odročeno, jednou pro nemoc obhájce obžalovaného, jinak pro špatný zdravotní stav Aloise Grebeníčka. Soudní stíhání bylo nakonec zastaveno v červenci 2003 z důvodu úmrtí obžalovaného, aniž by tak bylo údajné mučení soudně potvrzeno či vyvráceno.[7]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Miloš Slabák: [Třetí odboj], 1995, ISBN 80-85867-54-0
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha : Ottovo nakladtelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 75.. (česky)
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice : Nakladatelství Lípa, 2003. ISBN 80-86093-68-9. S. 442 - 443. (česky)
- ↑ Grebeníček bití nařizoval, vypověděl politický vězeň [online]. Týden.cz, 31.7.2009. Dostupné online.
- ↑ ZEMANOVÁ - MAZALOVÁ, Josefa Anna. Budou-li mlčet oni, rozkvílí se kamení: Třetí odboj na Moravě. Brno : vlastním nákladem, 1994. S. 185. (česky)
- ↑ GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha : Ottovo nakladtelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 72 a n.. (česky)
- ↑ Přehled případů vyšetřovaných Policií České republiky Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve kterých bylo nebo je vedeno trestní stíhání a k jejichž zveřejnění daly policejní orgány souhlas [online]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, 2008. Dostupné online.
[editovat] Externí odkazy
- Kauza Uherské Hradiště, Česká televize 2007, 57 min
